Bezpečnost dodávek plynu do ČR se zvýší

Studie srovnává důsledky výstavby velkých tranzitních projektů, jako jsou Nord Stream, Nabucco, South Stream a také tzv. severojižního propojení spojujícího plánované terminály na zpracování zkapalněného zemního plynu (LNG) v polském Svinoústí a chorvatském Omišajlu. Dokončení plynovodu Nord Stream, k němuž dojde v roce 2011, významně zmenší objem přepravy plynu ve východo-západním směru. V případě České republiky bude toto snížení ovšem kompenzováno plynovodem Gazela spojujícím sever Německa s Bavorskem přes území ČR. Česká republika si tak i nadále udrží svoji tranzitní pozici. Nejpříhodnějším scénářem z hlediska bezpečnosti dodávek je potom kombinace dokončení plynovodu Nabucco a vybudování obou zmíněných LNG terminálů. Tento scénář by totiž zajistil nejen významnou dopravní, ale rovněž zdrojovou diverzifikaci.

Přijetím Lisabonské smlouvy byl kodifikován stávající stav. Hlava XXI smlouvy (energetika) ustavuje samostatnou energetickou politiku a řadí ji mezi sdílené pravomoci. Nadále ovšem ponechává klíčové oblasti, jakou jsou složení energetického mixu, využívání vlastních zdrojů a fiskální nástroje plně v rukou členských států. Formulace mechanismu solidarity v případě krize je navíc značně vágní. Bez dalšího rozpracování tak nelze očekávat jeho praktické využití. Na druhou stranu je obecně patrná rostoucí důležitost energetiky, a to jak ve vnějších vztazích, tak v oblasti vnitřního trhu či environmentální politice.

Takřka třísetstránková analýza je výsledkem osmiměsíčního výzkumu řešitelského týmu IIPS a partnerů ze Slovenska, Polska i Maďarska, a to jak na úrovni firem, tak i nevládních organizací či státních úřadů. Pro detailnější informace kontaktujte: Filip Černoch, vedoucí Energetické sekce Mezinárodního politologického ústavu, tel: +420 724 200 547, e-mail: cernoch@iips.cz
 

Autor

• (red)