Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Zajímavosti    100 let české energetiky: Elektřina byla tahounem prosperity republiky. Její význam poroste i v budoucnu

100 let české energetiky: Elektřina byla tahounem prosperity republiky. Její význam poroste i v budoucnu

Publikováno: 11.2.2019
Rubrika: Zajímavosti

Bez elektřiny si dnes neumíme svůj život ani představit. Před sto lety přitom i přes pokročilou industrializaci českých zemí využívala elektřinu jen třetina domácností. Celoroční spotřeba nového státu činila 1 000 GWh za rok, loni se v České republice spotřebovalo téměř 74 000 GWh elektřiny. To představuje jednu pětinu veškeré spotřebované energie. Do budoucna přitom odborníci počítají, že podíl elektřiny vzroste až trojnásobně. Největší růst očekávají v dopravě, ale i ve vytápění budov nebo v průmyslu.

Po vzniku republiky připadalo na 9,9 milionu obyvatel českých zemí 800 MW instalovaného výkonu. Většinu z toho tvořily závodní zdroje, jejichž výroba se spotřebovala přímo na místě. Výkon samostatných elektráren, vyrábějících elektřinu určenou přímo k prodeji, se pohyboval kolem 190 MW. Výroba ve výši 1 093 GWh ročně zajišťovaly vodní elektrárny, zdroje na černé a hnědé uhlí, naftu, či plyn. V prvorepublikových domácnostech se elektřina využívala hlavně ke svícení a průměrná rodina jí v roce 1918 spotřebovala 100 kWh za rok. To by dnes jedné české domácnosti nevystačilo ani na dva týdny.

Jak s postupnou elektrizací státu klesala cena proudu, lidé jej začali používat na vaření, topní i k pohonu stále většího počtu domácích spotřebičů.

Oproti tomu dnešní populace 10,6 milionu osob má k dispozici výkon 22 267 MW a roční produkci přes 87 tisíc GWh. I současný energetický mix je mnohem různorodější než před sto lety. Máme také jádro, vítr, bioplyn, slunce, či biomasu. Tato diverzifikace prospěla větší energetické bezpečnosti a elektřiny má nyní Česko dostatek. Na počátku samostatného státu přitom byla situace opačná – do některých našich příhraničních oblastí dodávaly elektřinu německé a rakouské podniky.

Od malých k velkým…

V roce 1920 existovalo zhruba 6 000 výroben elektřiny. Naprostou většinu tvořily elektrárny závodní, jimiž si podniky vlastními silami zajišťovaly dodávky elektřiny nutné pro výrobu. Elektrárny s dodávkou externím zákazníkům získaly dominantní podíl až později. Titulem největšího zdroje se v roce 1918 pyšnila Holešovická elektrárna v Praze s výkonem 32 000 koňských sil, což odpovídá necelým 24 MW. Následovaly severočeská elektrárna Trmice a východočeská elektrárna v Poříčí.

Pro rychlejší a levnější postup elektrifikace republiky se jevily vhodnější větší zdroje, postupně tedy můžeme sledovat nárůst výkonů. Elektrárna Ervěnice na Mostecku v roce 1932 měla již 70 MW, elektrárna Komořany začátkem 50. let 210 MW. Blokové uspořádání umožnilo další koncentraci zdrojů (např. Mělník I měl 4 x 60 MW), v 60. letech navíc na scénu nastoupily 100 a 200megawattové bloky. Dnes najdeme největší uhelné bloky v Mělníku (500 MW) a v Ledvicích (600 MW). Primát největšího zdroje si ale drží jaderná elektrárna Temelín s instalovaným výkonem 2 164 MW.

…a zpět

Již několik let se ale trend vrací k malým decentrálním zdrojům. Momentálně existuje v České republice přes 36 000 zdrojů vyrábějících elektřinu. Vedle jaderných, uhelných, paroplynových a vodních elektráren jde také o elektrárny solární, větrné nebo na biomasu. Podle statistik Energetického regulačního úřadu je nejvíc solárních zdrojů (licencovaných přes 29 000), vodních (téměř 2 500) a poté zdrojů na bioplyn (přes 700). Následují kogenerace a větrné elektrárny, důležitý podíl si udržují závodní elektrárny. Elektřinu vyrábějí také zdroje na skládkový plyn, kalový plyn nebo důlní plyn. Samostatnou kapitolu představuje proces výstavby přenosové a distribuční sítě. V době vzniku Československa měli obyvatelé k dispozici jen 1 500 kilometrů elektrického vedení. O dvacet let později to bylo již 37 000 km vedení, dnes na území České republiky napočítáme 247 604 km. V průměru se tak každý rok během století existence republiky postavilo 2 461 kilometrů vedení.

Co bude za dalších 100 let?

Tak daleko samozřejmě nikdo nevidí. Ale minimálně prognózy do roku 2050 věští elektřině velkou budoucnost. Studie vypracovaná evropským energetickým sdružením EURELECTRIC předpokládá, že elektrický proud se bude mnohem více využívat vedle dopravy také v budovách či v průmyslové výrobě. Elektřina v současnosti pohání jen 1 % veškeré dopravy (především železniční), do roku 2050 by tento podíl měl ve středním scénáři studie stoupnout na 43 %. V oblasti bydlení jsou podle EURELECTRIC největší rezervy ve vytápění – elektřinou topí jen jedna z dvanácti budov pro běžné bydlení, pro ohřev vody ji využívá každá desátá. Podle středního scénáře studie má elektrifikace všech budov stoupnout z dnešních 34 na 54 %.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor


Fotogalerie
100 let české energetiky: Elektřina byla tahounem prosperity republiky. Její význam poroste i v budoucnu100 let české energetiky: Elektřina byla tahounem prosperity republiky. Její význam poroste i v budoucnu100 let české energetiky: Elektřina byla tahounem prosperity republiky. Její význam poroste i v budoucnu100 let české energetiky: Elektřina byla tahounem prosperity republiky. Její význam poroste i v budoucnu100 let české energetiky: Elektřina byla tahounem prosperity republiky. Její význam poroste i v budoucnu100 let české energetiky: Elektřina byla tahounem prosperity republiky. Její význam poroste i v budoucnu

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (733x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
Česko posiluje pozici tranzitní země plynuČesko posiluje pozici tranzitní země plynu (260x)
Historie československých plynovodů se úzce prolíná s dějinami německo-ruských vztahů. Vzhledem ke geografické poloze bý...
Důvody pro výměnu starých kotlů přibývají (98x)
Český plynárenský svaz (ČPS) apeluje na majitele především starých kotlů na pevná paliva (1. a 2. třídy), aby co nejdřív...