Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny    Jaderné    „Chceme pokračovat v jádru? Rozhodnutí musí padnout co nejdříve,“

„Chceme pokračovat v jádru? Rozhodnutí musí padnout co nejdříve,“

Publikováno: 19.10.2018
Rubrika: Jaderné, Rozhovory

říká v rozhovoru pro All for Power Vladimír Poklop, předseda představenstva a generální ředitel ŠKODA JS. „Aby měl projekt smysl, musí se podle mne rozjet do června příštího roku. Investorem by měl být ČEZ, případně i jiný subjekt. Klíčové bude samozřejmě financování. Pokud peníze uvolní česká strana, musí mít projekt pod kontrolou a musí ho řídit. Pokud se bude hledat zdroj financování mimo ČR, pak má logiku dozorovat projekt z pozice investora,“ zdůrazňuje Poklop, s nímž jsme hovořili i o zajímavém byznysu na Ukrajině a proč se s aktuálním tendrem hraje o budoucnost celého jaderného oboru.

Jak se díváte na probíhající výstavbu jaderných zdrojů v zahraničí a zkuste ji srovnat s připraveností dostavět nové jaderné bloky u nás?
Hovoříme-li o Evropě, hlavní rozdíl je, že zatímco my především váháme a děláme další a další analýzy, okolní země přijaly rozhodnutí a daným směrem se vydaly. Vždy je dobré se v nějaké fázi rozhodnout. Když budu dělat stále analytiku, nikdy ji nebudu dělat stoprocentně. Ať už se jedná o Velkou Británii, Finsko nebo Maďarsko, nikde nepoužili klasický tendr podle veřejných zakázek. Pro velké, komplikované, technologické celky je tato forma nevhodná. Vždy šli cestou zjednodušeného tendru, mezivládní dohody nebo předvýběrem dodavatele s garancí cen elektřiny. Na všech případech se ukazuje, že pokud někdo chce licencovat nový jaderný blok v legislativním prostředí EU, tak je to pro něj velmi obtížné, pokud tomu není investor velmi nápomocen. Ať už bude u nás investorem ČEZ nebo někdo jiný, bude muset na sebe převzít část odpovědnosti, aby se nezvyšovaly náklady a neprodlužoval čas.

Myslíte si, že by měl ČEZ postavit nové bloky sám?
Těch modelů může být několik. Úplně základní otázkou je, kdo to bude financovat. Pokud to bude česká strana, musí mít projekt pod kontrolou a musí ho řídit. Pokud se bude hledat zdroj financování mimo ČR, pak má logiku dozorovat projekt z pozice investora. Pokud ale bude financovat ČR, musí logicky projekt i řídit.

Jak by nyní vypadal harmonogram, aby se výstavba reálně rozeběhla?
Člověk reálně dospěje k tomu, že ve druhé polovině dvacátých let budeme muset mít odstaveno několik dosud klíčových uhelných bloků z důvodů emisí atd. Životnost Dukovan je do roku 2035 až 2040. Myslím si, že ji déle prodlužovat nepůjde. To znamená, že v této periodě by měl stát alespoň jeden nový jaderný blok. Když se reálně podívám, že doba přípravy je sedm let a realizace v evropských podmínkách trvá sedm až deset let, znamená to, že máme před sebou patnáct až sedmnáct let. Těch dvacet let je prostě limit. I kdybychom začali nyní, bude nejméně dva roky trvat, než se dobereme k nějakému výběru. Vláda ale tohle určitě nebude řešit poslední rok svého
funkčního období. Takže reálně? Aby měl projekt smysl, musí se podle mě rozjet do června příštího roku.

Vidíte u vlády chuť jádro řešit?
Při konstelaci této vlády tam zájem řešit jaderný blok určitě je. Otázkou je ale určitá osobní statečnost, učinit rozhodnutí. Budeme stavět? Kdo bude stavbu financovat? Kdo bude zodpovědný za výstavbu? Pokud nebudeme znát odpovědi na tyto otázky, můžeme donekonečna dělat jenom analýzy.

Jak moc klíčová by měla být otázka ceny v rámci výstavby jaderného zdroje?
Tady je zásadní rozdíl mezi jádrem a paroplynem. Paroplyn je velice rychle postavitelný a je investičně málo náročný. Následně má ale vysoké provozní náklady. Jádro stavíte dlouhou dobu. Výstavba je velmi sofistikovaná a nákladná, ale pak běží šedesát let s velmi predikovatelnými, výhodnými náklady. Podle mě není zásadní, za kolik se ten kontrakt podepíše. Důležité je mít pod kontrolou, aby se zbytečně neprodlužoval. Cena je důležitá, ale není zásadní. Zásadní je nastavit od začátku správně organizaci projektu. To dokáže projekt prodloužit nebo zkrátit v rozmezí pěti až sedmi let.

Jak se díváte na jednotlivé hráče, kteří mají o dostavbu zájem a na jejich kondici?
To je velmi zajímavá otázka. Když vstupujete do takovéhoto projektu, musíte mít jistotu, že onen hráč vydrží v dobré kondici minimálně patnáct let. Což je strašně dlouhá a těžká doba. Do určité míry pak v podstatě limituje soukromé společnosti. Ideální je spolupracovat s firmou, která má zázemí ve státu nebo sama provozuje nějaké bloky. Musíte mít finanční jistotu. Tu mají Francouzi, Rusové, do určité míry Korejci, Číňané, u Westinghouse je otázkou, kde nakonec skončí „zaparkovaný“. Je sice podporován státem, ale jen proto, aby dokončil rozestavěné bloky v USA.

Dokážete odhadnout náklady na dostavbu bloku?
Nechci o tom spekulovat.

Vy jste na tendr připraveni?
Pro nás je to do budoucna jeden ze strategických cílů. Pokud dostavba neprojde, budeme hledat obchodní příležitosti v okolních zemích. Byla by to ale určitě velká škoda.

Jak vypadají dodávky kontejnerů pro Temelín?
Dodáváme postupně kontejnery na vyhořelé palivo nejen pro Temelín, ale i pro Dukovany. Významné je, že jsou to kontejnery našeho vlastního designu. Zakázka trvá do roku 2035 a pohybuje se dle požadavku zákazníka mezi 2-6 kontejnery ročně pro každou elektrárnu. Je to tedy něco, na čem chceme dále stavět. Rozhodně chceme posílit i export kontejnerů.

Jaká byla vaše účast při letošní odstávce Temelína?
Klasicky v rámci servisního kontraktu na pět let, podle kterého zabezpečujeme servisní činnosti v plánovaných odstávkách primárního okruhu. Rozsah je definován harmonogramem odstávky.

Jak pokračují práce na Mochovcích?
U třetího bloku skončila studená hydrozkouška, která byla zahájena začátkem července. Na ni navazuje malá revize a další činnosti vedoucí k zavezení paliva, což by podle harmonogramu mělo být někdy v termínu od února do dubna příštího roku. Ve chvíli, kdy se práce na třetím bloku dostaly do fáze zkoušek, tak se skutečně zrychlily.

Jak moc jste optimistický, že se Mochovce dokončí?
V současné chvíli jsem optimistický. Vidím reálně, že v roce 2019 by mohl být třetí blok hotový.

Co Vás tedy ještě v tomto projektu čeká?
Na 3. bloku jsme ukončili montážní práce a jsme ve fázi zkoušek. Řízení výstavby jde za Slovenskými elektrárněmi a my v podstatě jedeme podle spouštěcích programů tam, kde je naší činností podpora koordinace spouštění bloku.

O jak velkou zakázku se v rámci vašeho portfolia jedná?
Řekněme, že slovenský trh v současné době představuje 40 % našich tržeb. 20 -25 % tržeb děláme pro ČEZ a pro Ukrajinu. 7 % představuje Maďarsko a zbytek jsou takové ty drobnější věci. V současné době představuje vývoz prakticky 60 – 70 %.

To je poměrně strmý nárůst exportu.
Je to tím, že na českém trhu neexistují reálné příležitosti pro jádro.

Jaká je teď situace v Maďarsku?
Na Paks I, tedy stávajících blocích, máme jednu významnou zakázku v oblasti SKŘ. Ta běží perfektně, od ředitele elektrárny jsme dokonce dostali děkovný dopis, že vše běží bez jakýchkoli problémů. Na projektu Paks II, tedy výstavbě nových kapacit, ještě maďarská strana a ROSATOM řeší, jak nejlépe zorganizovat práce. Čekáme tedy, jaká se zde pro nás objeví příležitost.

Jaké jsou vaše aktivity na Ukrajině?
Jde o dva typy projektů. Prvními jsou dodávky našich zařízení jako pohony na regulační tyče a potom jsou to zakázky inženýrské, jako například modernizační akce. Podobný typ, který řešíme v rámci ČEZ. Modernizace polárního jeřábu, zavážecího stroje, absorpce výskytu vodíku atp. Podílíme se také na zvyšování bezpečnosti současných bloků.

Berou vás tam jako českou firmu? Jak se vlastně promítají rusko-ukrajinské vztahy do byznysu?
Do práce ŠKODA JS se nepromítají. Berou nás skutečně jako českou firmu, která má velmi dobrou znalost technologie VVER a je schopna vyrobit a dodat zařízení, které oni potřebují. V této chvíli je to pro nás z tohoto hlediska poměrně zajímavá příležitost. Na Ukrajině vidíme z hlediska počtu bloků potenciál na dlouhá léta dopředu, pokud nedojde k nějaké vyloženě politicky motivované změně.

Jak se jedná s Ukrajinci obchodně?
Velmi rychle a pragmaticky.

Pomáhá s exportem na Ukrajinu i český stát?
Řešíme to. Něco jsme měli financováno přes ČEB a pojištěno EGAPem. Ač banky hodnotí ukrajinský trh jako rizikový, my za poslední dva roky necítíme jakýkoli problém s platební morálkou. Tendry jsou velmi dobře připravené, po technické stránce jsou velmi znalí. Pro nás je dobré, že dodáváme do strategického odvětví.

Jak se díváte na plány Polska postavit jaderný zdroj?
Já pamatuji ještě pokusy o Żarnowiec. Střetává se tam několik koncepcí. Poláci mohou hodně energie čerpat z větru, mají velké zdroje černého uhlí a myslím si, že pořád je
tam uhelná lobby nesmírně silná. Mají dohodu s Běloruskem, které jadernou elektrárnu dostavělo, že část energie bude transferována. Už nyní začínají tedy čerpat část energie z atomových elektráren na východ od nich. Otázkou je, kdy opravdu chtějí do jaderné energetiky vstoupit oni sami. Myslím si, že to ještě několik let potrvá. 

Nedávno jste získali zakázku pro FRAMATOM. Můžete ji blíže popsat?
Jedná se o výrobu vnitřních částí reaktorů pro Hinkley Point. Máme tam vysokou přidanou hodnotu, protože materiál dodává jako protiplnění francouzská strana. Jedná se o zakázku do roku 2022. A jednáme ještě o dalších zakázkách, týkajících se Hinkley Pointu. Znovu tak dokazujeme, že nejsme vázáni na jediný typ reaktorů.

Podle výroční zprávy jste aktivní ve dvanácti zahraničních zemích. O které další, kromě již zmíněných, se jedná?
Základní trhy, na které se orientujeme, jsou čtyři. ČR, Slovensko, Maďarsko a Ukrajina. Něco máme ve Finsku, Francii, Rakousku a Velké Británii. Dále Belgie, Bulharsko, Brazílie nebo Arménie. Zajímá nás ale hlavně západní Evropa. V ní cítíme určité rezervy, kde můžeme poskytnout výrobu nebo inženýrské kapacity. 

Když se podíváme na vaše hlavní tři segmenty – inženýring, výroba, servis. Kde vidíte největší potenciál?
Je zajímavé, že jsme ještě stále vnímáni především jako výrobní firma, což je sice pravda, ale... Výroba za poslední čtyři roky, z hlediska minimálního růstu trhu jaderných elektráren, šla trochu dolů. V příštích třech letech se ale naplněnost výroby začne blížit sto procentům. Takže se dostáváme tam, kam jsme chtěli. Příští rok už by se výroba měla pohybovat kolem 35 %, servisní segment je prakticky stabilní a u inženýringu očekáváme, že se jeho podíl na tržbách po dokončení Mochovců sníží. Do budoucna očekáváme zhruba 50 % inženýring, 30 % výroba a 20 % servis.

Je tedy reálné udržet tržby kolem 4,5 miliardy Kč?
Nechceme jít jen do zakázek, které jsou pouze objemově zajímavé, ale spojené s přílišnými riziky. Orientujeme se na zakázky s větší přidanou hodnotou. Po dokončení Mochovců v roce 2021 očekávám, že se naše tržby budou stabilně pohybovat kolem 3,5 miliard ročně. Pokud se samozřejmě nenastartují nějaké nové příležitosti s výstavbou bloků v Evropě nebo pokud se skutečně nezačne aktivovat nový jaderný zdroj v ČR.

Je dnes ještě ve světě poptávka po výzkumných reaktorech?
Po pravdě řečeno on ten zájem je, ale je spojen s přípravou země, která chce přejít na jadernou energetiku. Ve většině případů ale cvičné reaktory nabízejí firmy, které se ucházejí o výstavbu nových bloků. Aktuálně to není směr, ve kterém bychom viděli nějakou budoucnost.

Jak získáváte nové lidi, pokud mají pochybnosti o dlouhodobé budoucnosti jádra v ČR?
Všichni se potýkáme s naprostým nedostatkem nových, technicky vzdělaných lidí, kteří chtějí jít do tohoto byznysu, protože je dnes nedostatečně atraktivní. Ten signál nemůže být vyslán tak, že tady nějaký zahraniční dodavatel postaví jaderný zdroj. Je třeba postavit to trochu jinak a podnítit opět technické obory. Nastavit jinak PR. Počet lidí, kteří v současné době nastupují do studia jaderných oborů, je tristní.

Takže se hraje o budoucnost celého oboru?
Já si myslím, že časem se může údržba nebo řízení bloků dostat díky této situaci do problémů. ČEZ potom bude muset hledat specialisty v zahraničí.

Kolik dnes zaměstnáváte lidí?
Společně se ŠKODA Slovakia je to cca 1 100 zaměstnanců.

Jsou vám věrní nebo je přetahují zahraniční firmy?
Fluktuace je nyní o něco nižší. Je faktem, že v době, kdy je zanedbatelná nezaměstnanost, tady možnost přetahování lidí je, nicméně zatím je ten tým poměrně stabilní.

Spolupracujete nějakým způsobem s výchovou budoucích zaměstnanců se školami? 
Hlavně se Západočeskou univerzitou, ČVUT a některými učňovskými obory. Svou „přípravku“ ale nemáme.

Jaké plánujete investice?
Investujeme hlavně do obnovy a do oprav. Investice jsou dvojího charakteru. Do výroby, obnova strojů, zařízení a nových technologií, a pak jsou to samozřejmě investice, které vyvolává nová infrastruktura, stav budov atd. Je to v podstatě půl na půl.

Jak moc vám do řízení firmy zasahuje vlastník?
Provádí klasickou kontrolní a dozorčí činnost. Do určitého objemu zakázek je řízení čistě věcí představenstva, jinak je třeba žádat souhlas dozorčí rady.

Jaká je vaše rentabilita?
Vše záleží na profilu zakázek. U výroby je rentabilita, nebo vlastní přínos nejvyšší. Na druhém místě jsou servis a inženýrské zakázky.

Kde by ještě mohl pomoci s exportem stát? Jste spokojení s jeho podporou tak, jak je nyní nastavena?
Nechci být kritikem státního exportního financování. Oni také musejí vážit rizika a existuje řada nevydařených projektů i v energetice, které skončily hlubokými ztrátami, takže strategie je nedělat několikamiliardové akce. Tomu rozumím. Pokud ale existují ambice stavět v zahraničí nové bloky jako EPC dodavatel nebo dodávat kompletní technologický celek, tak bez exportního financování to prostě nejde. V tom je nyní současné nastavení financování limitující. Na druhou stranu nevidím dnes reálně v ČR firmu, která by měla ambici stavět v zahraničí jako EPC energetické bloky.

Takže si myslíte, že žádná velká firma už nikdy nebude velkým kontraktorem na akci v zahraničí?
Může být. Stále mluvím o energetice. Například v Indii se uchází o zakázky řada českých firem. Ale každá dodává jen jednotlivé komponenty, nikdo to není schopen postavit celé. Takovou firmu teď nemáme. ŠKODA Praha to umí, ale se svým riskem se bude zodpovídat svému vlastníkovi – ČEZ a to si myslím, že v této situaci není reálné. Stavět velkou zakázku v mimoevropské zemi je spojeno s velkým rizikem. Nikdo nepůjde do zakázky, která v případě neúspěchu může znamenat konec firmy.

Měl by stát i přes značné ztráty vminulosti podporovat i větší projekty v zahraničí? Neztrácíme tím schopnost velké projekty realizovat?
Ztrácíme schopnost a už i tu odvahu. Snažíme se udržet v segmentu, ale hrát roli integrátora se už nikomu nechce. Pravdou ale také je, že zde nejsme schopni se inteligentně domluvit. Taková investice může být klidně záležitostí konsorcia dvou nebo tří firem, ale to u nás moc nefunguje.

Nefungují osobní vztahy?
Těžko říci, kde je to skryté. Faktem je, že řada firem měla ještě v devadesátých letech projekci, výrobu a inženýring, a dnes jim většinou zbyl pouze jeden z těchto segmentů. Když někdo ví, že si některou z těch činností bude muset nakoupit, tak do toho raději nejde.

Proč v Plzni podporujete hokej a ne fotbal?
To už je historická věc. Kolegové z Doosanu podporují fotbal, protože jsou větší fabrika, a my zase sponzorujeme hokej, protože jsme o něco menší. Myslím si, že na sebe v tomto směru nežárlíme.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Vladimír PoklopKontejner ŠKODA 1000/19 na skladování vyhořelého jaderného paliva (3D)Bloky elektromagnetů lineárních krokových pohonů LKP-MKontejner ŠKODA 440/84 na skladování vyhořelého jaderného paliva (3D)Těžký reflektor pro jadernou elektrárnu OlkiluotoObrábění vnitřku kontejneru ŠKODA 1000/19 na soustruhuVýroba dílů pro lineární krokové pohony LKP-MMontáž horních vnitřních částí reaktoru EPRKoš aktivní zóny reaktoru EPR pro JE Taishan

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015 je o vyhořelém jaderném palivu (994x)
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015  " Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioakt...
„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (989x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery  

 

Zavřít [x]