Nacházíte se:  Úvod    Paliva    Uhlí    „Likvidaci lagun Ostrama jsme vnímali jako regionální problém,“ tvrdí ředitel Elektrárny Dětmarovice Dušan Timko

„Likvidaci lagun Ostrama jsme vnímali jako regionální problém,“ tvrdí ředitel Elektrárny Dětmarovice Dušan Timko

Publikováno: 7.4.2008, Aktualizováno: 17.9.2010 12:02
Rubrika: Uhlí, Klasické, Rozhovory

Dětmarovická alektrárna je i přes svůj věk pružně se rozvíjejícím podnikem, který se nebojí nových věcí a výzev. Jednou z nich je i plánovaná možnost spalování paliva TPS-NOLO1, které by pomohlo vyřešit vleklý ekologický problém Ostravy.

Jak jste vůbec dospěli k rozhodnutí spalovat TPS-NOLO1?
Byli jsme osloveni firmou Geosan Group spolupracovat při zkoušce alternativního paliva TPS-NOLO1 a stát se tak jednou z možných koncovek zpracování této směsi. Vnímali jsme to jako regionální problém Ostravy a chtěli jsme spolupracovat na ekologickém řešení likvidace kalového rybníku s co nejnižším dopadem na životní prostředí. Cílem těchto zkoušek bylo ověřit možnost spalování směsi TPS-NOLO1 a uhlí. Cílem mlecí zkoušky bylo stanovit poměr, který my můžeme spalovat. Stanovili jsme postupným ředěním poměr 3,5% palivové směsi a 96,5% uhlí a spalovací zkouška měla za cíl ověřit minimální dopad na životní prostředí a odměřit veškeré škodliviny, které se mohly při dopravě a spalování uvolňovat.
 

Co vše se sledovalo?
Odběry popela, energosádrovce, měření plynů nebo ovzduší v okolí otevřené pásové dopravy. Na vše dohlížely státní laboratoře, orgány Krajského úřadu a Vysoká škola báňská. Všechny tyto instituce společně s námi sbíraly vzorky a vyhodnocovaly je. Výsledky měření byly u všech zúčastněných takřka shodné, bereme-li v potaz drobné odchylky v měření. Měření proběhlo bez problémů a bez jakéhokoli zkreslování výsledků.
 

 

Jaká je tedy budoucnost spalování TPS-NOLO1 v EDĚ?
Čekáme, až program likvidace lagun získá EIA. TPS-NOLO1 přišlo na svět takřka laboratorně. EIA by měla kompletně potvrdit projekt přípravy TPS-NOLO1. S firmou Geosan Group nás čekají diskuse o rutinním způsobu dopravy paliva a jeho dávkování, protože oněch 3,6%, které jsme odzkoušeli, je pro nás limitní. Více toho jednoduše na našich mlýnech neumeleme (3,6 % paliva není pouze materiál z lagun; skládá se z 1,6% uhlí a 0,4% vápna, 1,6% odpadu z lagun – pozn. red.). Závěr zkoušek je takový, že naše zařízení je schopné takovéto množství spalovat s minimálním dopadem na životní prostředí.
 

 

Vraťme se k samotné elektrárně. Pro koho a co vyrábíte?
Vyrábíme elektřinu. Jsme ve skupině ČEZ, dodáváme do distribuční sítě 100 kV, která patří ČEZ distribuci, to jsou naše primární výstupy. Dále vyrábíme teplo, které dodáváme městu Orlová, a připravujeme vybudování horkovodu do Bohumína a někdy v zimě roku 2010 předpokládáme první dodávky. Jsme jediná černouhelná elektrárna ČEZ,a.s. v ČR. Energosádrovec se nám dnes daří 100% prodat na trh, využívá se na výrobu sádrokartonu, do cementáren a potravinářského průmyslu. Popílky se nám daří dle výroby prodávat. Letos se nám podařilo 65% umístit do cementáren a výroben pórobetonu a betonárek, zbytek jsme nabídli pro rekultivační účely. Na složiště Elektrárny Dětmarovice se za posledních 5 let neuložila žádná tuna odpadu.

Jaké inovace má elektrárna za sebou?
Vyměnili jsme verzi řídicího systému. Jedná se o vyšší softwarovou verzi předchozího systému, který byl zaváděn v letech 1996 až 1999 firmou Siemens. Vše přece jen stárne a je nutné inovovat. Na základě vývoje a doporučení dodavatele jsme přistoupili právě k výměně softwaru i my. Od 7. měsíce 2006 jsme během 114 dní opravili a zrevidovali průtočné části turbogenerátoru č. 4. Ten se otevřel a pečlivě zrevidoval. Poškození se opravila a turbína se dostala do lepší kondice. To samé se provedlo na generátoru soustrojí. Modernizovaly se i řídicí prvky turbíny a turbonapaječky. V kotelně došlo k výměně hořákových skříní a výměně části trubek v okolí hořákových skříní. Kotel se tak dostal do lepší kondice ve spalovacím procesu, to znamená, že pracuje s vyšší účinností. Elektrostatické odlučovače se zbouraly a postavily se nové. K jejich výměně došlo po 31 letech.

Co EDĚ ještě čeká?
V letošním roce určitě generální oprava bloku 3, generální oprava absorbéru osiření číslo 2. V roce 2009 generální oprava bloku 1 včetně absorbéru odsíření č. 1 a v roce 2010 generální oprava bloku 2. V letošním roce navíc plánujeme zahájit výstavbu horkovodu do Bohumína.

Elektrárnu v Dětmarovicích čekají velké modernizační akce

TPS-NOLO1 – Nápravná opatření laguny Ostramo

Mlecím a spalovacím zkouškám paliva TPS-NOLO1 věnovali v dětmarovické elektrárně maximální pozornost. Vše probíhalo pod bedlivým dozorem pozorovatelů. Co ale vlastně TPS-NOLO1 je a odkud se vzalo?
Palivo TPS-NOLO1 se skládá ze 45% kalů (sludge z lagun Ostramo), 45% černého uhlí a 10% vápna, které působí jako neutralizační činidlo. Při hlavní spalovací zkoušce byla spalována palivová směs, obsahující 3,6% TPS-NOLO1 a 96,4% černého polského uhlí. Vyjdeme-li ze složení TPSNOLO1, pak palivová směs obsahovala pouze cca 1,6% kalů
z lagun Ostramo. V tuně směsi je tedy pouze 16 kg kalů. Celkem bylo pro účely mlecí zkoušky se samotným černým polským uhlím dodáno 2 600 tun paliva, pro hlavní spalovací zkoušku pak bylo namícháno 8 200 tun polského černého uhlí a 308 tun certifikované palivové směsi TPS-NOLO1.
Spalovací zkoušky byly provedeny na výrobních blocích VB 3 a VB 4, pracujících do společného odsiřovacího zařízení – absorbéru číslo 2. V průběhu zkoušky byly výrobní bloky provozovány na úrovních cca 150 MWe a 100 MWe, součástí zkoušek byly i testy minimálního a maximálního dosažitelného výkonu bloku a taktéž dynamické zkoušky výkonu bloku VB 4. Zkouška se samotným polským černým uhlím trvala 24 hodin, zkouška se směsí 3,6% TPS-NOLO1 a 96,4% černého polského uhlí pak 72 hodin.
Hlavním cílem spalovacích zkoušek bylo prokázání úrovně emisí škodlivin a prokázání vlivu spalování na vedlejší produkty elektrárny. Aby bylo možné výsledky objektivně vyhodnotit a srovnat s provozem na samotné polské černé uhlí, bylo stejné emisní měření provedeno při dvou výše uvedených režimech.
Při obou režimech byla prováděna jak kontinuální, tak i jednorázová měření plynných složek spalin a emisí. Z jejich výsledků vyplývá, že zařízení výrobních bloků VB 3 a VB 4, pracujících do odsiřovacího absorbéru č. 2, plnilo v průběhu všech zkoušek bezpečně veškeré emisní limity, stanovené pro EDĚ. Mimo emise SO2 a tuhé znečišťující látky splňovalo zařízení Elektrárny Dětmarovice v průběhu celých zkoušek emisní limity i pro spalování nebezpečných odpadů. Taktéž u vedlejších produktů nedošlo v průběhu spalovacích zkoušek k žádnému zásadnímu ovlivnění, které by bránilo jejich dalšímu využití jako výrobku.
Spalovací zkouška v EDĚ tak jednoznačně potvrdila, že spalováním směsi TPS-NOLO1 s černým polským uhlím nedochází k výraznějšímu zatěžování životního prostředí, než je tomu při spalování samotného černého uhlí. Spalovací zkoušky TPS-NOLO1 proběhly potom se stejným záměrem jako v EDĚ rovněž na kotli K 12 v Energetice Třinec.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Agregáty elektráren bez vyzdívek? Pro DITHERM je to velké dobrodružství vývoje, kterého se aktivně účastní,“... (503x)
...uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Jan Ečer, předseda představenstva společnosti DITHERM. Klíčová slova: vy...
Rozmrazovacie tunely - uhlie sa už rozmrazuje novou technológiouRozmrazovacie tunely - uhlie sa už rozmrazuje novou technológiou (483x)
V procese prípravy investičného projektu ,,Rekonštrukcia rozmrazovacích tunelov“ v Elektrárny Nováky bola v prvom rade v...
„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (442x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....