Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny    Vodní    Češi provozují a modernizují vodní elektrárny daleko za svými hranicemi

Češi provozují a modernizují vodní elektrárny daleko za svými hranicemi

Publikováno: 17.8.2017
Rubrika: Vodní

Vodní toky mají pro Českou republiku – zemi ve středu Evropy – specifický geografický i hospodářský význam. Územím českého státu procházejí tři hlavní evropská rozvodí oddělující úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Voda také sehrála zásadní roli v rozvoji české ekonomiky a jejího exportního potenciálu. Autor v článku popisuje historii, současnost a vize českého, resp. československého energetického strojírenství, zaměřeného na vodní energetiku.

Česko sice nemá žádné obrovské velehory, ani mimořádně prudké říční veletoky. Potenciál výroby elektřiny z vodních zdrojů tady není srovnatelný se světovými hydroenergetickými velmocemi. Přesto tu má vodní energetika významnou tradici. A historicky průmyslové české země se mohou pochlubit špičkovým strojírenstvím, které se zaměřilo také na výrobu turbín a dalších vodních strojů.

Česko v této oblasti nashromáždilo velké znalosti. Moravské město Blansko je dodnes centrem moderních inženýringových konceptů, které tvoří základ projektů budování či modernizace vodních elektráren po celém světě. Češi dnes nejenom vyvážejí vodní stroje a zajišťují kompletní projekty pro hydroelektrárny v jiných zemích, ale také investují přímo do zahraničních vodních elektráren a sami je provozují.

Průmyslová tradice Česka a orientace na vodu – jako globálně stále nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie – tvoří kombinaci, která i v současné době přispívá k významnému hospodářskému rozmachu.

KAPLANOVA TURBÍNA

Na počátku české hydroenergetické tradice byl objev světového formátu: „Lopatky vodní turbíny se musejí chovat jako lodní šroub a je nutné je natáčet podle množství protékající kapaliny.“ K tomuto zásadnímu poznání dospěl rakouský vynálezce Viktor Kaplan na počátku 20. století – v době, kdy působil na Německé vysoké škole technické v Brně, druhém největším českém městě a metropoli historické země Morava.

V roce 1910 si Viktor Kaplan zřídil ve sklepních místnostech školy svou první turbínovou laboratoř, od ministerstva vyučování tehdejší rakouské monarchie ale získal jen malou částku na její výbavu, takže si musel veškeré zařízení sehnat sám. Na území bývalého Československa později vznikla řada laboratoří, na jejichž úspěchy dodnes navazuje moderní hydraulická laboratoř ve zmiňovaném městě Blansko.

Už před více než sto lety se nicméně Kaplanovi podařilo to, co bychom dnes nazvali „komercionalizací“ projektu nové turbíny – s vybavením laboratoře a výrobou nové Kaplanovy turbíny mu pomáhala slévárenská a strojírenská společnost Ignáce Storka. Navzdory silnému odporu velkých průmyslových firem, které nechtěly riskovat ztrátu investic do dosud dominantní Francisovy turbíny. Brněnská firma poprvé instalovala Kaplanovu turbínu v roce 1919 pro přádelnu v rakouském Velmu.

To vše byl jen začátek. Právě Kaplanova turbína se stala významným exportním artiklem československého, a po rozpadu Československa také českého exportu. Zdejší firmy se ovšem pochopitelně zabývají i výrobou dalších typů turbín a také s touto výrobou spojeným inženýringem, službami a obchodem. 

NEJVĚTŠÍ TURBÍNY V EVROPĚ

V různých částech světa sice najdeme mnohem větší vodní díla než v Česku, přesto i tady hydroenergetika sehrála v minulosti významnou roli. A byť je její podíl na celkové výrobě elektřiny relativně malý, v dnešní době například stoupá význam přečerpávacích vodních elektráren, protože je nutné těmito energetickými „baterkami“ vyvažovat nestabilitu jiných obnovitelných zdrojů – fotovoltaických a větrných elektráren.

To, že v Československu „vyrostlo“ množství malých elektráren, ale i větší přehradní zdroje, také znamenalo přirozenou pobídku pro zmiňované české strojírenství.

Většinu přehrad v Čechách postavili na Vltavě. Jde o celkem devět přehrad, z nichž první byly budovány ve 30. letech 20. století. Celkový instalovaný výkon vodních elektráren vltavské kaskády činí 750 megawattů. (Na Slovensku pak postavili vodní elektrárny především na řece Váh, největším vodním dílem je tam ale Gabčíkovo na Dunaji.)

MAGICKÉ OKO

Češi ale považují za „největší div“ své země mnohem mladší dílo – nejvýkonnější českou vodní elektrárnu Dlouhé stráně na severu Moravy, nedaleko od hranic s Polskem. Jde o přečerpávací elektrárnu, která byla uvedena do provozu v roce 1996. Horní nádrž v nadmořské výšce 1 350 metrů nad mořem se stala velkou turistickou atrakcí, na dohled od nejvyššího vrcholu pohoří Jeseníky a získala přezdívku „magické oko“.

Elektrárna Dlouhé stráně symbolizuje širší zaměření českého průmyslu na odvětví podobných „vodních baterií“ – čerpadlové turbíny jsou jedním z nejvýznamnějších produktů českého strojírenství. Inženýři z města Blansko dnes zajišťují rekonstrukci turbín přímo v Dlouhých stráních, ale i v řadě dalších přečerpávacích elektráren.

Podobné zakázky totiž Češi získávají také v zahraničí. Podíleli se kupříkladu na dodávkách a instalaci součástí čerpadlové turbíny v největší německé přečerpávací elektrárně Goldisthal. 

VE SVĚTOVÉ KONKURENCI

V české hydroenergetice a navazujícím strojírenství se kromě státu jako dosavadního provozovatele velkých vodních elektráren začali po politických změnách v devadesátých letech prosazovat soukromí podnikatelé. I když se v té době mnohým zdálo, že toto odvětví nemá perspektivu, tito noví byznysmeni pochopili, že opak je pravdou. Pozdější podpora rozvoji obnovitelných zdrojů – nejenom v Česku, ale v mnoha zemích světa – jim dala za pravdu.

Češi spojili při výrobě turbín a dalších vodních strojů síly například s Američany či Slovinci a společně zamířili na třetí trhy. Česká společnost ENERGO-PRO nyní chystá výrobu turbín také v tureckém hlavním městě Ankara – tedy v zemi, jejíž poptávka po nových energetických zdrojích je vzhledem k tamnímu očekávanému hospodářskému boomu obrovská.

Češi uspěli v dodávkách turbín na všechny kontinenty, jejich specialitou jsou mimo jiné turbíny pro vodní minielektrárny – jako v případě společnosti Mavel. Firmy z České republiky vyvážejí Kaplanovy, Francisovy, Peltonovy i další turbíny různých designů. Vývoz směřuje do států Evropské unie, ale i do mnoha vzdálenějších zemí – Kanady, Jižní Koreji, Panamy či Ugandy.

Čechům se přitom často daří úspěšně bojovat s rostoucí asijskou konkurencí – nejenom kvalitou produktů, ale právě šíří navazujícího servisu. České společnosti mimo jiné nabízejí projektové studie a vypracování projektových dokumentací, hydraulické výpočty a návrhy vodních strojů, modelové zkoušky vodních turbín, nebo také seizmické, vibrační a únavové zkoušky. Stejně tak zajišťují montážní práce, montážní dozor, řízení a vedení stavby, a rovněž již zmiňované rekonstrukce a inovace instalovaných vodních strojů.

MEZINÁRODNÍ PROVOZOVATELÉ ELEKTRÁREN

Češi se ovšem kromě exportu vodních strojů a oprav vodních elektráren v různých částech světa v posledních desetiletích zaměřili také na investice do elektráren v zemích jako Bulharsko, Gruzie či právě Turecko. Provozují a modernizují již existující elektrárny, nebo se podílí na stavbě nových.

Státní pojišťovna EGAP podpořila řadu podobných projektů. To je v souladu s její dlouhodobou strategií – EGAP se stále více zaměřuje na pojišťování ekologicky šetrnějších zdrojů energie (obnovitelné zdroje a jaderná energetika), na něž od roku 2005 připadá zhruba polovina hodnoty uzavřených pojistek energetických projektů.

Zemí, kde čeští investoři ze skupiny ENERGO-PRO uskutečnili první akvizice vodních elektráren, bylo v letech 2002 až 2004 Bulharsko. To rozhodně nebyla žádná náhoda – už před sametovou revolucí v roce 1989 se budování tamních elektráren účastnili právě Čechoslováci. Po zmíněných akvizicích se pak řada dalších českých firem podílela na rekonstrukci bulharských vodních zdrojů – včetně elektráren proslulé kaskády Sandanska Bistrica.

Jen o pár let později – v období 2007 až 2009 – čeští podnikatelé zaměřili svou pozornost na vzdálenější zemi, zakavkazskou Gruzii. Tam se původně česká firma ENERGO-PRO postupně stala největší energetickou společností operující na 70 procentech území této republiky. Čeští byznysmeni začali provozovat nejenom 15 gruzínských vodních elektráren, ale také tamní distribuční soustavu (pozn. Provozovatelem distribuční sítě se později stali také v Bulharsku). Projekt, který podpořil EGAP, opět přinesl zakázky řadě českých firem, které se podílely právě na modernizaci rozvodné sítě.

Pramen: ENERGO-PRO

TURECKÁ PŘÍLEŽITOST

EGAP podpořil také pozdější investici stejné firmy v Turecku v roce 2010. Tehdy Češi koupili od dvou tureckých společností celkem pět vodních elektráren. Tím ale ambice v Turecku zdaleka neskončily – i vzhledem ke skutečnosti, že jde o zemi, která usiluje o energetickou soběstačnost a potřebuje dostatek zdrojů energie k tomu, aby dosáhla ambiciózního cíle dostat se během několika let mezi desítku největších světových ekonomik.

Češi každopádně v Turecku hodlají využívat vhodných příležitostí k nákupu nových elektráren, nebo je sami budovat na zelené louce. V roce 2012 odstartoval projekt výstavby nové přehrady a vodní elektrárny Karakurt na severovýchodě Turecka. Instalovaný výkon má dosahovat téměř 100 megawattů.

A dosud vůbec největší elektrárnu s předpokládaným instalovaným výkonem 280 megawattů hodlá ENERGO-PRO provozovat v jihovýchodní části Turecka. Tato skupina totiž převzala projekty stavby velké vodní elektrárny a přehrady Alpaslan 2. Půjde o největší soukromě vlastněnou hydroelektrárnu v Turecku z hlediska velikosti její vodní nádrže a devátou největší přehradu v Turecku vůbec.

CENTRUM VÝZKUMU

Přímo v České republice pak tuzemské firmy navazují nejenom na tradiční strojírenskou výrobu, bohaté zkušenosti s konstrukční a projekční činností, ale i kvalitní experimentální výzkum a vývoj. A není nic překvapivého na tom, že nejmodernější hydraulickou laboratoř dnes najdete v již zmiňovaném jihomoravském městě Blansko, do kterého Čechoslováci v letech 1952 až 1989 koncentrovali veškeré průmyslové aktivity spojené s vodní energetikou.

Nejnovější hydraulická laboratoř byla uvedena do provozu v Blansku na konci roku 2011 a patří společnosti ČKD Blansko Engineering, dceřiné firmě ENERGO-PRO. Ještě před zahájením výroby skutečných vodních turbín, čerpadlových turbín či čerpadel je možné v laboratoři ověřit nová hydraulická řešení na fyzikálních modelech těchto vodních strojů.

Testy v laboratoři tak slouží k ověřování technologií pro energetiku (ale i pro zemědělství) také daleko za českými hranicemi. Uskutečnily se zde zkoušky modelu závlahových čerpadel pro čerpací stanici Gangaram v Indii, testování modelů Francisových turbín pro vodní elektrárnu Toro 3 v Kostarice nebo modelu Kaplanovy turbíny pro projekt vodní elektrárny Khoda Afarin v Íránu. Další projekty se týkaly vodních strojů v Indii, Švédsku, Finsku, Norsku, Slovinsku, Kostarice, Ekvádoru a dalších zemích.

Czechs are operating and modernizing hydroelectric power stations far beyond their borders
For the Czech Republic – a country in the middle of Europe – water courses have specific geographical and economic significance. Three main watershed divides separating the headwaters of the North, Baltic and Black Seas flow through the Czech Republic. Water has also played a crucial role in the development of the Czech economy and its export potential. In this article, the author discusses the history, the present and the vision of Czech or Czechoslovak energy engineering focused on water energy.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Gruzie se stala jedním z nejzajímavějších trhů pro české investory a exportéry. Na snímku vodní elektrárna LadjanuriModerní hydraulická laboratoř v Blansku ověřuje modely turbín pro Evropu, Asii i AmerikuSpolečnost ENERGO-PRO provozuje také vodní elektrárny, které tvoří kaskádu Resadiye v TureckuNa počátku české hydroenergetické tradice byl objev světového formátu. Na snímku model Kaplanovy turbíny v hydraulické laboratoři ČKD Blansko Engineering.

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Češi provozují a modernizují vodní elektrárny daleko za svými hranicemiČeši provozují a modernizují vodní elektrárny daleko za svými hranicemi (322x)
Vodní toky mají pro Českou republiku – zemi ve středu Evropy – specifický geografický i hospodářský význam. Územím české...
Turbíny na Dlouhých stráních se točí stále častěji díky nepředvídatelným obnovitelným zdrojůmTurbíny na Dlouhých stráních se točí stále častěji díky nepředvídatelným obnovitelným zdrojům (188x)
Další zvýšení produkce elektřiny. Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně vyrobila za prvních šest měsíců letošního ...
ENERGO-PRO dodá turbíny do Indie. Výkonnější, než Indové očekávaliENERGO-PRO dodá turbíny do Indie. Výkonnější, než Indové očekávali (147x)
Nadnárodní skupina ENERGO-PRO dodá dvě turbíny do vodní elektrárny Rongnichu v severovýchodní Indii, a to s podstatně vy...
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery