Editoriál: Všechno zlé, bude (snad) k něčemu dobré

Nedávno jsem po skončení víkendového sportovního zápolení seděl nad sklenicí zlatavého moku se svými kolegy novináři a probírali jsme, jak ta prokletá a otravná světová finanční krize asi dopadne na tištěná periodika, … na sedmou velmoc, která bohužel mnohdy přilévá zbytečně moc oleje do ohně. Časopisy totiž žijí především z placených inzerátů. Když se firmám daří, nějaká korunka na propagaci firmy v časopisech se najde vždy lépe, než když se daří méně a musí se šetřit, kde se dá. Tomáš Baťa prý dal svou poslední korunu na reklamu. No, nevím..
Výrazy ve tvářích kamarádů – pracovníků v mediálním průmyslu – se tak lišily podle toho, jaký obor konkrétní časopis reprezentuje. Nejvíc veselí mi připadali novináři z bulvárních časopisů a časopisů pro ženy. To se prostě bude číst pořád… Nic není pro drtivou část společnosti zajímavější než to, že jeden soused druhému sousedovi utopil kočku nebo že některá z modelek potřebuje zvětšit nebo zmenšit to či ono. Taktéž časopisy zaměřené na problematiku zdraví, krásy těla a podobně nemají asi problémy. Cílová skupina „ženy“ je strašně silná a s velkou rozhodovací pravomocí v rámci rodinných rozpočtů…
Oproti tomu kolegové z časopisů o automobilech vypadali docela utrápeně. Trochu nervózní začínají být kolegové z časopisů o stavebnictví. Ale říkám jim: „V klidu, kluci… Ano, výstavba nějakého administrativního komplexu se může odsunout, ale výstavba nového tunelu již hůře. No a rekonstrukce mostu v havarijním stavu se prostě udělat musí.“ A energetika… Hmmm. Jsem optimista. Co víc než teplo a světlo si člověk v životě přeje? Člověk si v hraniční situaci určitě nekoupí cédéčko Evy a Vaška, ale teplíčko doma potřebuje nutně a vždy. Někde jsem četl, že krizi přežijí bez úhony energetika, farmaceutický průmysl a … pekárny. Tak uvidíme.
Čeho jsem si taky všiml, je to, že problémy začínají mít časopisy (průřezově všemi obory), které jsou spíše než nositeli odborných informací, především katalogy reklam firem s vysokým nákladem – časopisy ale pak končí bůhvíkde. Věřím, že konečně přichází čas, kdy si společnosti a jejich zastupující agentury, když se již rozhodnou utratit nějakou tu korunku na propagaci,
vyberou časopis s vysokou úrovní a kvalitou. Naše strategie, naše zaměření na odbornost, se nám snad bude právě v této době vracet v počtu čtenářů a spolupracujících firem. Přeji všem kvalitním firmám v oboru energetiky, aby výsledkem krize bylo to, že se oddělí zrno od plev, kvalitní od průměrných. Věřím, že současný stav bez problémů překonají především silné firmy stojící na zdravých základech. Držím nám všem pěsti.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav