Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny    Jaderné    Japonci řeší havárii daleko profesionálněji než v Černobylu, i proto tyto dvě události nelze srovnávat

Japonci řeší havárii daleko profesionálněji než v Černobylu, i proto tyto dvě události nelze srovnávat

Publikováno: 17.3.2011
Rubrika: Jaderné, Lidé-Věci-Události, Jaderné palivo

Uvedla RNDr. Lenka Thinová z Katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, ČVUT v Praze.

Jak hodnotíte zatím událost v Japonsku?
Událost v Japonsku hodnotím jako kolizi litosférických desek, což se v této oblasti stává často, a Japonci jsou na zemětřesení samotné velmi dobře připraveni a trénováni. Bohužel proti tsunami se bránit nemůžete. Se smutkem myslím na všechny postižené a jejich rodiny. Obdivuji jejich trpělivost a organizovanost. Co se týká událostí na jaderných elektrárnách, sleduji pečlivě vývoj a doufám, že všechno jejich úsilí a perfektní organizace povede k zabránění větší havárie.

Je podle Vás událost srovnatelná s Černobylem?
S Černobylem se tato situace nedá srovnat snad kromě jediného bodu a to, že jde o jadernou elektrárnu. Pro hodnocení takovýchto situací existuje stupnice MAAE. Černobyl byl hodnocen stupněm 7, Fukušima prozatím 4. Jde o jiný typ reaktoru, o naprosto jinou situaci, jinou organizaci záchranných prací a perfektní ochranu obyvatelstva ze strany státního dozoru. Obyvatelstvo bylo evakuováno z preventivních důvodů a ze stejných důvodů i někteří pracovníci na elektrárně. Principem radiační ochrany totiž je nevystavovat se ozáření zbytečně a možným situacím předcházet. Také si myslím, že v evakuačních centrech je starost o všechny, kteří se ocitli bez domova (je to také oblast postižená tsunami) pravděpodobně pro úřady jednodušší, než kdyby je museli zásobovat v neexistující infrastruktuře.

S jakými dávkami se zřejmě potýkají záchranáři, kteří se snaží situaci řešit?
Údaje o měřených dávkách mám k dispozici stejné, jako česká veřejnost. Pokud vím z poslední zprávy NUCNET (16. 3. 2011,- pozn. redakce), na území elektrárny byly lokálně naměřeny hodnoty dávkových příkonů až několik stovek mSv/h. Pokud byla upouštěna pára, byly to lokální hodnoty také kolem stovek mSv/h, které byly naměřeny krátkodobě a pouze na hranici elektrárny. Lépe řečeno nevím přesně kde, zprávy v tomto smyslu jsou neúplné. Máme jednoho kolegu v Chibe, podílí se nyní na měřeních a dnes ráno psal, že hodnoty dávkových příkonů v tomto městě jsou občas lehce nad pozadím. Území okolí elektrárny je pečlivě monitorováno a také pracovníci v elektrárně jsou monitorováni. Myslím, že konečné hodnocení celé situace nás teprve čeká. Pokud bych se měla vrátit k Černobylu, myslím, že právě tato událost pomohla velmi zpřísnit všechna bezpečnostní opatření v jaderných elektrárnách tak, aby již nedošlo k podobnému incidentu. Tím myslím situaci, kdy veškerý inventář reaktoru vyletěl do povětří.

Japonci se snaží chladit reaktorové palivo mořskou vodou s přídavkem oxidu bóru, čili se mořská voda stává taktéž radioaktivní?
Ano, voda v primárním okruhu jaderné elektrárny je radioaktivní, také v důsledku netěsnosti palivových článků. Některé ze štěpných produktů se tímto mohou dostávat do ovzduší. Kvůli vysokým teplotám se voda stále odpařuje, a proto je třeba ji doplňovat. Je třeba neustávat v chlazení reaktoru, aby nedošlo k tavení paliva. V palivu je vyvíjeno obrovské teplo v důsledku radioaktivních přeměn štěpných produktů, které zde vznikají právě v důsledku štěpení.

Japonci vypouštějí z kontejmentu „mírně radioaktivní páru“, aby zabránili přetlaku a výbuchu – jak moc radioaktivní tato pára je?
Tato pára obsahuje některé vzácné plyny, které ale mají většinou velmi krátké poločasy přeměny. Bylo zde naměřeno také Cesium, které svědčí o narušení palivových článků. Skladba unikajících radionuklidů bude záležet na tom, jak dalece jsou palivové články narušeny. Bohužel nemám žádné bližší informace o tom, jak dalece jsou porušeny palivové články ani reaktorová nádoba.

Co se bude dít s radioaktivním „mrakem“? Jak se šíří a „rozpadá“?
Pokud by se vyskytl radioaktivní mrak, bude se chovat podle svého složení a meteorologických podmínek v dané oblasti a v oblastech, kam se postupně rozšíří. Jednotlivé radionuklidy se budou v něm postupně přeměňovat, případně vypadávat z mraku v důsledku gravitace či srážek. Existují velmi dobré modely šíření vzdušných mas kolem Země, které mohou pomoci pohyb případného mraku předvídat.

Hrozí, že by se radioaktivita z Japonska doslala do ČR? Kdy a v jaké intenzitě?
Momentálně žádná hrozba ze strany pro obyvatelstvo Evropy nehrozí. Pokud by monitorovací síť v ČR zachytila zvýšené hodnoty pozadí, vydá Státní úřad pro jadernou bezpečnost prohlášení a pokyny pro obyvatelstvo. Díky vysoké informovanosti mezi jednotlivými státy v Evropě a práci Mezinárodní atomové agentury ve Vídni bychom však byli na pravděpodobnost výskytu radioaktivního mraku u nás upozorněni daleko dříve, než by k nám dorazil.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015 je o vyhořelém jaderném palivu (555x)
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015  " Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioakt...
ÚJV Řež, a. s., prohlubuje spolupráci s ENEA (538x)
Jde o významnou mezinárodní spolupráci. ENEA je italskou vládou subvencovaná Národní agentura pro nové technologie, ener...