Nacházíte se:  Úvod    Rozvody energií    „Nastává doba, kdy musíme přistoupit k masivní a zásadní obnově a rozvoji distribuční soustavy,“

„Nastává doba, kdy musíme přistoupit k masivní a zásadní obnově a rozvoji distribuční soustavy,“

Publikováno: 4.6.2009, Aktualizováno: 17.9.2010 11:57
Rubrika: Rozvody energií, Rozhovory

uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Filip Secký, člen představenstva a ředitel úseku Obnova sítí ČEZ Distribuce, a.s.

Ing. Filip Secký se narodil 9. února 1970. V roce 1993 promoval na ČVUT Praha, Fakultě elektrotechniky (Výroba a rozvod elektrické energie), když předtím v letech 1984 až 1988 absolvoval Střední průmyslo­vou školu strojní a elektrotechnickou v Ústí nad Labem. Od března 2005 pracuje v ČEZ Distribuce, a. s. (pracoviště Děčín), kde je čle­nem představenstva a ředitelem úseku Obnova sítí. Je zodpovědný za realizaci plánu investic a oprav distribuční soustavy, zajišťuje rozvoj distribuční soustavy ČEZ. V jeho kompetenci je i technická politika a standardizace materiálů používaných v distribuční soustavě ČEZ. K jeho zálibám patří sport, cestování a rodina.
 

Přibližte aktuální priority ČEZ Distribuce.
V současné době je především potře­ba zvětšit počet rozvoden. Napojení na přenosovou síť je nyní realizováno pomo­cí 19 uzlových rozvoden s tím, že v sou­časné době se zpracovává projektová do­kumentace na další uzlovou rozvodnu Kletné v Moravskoslezském kraji. Tato roz­vodna zahájí provoz koncem roku 2011. O tom, že naše snaha o zahušťování sítě distribučních stanic není pouze planým prohlášením, svědčí fakt, že dnes se napří­klad síť 47 tisíc trafostanic rozrůstá o zhru­ba tisíc ročně.

Ročně investujete do obnovy a spoleh­livosti sítí nemalé finance. Ve kterých směrech?
Hlavní aktivity v oblasti investiční vý­stavby jsou zaměřeny s cílem co nejefek­tivněji rozvíjet majetek společnosti, zlep­šovat kvalitu, spolehlivost a bezpečnost provozu distribuční soustavy. Rozvojové záměry byly připraveny a realizovány v souladu s platnou legislativou, zejména s vyhláškou Energetického regulačního úřadu č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektro­energetice a s ohledem na pravidla provo­zování distribučních soustav.

Jak velký objem financí vkládáte do oprav?
Distribuční soustava, tak jak ji známe dnes, se buduje desítky let. Jednotlivé prvky distribuční sítě mají svoji technickou životnost. Ta se pohybuje v úrovni 25 až 30 let. Ročně vynakládáme jen do oprav přes 1 miliardu korun, která nám pomáhá do­sáhnout očekávané úrovně technické ži­votnosti.

K jakým číslům se dostaneme v přípa­dě investic do rozvoje?
Zajistit nějakou skokovou moderniza­ci a rozvoj celé distribuční sítě, vzhledem k její velikosti a počtu zařízení, prostě v krátkém časovém horizontu nejde. Vzhledem k tomu, že musíme ze zákona zajistit plynulou dodávku elektrické ener­gie našim odběratelům a bezpečný pro­voz našich sítí, nemůžeme k nějaké dra­matické změně celého systému přistou­pit ani v průběhu relativně krátkého ob­dobí např. pěti let. Možná na mnohé pů­sobíme konzervativně, ale nasazení no­vých technologií a progresivních systémů v masovém měřítku nelze uskutečnit ze dne na den. Vše řešíme postupně, krok za krokem ověřujeme na pilotních projek­tech, kde si vše nejprve řádně odzkouší­me a pak případně přistoupíme k masiv­nějšímu nasazení. Nicméně, v posledních čtyřech letech jsme přistoupili k zásadní­mu rozvoji a obnově distribuční soustavy, která je dána zřejmě historicky neopako­vatelným růstem poptávky po připojení k distribučním sítím, která byla a je spoje­na s růstem české ekonomiky v posled­ních letech.

Přibližte výše investic v roce 2008.
Společnost investovala v roce 2008 do rozvoje zařízení distribuční sítě 8,2 miliar­dy korun, což představuje nárůst finanč­ních prostředků oproti roku 2007 o 25 %. Do zařízení VN a NN se v roce 2007 inves­tovalo 6,5 miliardy. Výrazně vzrostl podíl staveb nebo rekonstrukcí rozvodného za­ řízení, vyvolaný požadavky budoucích nebo současných odběratelů. Objem těchto prostředků činil 3,74 miliardy, což představuje oproti předchozímu roku ná­růst o 28 %. U staveb VVN se jednalo pře­vážně o rekonstrukce a výstavbu transfor­moven VVN/VN a objem investic do sta­veb VVN činil 0,83 miliardy korun. Ostatní investice se týkají služeb podporujících hlavní procesy distribuce, jako je centraliza­ce, posílení provozních a řídicích systémů, nákup elektroměrů a přístrojů pro měření kvality elektrické energie, a pro rok 2008 či­nily tyto investice 581 milion korun.

Doprovází zvýšené investice i vyšší počet realizovaných staveb?
Určitě. Vyšší objem financí se odráží ve zvýšeném počtu instalovaných jednotek, desítek kilometrů nových linek, stovek tra­fostanic. V roce 2006 jsme realizovali 9,5 tisíc staveb, v roce 2008 to bylo již více než 14 tisíc dokončených staveb. 

Hovořil jste o nutnosti masivních inves­tic do rozvoje sítí. O jak velké finance půjde?
V letošním roce se dostaneme nad úroveň desíti miliard, do roku 2020 by se investice do rozvoje a obnovy mohly vy­šplhat v součtu celkem na 130 miliard korun.

Uveďte hlavní rozdíl ve výstavbě sítí dnes a v minulosti.
Před 30 lety se kabely a trafostanice vyráběly zcela jinak, pracovalo se s jiný­mi vstupními materiály, jinými technolo­giemi. Dnes jsou materiály daleko „che­micky čistější“, technologie výroby je propracovanější a výsledkem je zvýšená životnost, příznivější hodnoty ztrát a po­dobně. Nepředpokládáme však, že by v tomto směru nastal okamžik pro zásad­ní skokovou změnu v samotné výstavbě distribučních sítí. Akumulace přebytků energie je zřejmě ještě hudba daleké bu­doucnosti.

Pociťujete ve svém oboru dopady krize?
Nechci hodnotit, jak opravdu hluboká je ekonomická krize a do jaké míry jde jen o mediálně nafouknutou bublinu, která bohužel přispívá k panice a vlastně krizi prohlubuje. V posledních 4 až 5 letech za­žívalo Česko obrovský ekonomický růst, který opravdu částečně zbrzdila koncem roku 2008 krize. Nepociťujeme ale zatím žádné rušení odběrných míst, která byla dohodnuta. I když možná pár firem zkra­chuje, časem přijde jiný investor a odběr­né místo bude využito. Zatím nikdo neodstupuje od smluv od připojení, ale je možné, že tak jak poža­davky v některých regionech prudce stouply, tak mohou prudce poklesnout. Ale jsem optimista. Paradoxně by krize pro nás mohla být příležitost realizovat vlastní investice, na které jsme v posledních le­tech neměli čas.

Prosím, jak tomu mám rozumět?
V celé distribuční soustavě je, stejně jako v předchozích letech, investiční činnost zaměřena převážně na stavby VN a NN. Zde se jedná zejména o stavby pří­pojek a přeložek na základě požadavků zá­kazníků, tedy vyvolaných investic, a dále stavby z programu unifikace sítí, rekon­strukce a obnova kabelových a vrchníchsítí vysokého a nízkého napětí a v nepo­slední ředě i výstavba distribučních trans­formačních stanic VN/NN. Již několik let jsme ale ve vleku požadav­ků klientů a neměli jsme tolik času na akce vlastního rozvoje a obnovy. Celkem 70 % staveb v posledních letech bylo vyvoláno zákaznicky, 30 % byly rozvojové záměry distributora, tedy nás. Krize nám umožní, věřím, dosáhnout poměru 50 ku 50 %.

Hovořil jste o masivních investicích do rozvoje. Má na to Česká republika vůbec kapacity?
V každém oboru činnosti se vyskytují firmy profesionální a společnosti „ostatní“. Naše firma proto disponuje katalogem prověřených dodavatelů, který je otevřený v obou směrech. Zájemci o vstup musí dis­ponovat proškolenými specialisty v oboru, musí vyplnit náš kvalifikační dotazník a předložit potřebné certifikáty. Poté přistu­pujeme k realizaci pilotního projektu, kdy firma pod zvýšeným dozorem a kontrolou našich specialistů představí svou úroveň. Ověříme si implementaci zásad kvality, naplňování norem a dodržo­vání pravidel bezpečnosti práce, teprve pak se rozhodneme o zařazení do katalo­gu. Jde o časově náročný proces, ale jako držitel licence na distribuci, který je odpo­vědný za plynulost dodávek elektrické energie, si nemůžeme dovolit hazardovat s kvalitou a vzít do katalogu ihned každé­ho bez ověření.

Kolik máte v katalogu firem?
V současné době je v našem katalogu evidováno zhruba 390 projekčních firem a 430 montážních společností. V rámci akce ČEZ proti krizi existuje šance katalog rozšířit. Je faktem, že v posledních letech jsme se někdy dostávali do situací, kdy jsme měli kapacity dodavatelských firem naplněny ze 100 %. Především v oblasti projektování.

Jakým způsobem lze zvýšit spolehli­vost soustavy?
Zvýšení spolehlivosti soustavy lze do­sáhnout vyššími investicemi. Jedná se o rekonstrukce částí distribuční sítě z dů­vodu hlášených poruch, instalace dálkově ovládaných prvků, nasazování signalizač­ních, monitorovacích a řídicích systémů, optimalizaci přepěťových ochran, výstav­bu nových transformačních stanic a no­vých propojovacích vedení. Určitě každý z nás zažívá na vlastní kůži, že výpadky proudu jsou buď eliminovány na minimum, nebo pokud vzniknou, trvají několik desítek minut. Není to jako v minu­losti, kdy byly výpadky skoro na pořadu měsíce a trvaly hodiny, den… Je to právě díky pravidelnému a efektivnímu vynakládání investic do obnovy distribuční sítě, na­sazení řídicích systémů a automatických monitorovacích stanic v rozvodnách. Komunikace mezi dispečinkem a rozvod­nou, případně kdekoliv v síti již funguje také bezdrátově, v reálném čase na vzdále­nosti stovek kilometrů. Rozvodny jsou říze­ny dálkově, zkracují se časy manipulací a omezuje se selhání lidského faktoru. Na určité úrovně nasazujeme dálkově ovláda­né prvky, které rozpojují sítě mimo úroveň rozvoden kdykoliv, kdy dojde ke zjištění problému, poruchy nebo abnormality ve velikosti napětí. Na maximální možnou míru tím zkracujeme čas na lokalizaci poruchy a dobu jejího odstranění. V případě nutnos­ti fyzického odpojení části sítě se to pak týká minimálního počtu odběrných míst.  

Hledí se i na hlediska estetická čili na­příklad volbu tvaru stožárů elektrického vedení, použitého nátěrového systému a podobně?
Jednotlivá zařízení distribuční sítě jsou vybírána, projektována a osazována podle požadavků na ně kladených. Jde o hledis­ko bezpečnostní, které posuzuje spolehli­vost, pak hledisko zákonné, což je dodržo­vání platných předpisů, a hledisko estetic­ko-ekologické. V rámci tohoto hlediska jde o minimalizaci negativních vlivů na faunu a flóru, dále pak bezpečnou likvidaci od­padů, použití ekologických materiálů, dále pak možnosti minimalizace negativních vlivů na krajinný ráz, např. instalace zem­ních kabelových vedení nebo izolovaných nadzemních vedení (zmenšení ochran­ných pásem a průseků), a samozřejmě hle­disko ekonomické čili návratnost, efektiv­nost a životnost. 

Masivnější vedení sítí v zemi by určitě přispělo ke spolehlivosti…
Víte, jde realizovat vše, i vést proud v kabelech v zemi. Je potřeba si ale uvědo­mit, že v porovnání investic do kabelové­ho vedení a vedení „vzduchem“ jsme řá­dově někde jinde. Smysl to má určitě v za­huštěných částech měst a obcí, ale jinde… Podívejme se na příklad Rakouska, kde i údolí alpských velikánů překlenují stožá­ry a dráty elektrického vedení. Nemá smysl přistupovat k drahým technologiím. Každá vynaložená koruna do investic distribuční soustavy je následně přepočítána Energetickým regulačním úřadem do ceny za distribuci neboli dopravu, kde to nakonec pocítíme my, všichni odběratelé elektrické energie.Málokdo asi ví, že ČEZ Distribuce jako držitel licence na distribuci elektrické energie na 67 % ČR je státem regulovaná firma, máme regulované náklady a výno­sy. Jako regulovaný subjekt si nemůžeme dovolit řešit technická řešení za abnormál­ní investice. Vždy postupujeme s cílem volby takového technického řešení, které má maximální návratnost vložené investi­ce v čase. 

O českých silnicích a dálnicích se hovo­ří, že jejich výstavba je dražší než v za­hraničí. Jak je to v rámci rozvoje české distribuční sítě?
Podle mého odhadu a znalosti někte­rých konkrétních projektů z blízkého okolí jsme schopni postavit liniovou stavbu až o 40 procent levněji než např. v Německu. 

Jakým způsobem se Vás dotýká stále se zvyšující podíl energie z OZE?
Společnost ČEPS řeší připojení do pře­nosové soustavy obrovských výkonů, větr­né parky, které svým výkonem převyšují stovky megawatt. My připojení elektrické energie vyrobené z OZE řešíme samozřej­mě na jiné úrovni, ale stále častěji a více, tak jak roste počet středně velkých foto­voltaických systémů a malých systémů na rodinných domcích. Musíme určité části sítí rekonfigurovat, obnovovat, a to samo­zřejmě stojí peníze.
OZE fungují, jak je známo, pouze za ur­čitých předpokladů. Stačí, aby slunce zakryl mrak anebo přestalo foukat, a je problém. Skokové změny jsou například v případě fo­tovoltaiky značné. Zatím nikdo nevymyslel baterii na střídavou energii, a proto neumí­me akumulovat okamžité přebytky, které bychom využili pro skokové změny tako­vých zdrojů. Z fyzikálních principů je nutné držet bilanční rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Vše jde samozřejmě řešit, ale je potřeba si uvědomit, že to stojí peníze a elektřina je pak logicky dražší.
Z technického hlediska je to pro nás ale výzva, postavit se trendu podpory a rozvoje energie z obnovitelných zdrojů čelem. Někdy mi ale připadá, že ne všichni jsou seznámeni s přírodními a fyzikálními limity a zákonitostmi, za které bychom ur­čitě neměli jít.

Kde vidíte budoucnost distribučních sítí?
Budoucností je tzv. chytrá distribuční síť neboli „smart grids“. Její výstavba bude jistě trvat desítky let a navíc bude probíhat v několika vlnách. Je to proto, že nesmíme ohrozit stávající stabilitu dodávek stávají­cím odběratelům. Síť bude více regulová­na dynamicky. Principem je při použití di­gitálních technologií ušetřit energii, snižo­vat náklady a na druhou stranu zvyšovat spolehlivost. Chytré elektroměry budou v průběhu dne měnit prostupnost sítě. Více než nyní se bude pracovat se zpětný­mi informacemi, sledovat parametry sítě, špičky v určitém čase a místě.
Je to ale hudba budoucnosti. Bude zajímavé i setkání světů dvou technolo­gií, jak se podaří propojit stávající svět hardware distribuční soustavy s budou­cím vývojem elektronických přístrojů, regulátorů. Sám víte, jakou má životnost stávající elektronika, mobily, počítače, kdy 2 roky jsou téměř maximální dobou pro technickou životnost takových zaří­zení. V porovnání s trafostanicí, která má životnost 30 let, je to strašně krátká doba a při počtech našich zařízení je dvouletá obměna takových zařízení téměř nemožná.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Rozvodna Karlín: nová energie pro PrahuRozvodna Karlín: nová energie pro Prahu (766x)
Pražská čtvrť Karlín roste jako z vody. Což je vlastně pravda, protože ničivá povodeň, která se přes něj převalila v roc...
„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (741x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
„Největší výzvou je udržet si bezpečnost i stabilitu sítě a přidat k nim flexibilitu,“„Největší výzvou je udržet si bezpečnost i stabilitu sítě a přidat k nim flexibilitu,“ (286x)
říká v rozhovoru pro All for Power Martin Zmelík, generální ředitel ČEZ Distribuce. Celé odvětví prochází v rámci EU prv...