Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Zajímavosti    Česko posiluje pozici tranzitní země plynu

Česko posiluje pozici tranzitní země plynu

Publikováno: 5.4.2019
Rubrika: Zajímavosti

Historie československých plynovodů se úzce prolíná s dějinami německo-ruských vztahů. Vzhledem ke geografické poloze bývalého Československa a dnešního Česka i Slovenska není divu.

Když západoněmecký kancléř Willy Brandt před 50 lety zahájil svou východní politiku, která měla vést k uvolnění napětí mezi Západem a Východem, uzavřel v roce 1970 také první dohodu se Sovětským svazem o dodávkách plynu. Přední americký analytik vývoje světové energetiky Daniel Yergin uvádí, že od té doby se zvyšovala vzájemná závislost – pro Sověty se prodej plynu stal zásadním zdrojem příjmů v tvrdé valutě.

Na začátku 70. let minulého století také vznikl národní podnik Tranzitní plynovod Praha (Transgas), který se stal provozovatelem budoucí tranzitní soustavy. A během dvou let zamířil ruský plyn přes území Slovenska, Moravy a Čech do Rakouska, do západního i východního Německa. Přepravní kapacita československých plynovodů během dalších dvou desetiletí dosáhla až 80 miliard metrů krychlových ročně.

Také v současnosti se otevírají dříve netušené možnosti tranzitu plynu přes české území. Tuzemské plynovody měly v posledních letech k někdejším objemům přepravy relativně daleko. Nyní se rýsuje šance, že tradiční síť tranzitních plynovodů, kterou dnes provozuje společnost Net4Gas s německými a kanadskými majiteli, opět pojede téměř „na plný plyn“ a přiblíží se někdejším rekordům.

Aktuální vývoj opět souvisí se vztahy mezi Berlínem a Moskvou. Firmy z obou zemí, ale i dalších evropských států, pokračují v budování plynovodu Nord Stream 2 pod hladinou Baltského moře, který má výhledově přepravit 55 miliard m3 ročně z Ruska přímo do Německa a zdvojnásobit tak stávající „mořskou cestu“. Na Nord Stream 2 naváže další nový plynovod Eugal – rovněž s roční kapacitou 55 miliard m3, který bude směřovat na německo-české hranice. Odtud se počítá s tranzitem plynu přes Česko a Slovensko do rakouské plynové křižovatky Baumgarten nebo dále směrem na Balkán. Baumgarten má být „přestupní stanicí“ také ve směru na významný italský trh.

Net4Gas dnes provozuje více než 3 800 km plynovodů, ročně přepravuje okolo 45 miliard ma pokud odečteme domácí spotřebu, tranzit dosahuje necelých 40 miliard m3. Poté, co do Česka přiteče další surovina z Německa, celková přeprava českými plynovody by se ve dvacátých letech tohoto století už měla blížit historickému maximu.

Zásadní rozdíl oproti popisované historii minulého století je v tom, že zatímco tehdy tekl plyn přes československé území z východu na západ, nyní putuje převážně opačným směrem – přesněji ze severozápadu na jihovýchod České republiky.

To má širší evropské souvislosti. Kupříkladu analytik německé Deutsche Bank Josef Auer odmítá tvrzení, podle nichž v nové situaci na evropské scéně – po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 – hrozí rozdělení trhu západní a východní Evropy. Argumentuje právě tranzitem plynu přes Česko směrem na východ.

Investice do infrastruktury

Navýšení přepravy plynu ze severozápadu na jihovýchod si ale žádá investice do infrastruktury ve výši stovek milionů eur. Jde především o projekt Capacity4Gas, který zahrnuje nový plynovod, kapacitní rozšíření Hraniční předávací stanice Hora Svaté Kateřiny a výstavbu další kompresní stanice. Nový plynovod bude faktickým „protažením“ Eugalu směrem do Bavorska. Především ovšem umožní posílení tranzitu plynu směrem na východ – na Slovensko.

Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice 2019-2028 předpokládá, že díky novým investicím posílí strategická role země v oblasti mezinárodního tranzitu plynu.

Většina nové plynárenské infrastruktury se bude nacházet na území Ústeckého a Plzeňského kraje. „Cílem projektu je propojit plynárenskou infrastrukturu provozovanou společností Net4Gas s plánovaným plynovodem Eugal v Německu a zvýšit její kapacitu pro potřeby dodávek plynu do České republiky a pro další tranzit přes Slovensko,“ uvádí společnost Net4Gas na svých webových stránkách. Součástí Capacity4Gas je také navýšení přeshraniční kapacity na česko-slovenské hranici. Projekt už se realizuje, letos má být dokončena první etapa, v roce 2021 druhá.

Společnost Net4Gas nicméně nespojuje budoucnost posílených českých tranzitních plynovodů pouze s ruskou surovinou. Podle desetiletého plánu je hlavním důvodem projektu Capacity4Gas zvyšující se mezera mezi nabídkou a poptávkou po zemním plynu v Evropě.

Plynovody i LNG

Dokument se odvolává na zprávu Mezinárodní energetické agentury, která odhaduje, že vzhledem ke klesající těžbě plynu v Evropě bude do roku 2030 zapotřebí dovézt z mimoevropských zdrojů přibližně 100 miliard m3 plynu navíc – což je zhruba dvanáctinásobek celkové roční spotřeby v Česku. K vyplnění této mezery může pomoci kombinace dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) a přepravy prostřednictvím plynovodů.

Další klíčové ustanovení, uvedené v desetiletém plánu, se týká dostupnosti nově budované infrastruktury: „Bude dostupná všem zájemcům z řad účastníků trhu, a to na zcela transparentním a nediskriminačním základě, a bude sloužit pro přepravu všech druhů plynu bez ohledu na jejich původ, například z Norska, Ruska nebo Spojených států.“ A desetiletý plán dále klade důraz na předpoklad, že projekt Capacity4Gas přispěje ke zvýšení bezpečnosti dodávek plynu jak v samotném Česku, tak v celé střední a východní Evropě.

Spuštění investičního programu Capacity4Gas přitom umožnila celoevropská aukce přepravních kapacit v březnu 2017, která potvrdila, že českými plynovody ve dvacátých letech může téct až 40 miliard m3 suroviny ročně navíc oproti stávajícímu stavu. Pokud jde o celkový budoucí tranzit plynu přes Česko, každopádně tu budou dvě významné tranzitní cesty – za prvé ze severozápadu na jihovýchod přes celé Čechy i Moravu, za druhé propojení ze severního Německa do Bavorska přes Ústecký a Plzeňský kraj. Z hlediska své geografické polohy má Česko výhodu jak vzhledem k tomu, že je jeho západní část fakticky „vklíněna“ do Německa, tak i proto, že přes jeho území – a díky trasám plynovodů také přes Slovensko – vede tranzit ze severního Německa do Rakouska. A stejně jako má Německo do budoucna ambici stát se křižovatkou různých cest strategické suroviny, svůj význam klíčové tranzitní země hodlá posílit také Rakousko. Značná část plynu z Nord Streamu 2 poteče do hubu v Baumgartenu u Vídně.

Slovenské obavy

Význam budoucí přepravy plynu z Německa do Rakouska přes další země si samozřejmě uvědomují Slováci. Přes Slovensko dosud putoval plyn do Baumgartenu především z východu – od ukrajinských hranic. Pokud by Češi teoreticky vybudovali obří tranzitní plynovod přímo do Rakouska, Slovensko by mohlo po vybudování plynovodů Nord Stream 2 a Eugal o značnou část přepravy přijít. Tyto obavy byly také důvodem, proč to v minulých letech mezi Prahou a Bratislavou občas zajiskřilo – vzhledem k tomu, že Češi a Rakušané již delší dobu plánovali propojení přepravních soustav obou zemí novým plynovodem BACI (anglická zkratka pro „obousměrné rakousko-české propojení“) mezi Břeclaví a Baumgartenem.

Slovákům se nicméně podařilo získat ujištění od české strany, stejně jako od ruského dodavatele plynu Gazpromu, že se s tranzitem přes Slovensko dál počítá. Kapacita plynovodu BACI má být omezená – v maximální variantě necelých 7 miliard m3 ročně. Má sloužit k propojení českého a rakouského trhu, nikoliv primárně k tranzitu.

Po nejasnostech na české straně, kdy Energetický regulační úřad loni nejdříve odmítl zařazení BACI do desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a argumentoval obavami ze zvyšování konečných cen plynu pro spotřebitele (pokud by se do nich promítly náklady na stavbu BACI), nakonec projekt BACI jako součást zmiňovaného plánu schválil. Klíčovým argumentem ve prospěch tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že toto propojení plynovodů už dříve získalo status projektu společného zájmu v rámci Evropské unie. Projekt BACI ale není zdaleka v tak pokročilém stadiu jako Capacity4Gas. 

Argumentem ve prospěch BACI je podle jeho popisu v desetiletém plánu mimo jiné předpoklad, že „projekt by prostřednictvím přímého propojení rakouského a českého trhu s plynem umožnil bližší přístup k hubu v Baumgartenu, což by usnadnilo lepší integraci trhu, podpořilo hospodářskou soutěž a mělo pozitivní vliv na ceny plynu na příslušných trzích s plynem.“

Loni v červenci ovšem odstartoval jednoroční pilotní projekt virtuálního propojení českého a rakouského trhu (TRU – Trading Regional Upgrade) ve spolupráci se Slovenskem a s využitím slovenské přepravní soustavy. Zákazníci rakouského i českého provozovatele plynovodů – Gas Connect Austria a Net4Gas – tak mají poprvé možnost přepravovat plyn mezi Českem a Rakouskem s uzavřením pouhého jednoho kontraktu, což jim sníží transakční náklady.

Další vyhlídky BACI se tedy budou odvíjet i podle zkušeností s tímto virtuálním obchodováním. Také ve zmiňovaném desetiletém dokumentu se uvádí, že výstavba BACI bude odložena do doby, než budou vyhodnocené zkušenosti z projektu TRU.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Západoněmecký kancléř Willy Brandt uzavřel v roce 1970 první dohodu se Sovětským svazem o dodávkách plynu. Na snímku Willy Brandt ještě jako starosta Západního Berlína společně s americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym. Foto: PixabayČesko posiluje pozici tranzitní země plynu (Ilustrační foto, zdroj: Net4Gas)Česko posiluje pozici tranzitní země plynu (Ilustrační foto, zdroj: Net4Gas)Česko posiluje pozici tranzitní země plynu (Ilustrační foto, zdroj: Net4Gas)Česko posiluje pozici tranzitní země plynu (Ilustrační foto, zdroj: Net4Gas)Česko posiluje pozici tranzitní země plynu (Ilustrační foto, zdroj: Net4Gas)Česko posiluje pozici tranzitní země plynu (Ilustrační foto, zdroj: Net4Gas)Mapa hlavních sub-projektů nové plynárenské infrastruktury

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (789x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
„Nechceme být pasivním příjemcem změn,“„Nechceme být pasivním příjemcem změn,“ (357x)
říká v rozhovoru pro All for Power Martin Durčák, předseda představenstva společnosti ČEPS. Energetika prochází rozsáhlý...
Doosan Škoda Power dodá první parní turbínu do Spojených států americkýchDoosan Škoda Power dodá první parní turbínu do Spojených států amerických (257x)
Plzeňský výrobce parních turbín Doosan Škoda Power uzavřel na konci loňského roku kontrakt na dodávku parní turbíny pro ...