Nacházíte se:  Úvod    Rozhovory    „Ideální energetický mix neexistuje,“

„Ideální energetický mix neexistuje,“

Publikováno: 14.1.2019
Rubrika: Rozhovory

říká v rozhovoru pro All for Power Pavel Pustějovský, předseda podvýboru pro energetiku PSP ČR. S poslancem za Zlínský kraj a členem hospodářského výboru jsme hovořili o tom, proč je podle něj nereálná česká cesta výstavby jádra, o kladech a záporech decentralizace i o tom, proč by měl stát podpořit rozvoj elektromobility, CNG v dopravě nebo biometanu.

Jaké chystáte klíčové legislativní návrhy v oblasti energetiky a co by měly přinést?
Vláda připravuje komplexní obměnu všech tří základních zákonů pro energetiku. Jedná se o nový Energetický zákon, Zákon o podporovaných zdrojích energie a Zákon o hospodaření energií. Myslím, že se jedná o správný krok, neboť stávající zákony prošly celou řadou novelizací a staly se méně přehlednými. Navíc vznikaly v době počátku liberalizace trhu a svět se posunul již o notný kus dopředu.

Jaké klíčové normy se připravují v rámci evropské legislativy? Kde vidíte rizika pro ČR a nepropásli jsme možnost legislativu výrazně ovlivnit?
V této oblasti je zásadní implementace tzv. Zimního balíčku legislativních opatření. Bohužel jsme podcenili možné dopady připravované legislativy již ve fázi její přípravy a nevystupovali aktivně s prosazováním našich zájmů. Tady byli zástupci státu, kteří vyjednávali v Bruselu, málo slyšet. Částečně to souviselo i s tím, že jsme neměli delší dobu na Ministerstvu průmyslu a obchodu náměstka pro energetiku.

A rizika?
Největší riziko vidím v legislativě, která se týká činnosti provozovatelů přenosové soustavy. V problematice Regionálních operačních center, na které se dle navrhované legislativy přesouvají některé rozhodovací kompetence provozovatelů přenosových soustav. Máme stabilní a spolehlivou přenosovou soustavu a mám pocit, že její spolehlivost může být snahou EK o co největší propojení evropských přenosových soustav a navrhovaným způsobem jejich řízení dotčena. Nikdo nepochybuje o nezbytnosti vzájemné spolupráce provozovatelů soustav na evropské úrovni. Pokud ale chceme po provozovatelích, aby byli odpovědni za zajištění bezpečného provozu soustavy, musí jim k tomu být legislativou jasně garantovány nástroje, kompetence a stanovena pravidla pro dosažení cíle.

Jak do vývoje energetiky zapadá potenciální výstavba nového jaderného bloku v ČR?
Tohle je otázka, na kterou by mohla odpovědět odborná studie rakouských specialistů. Ti hledali model, který by naplnil cíl, jak dosáhnout toho, aby teplota na konci století nenarostla o více jak 1,5 °C. Dle jejich závěrů bude zapotřebí, aby zdrojový mix již okolo roku 2050 byl tvořen ze 2/3 OZE a z 1/3 jadernou energetikou a plynem. Jaderná energetika by pokrývala základní zatížení, plynové elektrárny by poskytovaly regulační energii. Tento model mi dává smysl, ale vzhledem k současnému vlažnému přístupu Evropy k jaderné energetice nebude do roku 2050 realizovatelný. 

V ČR máme zatím stále zkušenosti s provozem jaderných bloků, zkušenost s výstavbou nových bloků ale každým dnem ztrácíme. Nové jaderné bloky jsou bezemisní, zapadají do koncepce bezuhlíkové energetiky, a proto si myslím, že by měly být součástí našeho energetického mixu.

Jaký je harmonogram pro definitivní rozhodnutí?
Harmonogram je definován Národním akčním plánem pro jadernou energetiku. Aby byl harmonogram realizován, musí být naplňovány jeho postupné kroky. V současnosti není dořešen investorský model. Bez něj se nemůžeme posunout dál.

Kdy je reálné, že vláda definitivně rozhodne?
Vláda se může rozhodnout až v okamžiku, kdy bude mít všechna potřebná data. Je důležité, aby zaznělo, že platí stávající Aktualizovaná státní energetická koncepce. Nebo aby se začalo pracovat na nové aktualizaci, která by zohlednila současné podmínky. Tento proces však může trvat roky. Největší úskalí vidím v tom, že ani okolní evropské státy nemají ve svých koncepcích zcela jasno. Něco deklarují a něco jiného dělají. Jako příklad bych uvedl sousední Německo. Rozhodlo se jít cestou masivního rozvoje OZE. Odstavuje jaderné bloky a chybějící výkon nakupuje v okolních státech nebo vyrábí ve svých uhelných elektrárnách. Přes deklaraci nastoupení cesty k bezuhlíkové energetice je další elektrárnou, která bude v Německu zprovozněna, elektrárna uhelná. Uhlí je lokální surovina, plyn se dováží, jádro se odstavuje a OZE samotné ještě dlouho nebude samonosné. Energetická bezpečnost spočívá ve vyváženém energetickém zdrojovém mixu.

Preferujete některý z modelů výstavby?
Modely výstavby jsou obecně známé a vycházejí z modelů, které jsou ve světě aplikovány. Posuzují je specialisté ve Stálém výboru pro jadernou energetiku a já nemám dostatek informací, abych je blíže komentoval. V každém případě je nutno nalézt model, který bude akceptovatelný i Evropskou komisí.

Seznamoval jste se s dalšími rozběhlými modely výstavby ve světě? Jaká vnímáte rizika a přínosy nových jaderných zdrojů?
Ano. O tuto problematiku se zajímám. Ve světě se nové bloky stavějí, především v Asii. Současná Evropa zaostává. Ztrácí schopnost sama generovat odborníky, kteří by byli schopni výstavbu nových bloků realizovat. Jaderné bloky považuji za nedílnou součást zdrojového mixu. Jejich přínos vidím v tom, že se jedná o bezemisní zdroje, palivo lze nakoupit od více dodavatelů. Naopak rizika spočívají především v oblasti nakládání s vyhořelým palivem.

Jak se díváte na nápad jít „českou cestou výstavby,“ kdy by si ČEZ koupil projekt a výstavbu si řídil sám?
Tento nápad považuji za nereálný. Ať již z hlediska garancí nebo financí. ČEZ je společnost, která má primárně vyrábět a dodávat energii konečným spotřebitelům. Není to projekčně inženýrská společnost.

Je pro vás akceptovatelný některý z modelů financování, které se použily v zahraničí? Měly by být finance klíčovým parametrem pro stát při rozhodování o jádru?
Všichni jsme si zvykli na to, že máme v každém okamžiku energii k dispozici. Tento stav se může do budoucna změnit a to velmi rychle. Energetické zdroje jsou dle mého názoru důležitou a nedílnou součástí infrastruktury úplně stejně jako dálniční nebo železniční sítě nebo přenosové či tranzitní sítě. Finance jsou zpravidla na prvním místě, v tomto případě by na prvním místě měla zůstat potřeba dostatečné zdrojové základny. Vhodný model financování se určitě najde.

Jak by měl vypadat vzhledem k přírodním zdrojům, stavu průmyslu a zájmům ekonomiky ideální energetický mix? Je v tomhle směru podle vás státní energetická koncepce dobře nastavená?
Názor na ideální energetický mix se mění v čase s tím, jak se vyvíjejí nové technologie. Základním bezpečnostním prvkem ale vždy zůstává diverzifikace zdrojů. Stávající Státní energetická koncepce má řadu scénářů. Surovinové zdroje se nemění. Měnit se mohou jen podíly jednotlivých odvětví. V ČR máme vlastní zdroje kvalitního uhlí, máme zkušenosti s jadernou energetikou, postavili jsme paroplyn v Počeradech, rozvíjíme OZE. Poroste spotřeba elektřiny (a to i přes předpokládané úspory) z důvodů zavádění elektromobility, změn v individuálním vytápění (vyšší podíl tepelných čerpadel), rostoucímu počtu instalací klimatizačních jednotek. Ideální energetický mix neexistuje. Každé řešení má výhody a nevýhody. Pokud v Evropě roste vzájemná propojenost přenosových soustav, je nutné posuzovat energetický mix jako celek společně se zdrojovou přiměřeností. Pokud se jednotlivé členské státy budou spoléhat ve svých plánech na dovoz elektřiny z okolních států, může dojít bez dostatečné a provozně spolehlivé zdrojové základny k problémům. ČR má výhodu, že dnes disponuje spolehlivou přenosovou soustavou a dostatkem zdrojového výkonu. Tuto výhodu bychom si měli uchovat. 

Jaký by měl být balanc mezi klasickými zdroji a OZE?
Takový, aby zabezpečil spolehlivý provoz přenosové a distribuční soustavy při rostoucím podílu OZE a rozvoji malých domácích FVE.

Jaký očekáváte vývoj elektromobility a decentralizace v energetice a jak moc by do nich stát měl ekonomicky zasahovat?
Elektromobilita má rostoucí trend, zatím chybí dostatečná infrastruktura. Určitě přispěje ke snížení emisí v dopravě. Současně se rozvíjí i další alternativní zdroje v dopravě jako je CNG nebo biometan. Přesto, že nejsem zastáncem masivních dotací, v tomto případě by měly smysl. Decentralizace na jednu stranu snižuje riziko výpadků dodávek energie, zvyšuje nezávislost odběratelů na centrálním dodavateli energie, na druhou stranu se snižuje výroba elektřiny a tepla v ekologizovaných centrálních zdrojích a přesouvá se do řady malých lokálních emisních zdrojů (plyn, biomasa aj.). Decentralizaci podporuji tam, kde to dává smysl. Tedy v případech, kde došlo k rozpadu předimenzovaných soustav CZT, nebo tam, kde jsou ceny z centrálních zdrojů nepřiměřené.

Jak se díváte na rostoucí ceny emisních povolenek a co můžete udělat pro odvětví, která existenčně ohrožují – hlasitě se ozývají logicky teplárny. Jak se budou výnosy z povolenek reinvestovat?
Tento problém všichni vnímají. ERÚ zřejmě upraví stávající Cenové rozhodnutí pro cenu tepla. Vysoká cena povolenky bude mít určitě vliv i na stanovení zelených bonusů pro jednotlivé kategorie KVET. Dnes jsou příjmy z prodeje povolenek rozděleny mezi MŽP a MPO. Slouží k financování ekologických projektů. Prudký nárůst ceny povolenky se nejvíce dotkl městských a podnikových tepláren, které spadají pod EU ETS. Tyto teplárny musí povolenky nakupovat a mají jen omezenou možnost náklady promítnout do ceny tepla. V oblasti teplárenství již dávno nefunguje monopol. Odběratelé mají možnost odpojení od soustav CZT. Aby k tomu nedocházelo, musí výrobci tepla nabízet konkurenceschopnou cenu. To je ale obtížné, pokud se na ně vztahují BAT, EU ETS, nové emisní limity. A současně jim výrazně začínají konkurovat i decentrální zdroje, které výše uvedenou legislativu naplňovat nemusí, povolenky nenakupují. I tady platí, že decentralizace má klady a zápory. V současné době se jedná o možnosti zařazení prodeje tepla do nejnižší sazby DPH, kde teplo historicky bylo.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Pavel PustějovskýIlustrační fotografieIlustrační fotografie

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (798x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
Vysílali jsme živě z MSV 2015 - O možnostech podnikání v Maroku s Josefem Vrbenským, vedoucím zahraniční kanceláře CzechTrade Casablanca (84x)
V rámci živého vysílání z průběhu 57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu 2015 (14. až 18. 9.) jsme si do vele...
„Dibenzyltoluen, resp. technologie Hydrogenious, dokáže absorbovat vodík v množství 2 MW na kubík. To už dává smysl,“„Dibenzyltoluen, resp. technologie Hydrogenious, dokáže absorbovat vodík v množství 2 MW na kubík. To už dává smysl,“ (60x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ladislav Ornst ze společnosti SI Corporate Finance a člen představenstva ame...