Nacházíte se:  Úvod    Spalovny    „Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“

„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“

Publikováno: 28.5.2019
Rubrika: Spalovny

říká v rozhovoru pro All for Power Karel Jelínek, generální ředitel společnosti SAKO Brno. „Odpad opět není vnímán jako potenciální zdroj surovin nebo zdroj energie. Až bude odpad takto legislativně uchopen, povede to k rozvoji finančně nákladnějších sofistikovaných technologií pro nakládání s odpady, které mají pozitivní vliv na životní prostředí na rozdíl od jeho pouhého odstraňování na skládkách, které by se mělo dle požadavků EU cíleně omezovat,“ zdůrazňuje generální ředitel firmy, která je vlastněná městem Brno. Ptali jsme se rovněž na plánované investice, výzkumné aktivity i na možné využití odpadů ve stavebnictví.

SAKO je tradiční firma, jaký je Váš pohled na společnost jako celek a jakých jste dosáhli hospodářských výsledků?
SAKO Brno patří dlouhodobě k nejstabilnějším zaměstnavatelům v brněnské metropolitní oblasti. Plně si uvědomujeme svoji společenskou odpovědnost za životní prostředí i rozvoj regionu, ve kterém působíme. Nesoustředíme se tedy pouze na ekonomické výsledky, nýbrž se zaměřujeme na kontinuální zlepšování kvality poskytovaných služeb, investujeme do údržby i nových technologií, tvoříme programy na osvětu v rámci odpadového  hospodářství, podporujeme třídění odpadua soustřeďujeme se na zlepšování kvality životního prostředí ve městě Brně. Za základní prioritu opravdu považujeme službu občanům města Brna.

V roce 2018 společnost SAKO vykázala velmi dobré hospodářské výsledky se ziskem přesahujícím po zdanění 100 mil. Kč. Nejen z pohledu ziskovosti lze konstatovat, že máme za sebou jeden z nejúspěšnějších roků v historii společnosti. Zde bych rád poděkoval všem zaměstnancům SAKO Brno i našim obchodním partnerům, bez kterých bychom nikdy tak dobrých výsledků nedosáhli.

Jak velkou část odpadů energeticky zužitkujete a můžete v praxi popsat výhody a nevýhody velkých spaloven?
Nejprve je nutno říci, že námi provozované zařízení se již nějaký čas nenazývá spalovna nýbrž zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). Pojem „velké“ ZEVO je poměrně zavádějící, neboť i nejmenší jednotky na komunální odpad mají kapacitu přes 35 tisíc tun ročně, i v tomto případě se jedná o energetický komplex. Takové zařízení je investičně i provozně poměrně náročné a přes intenzivní vývoj se malé spalovny prozatím neprosadily, neboť takové projekty nemají zatím v našich podmínkách reálnou návratnost po dobu životnosti. Důvodem je zejména vysoký podíl investičních nákladů a nemalé provozní náklady na tunu zpracovaného odpadu. Obecně lze říci, že kapacita ZEVO s reálnou ekonomickou návratností bez dotací začíná na 100 tis. tun ročně. Teoretická kapacita ZEVO SAKO Brno je 248 tis. tun. V minulosti jsme byli schopni zpracovat až 238 000 tun odpadů ročně, nicméně zvyšující se výhřevnost přivážených odpadů v posledních letech snížila celkové množství na současných 220 tis. tun. Stále se však jedná pouze o část z celkového generovaného množství odpadů v Jihomoravském kraji. V současnosti dosahujeme velmi dobré provozní spolehlivosti zařízení na úrovni 93 %. Účinnost konverze odpadu na využitelnou energii se pohybuje dlouhodobě přes 80 % zejména díky napojení na soustavu CZT. Jedná se tedy o vysoce účinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Výhod energetického využití odpadu je skutečně mnoho, nicméně vyjmenuji pouze ty, které se přímo týkají provozu ZEVO SAKO.

Předně se jedná o úsporu primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energie při výrobě elektrické energie a tepla. ZEVO je významný producent neutrálního CO2 a jako takový je osvobozen od platby emisních povolenek. Z lokálního hlediska je pak nutné zmínit jasnou diverzifikaci palivové základny pro město Brno, kde všechny zdroje mimo SAKO využívají jako palivo zemní plyn. Významný podíl ZEVO je patrný i na výrobě tepla pro cca 96 000 zákazníků napojených na soustavu CZT, kdy SAKO pracuje přes letní období jako jediný výrobce tepla pro celou soustavu sesterské společnosti Teplárny Brno, a.s. a v zimních měsících efektivně koreluje s ostatními zdroji v soustavě. Elektrická energie dodaná do rozvodné sítě pak pokryje spotřebu cca 15 000 domácností. Zcela klíčovou roli hraje ZEVO SAKO v rámci odpadového hospodářství města Brna, kdy veškerý komunální odpad končí v našem zařízení. SAKO navíc zajišťuje provoz sběrných středisek, svoz odpadu a dalších ekologických činností, například likvidace černých skládek. ZEVO SAKO je také součásti kritické infrastruktury Jihomoravského kraje pro případ blackoutu.

Jak se dá ještě jinak odpad využívat?
Odpady lze využívat materiálově a energeticky. Na světě je provozována nebo vyvíjena celá řada technologií na energetické využívání odpadů, která mají však také celou řadu omezení, ať již mluvíme o využití enzymů přeměňující SKO na bioplyn, plazmovém zplyňování či pyrolýze. Všechny tyto technologie musí odpady upravit více či méně nákladným způsobem, čímž se celý proces komplikuje a prodražuje. Žádné takové provozované zařízení prozatím nemůže investičními náklady a kapacitou konkurovat nejrozšířenějšímu spalování SKO na roštu. Pouze klasické roštové spalování nepotřebuje zásadní předúpravu odpadů, pouze jejich homogenizaci. Další možností je spolu-spalování odpadů v cementárnách a/nebo teplárnách či elektrárnách. Pro tyto procesy je nutno vyrobit z odpadů paliva, na které jsou kladeny specifické kvalitativní nároky. Výrobě paliv ze směsného komunálního odpadu musí předcházet mechanicko-biologická úprava, ze které zůstává 40-50 % odpadů s vysokým podílem bioodpadu a inertního odpadu včetně skla a jemných kovových podílů, které je nutno další technologií stabilizovat a následně uložit na skládky. Paliva vyrobená z SKO (TAP) jsou natolik nehomogenní, že bez přídavku dalších průmyslových odpadů o známých parametrech nevyhoví požadavkům na spolu-spalování. Všechny tyto úpravy zásadně prodražují celý proces výroby paliva. V souvislosti s materiálovým využíváním odpadů připravuje SAKO Brno projekt poloautomatické dotřiďovací linky, díky které bude dosaženo optimálního stavu, kdy odpad, který lze materiálově využít, bude vytříděn a předán k recyklaci, přičemž zbývající odpad bude využit energeticky.

Na jakých výzkumných projektech spolupracujete?
SAKO Brno, a.s. dlouhodobě spolupracuje s výzkumnými pracovišti a vysokými školami na různých projektech souvisejících s optimalizací provozu, s využíváním produktů spalovacího procesu či pro využívání odpadů v rámci materiálového či energetického využívání odpadů. V rámci projektů jsme se zabývali i problematikou těžkých kovů a jejich transferu z odpadů do produktů spalovacího procesu. V současné době spolupracujeme s VŠB například na výzkumu inovativní koncepce parogenerátoru pro kogenerační výrobu elektřiny a tepla u ZEVO s vyloučením chloridové koroze přehříváků financované TAČR. Za zmínku stojí zahájení spolupráce s brněnským VUT s cílem prověření možností dalšího využití výstupů z naší dotřiďovací linky. Spolupracujeme na diplomových pracích, pořádáme odborné stáže a exkurze pro studeny specializovaných vysokých škol a mnoho dalších akcí. Zkoumáme také možnosti zpracování čistírenských kalů z ČOV, které budou muset v dohledné době řešit problémy s jejich likvidací vázanou zejména na recyklaci fosforu.

Jak se daří uplatňovat odpady ve stavebnictví?
O využívání odpadů - škváry ze ZEVO ve stavebnictví již byly zpracovány studie a schválena celá řada projektů financovaných z programů MŽP i MPO. Veškeré snahy zatím naráží na naši platnou legislativu s velmi přísnými limity.

V současné době se ubíráme dvěma směry:

  • Příprava stavebních směsí charakteru výrobku, kde škvára nahrazuje písek a štěrk (kamenivo). Máme navrženy tři receptury směsí s různou úrovní využití a použití od vyrovnávací vrstvy až po konstrukční vrstvy. Tato varianta je životaschopná za předpokladu nalezení širšího odbytu.
  • Zároveň spolupracujeme na základě memoranda s ostatními třemi ZEVO na změně legislativních podmínek, které by nastavily režim pro nakládání se škvárou umožňující její využívání na předem definovaných stavbách za předem stanovených podmínek. Projekt má za cíl přispět k dosažení přechodu na oběhové hospodářství na národní i místní úrovni v souladu s požadavky Unie při využívání odpadů (škváry) jako náhrady primárních neobnovitelných zdrojů surovin.

Jaké jsou plánované investice v rámci strategie firmy?
Z hlediska rozsahu je největším připravovaným projektem rozšíření ZEVO o další spalovenskou linku (resp. náhradu stávajícího zařízení po ukončení jeho životnosti), vedenou pod interním označením „OHB II – linka K1“. Jedná se o přípravu dokumentace projektu jako podklad pro průběh povolovacího procesu, případně pro výběr zhotovitele stavby. Momentálně jsme ve fázi koncepčního návrhu. Věřím, že se nám podaří získat územní rozhodnutí. Poté, v návaznosti na legislativní vývoj, předložíme akcionáři projekt k rozhodnutí o případné realizaci.

Druhým rozpracovaným projektem je „Bezodpadové hospodářství Brno – zpracování škváry“, který řeší problematiku využívání škváry pro stavební účely.

Třetím připravovaným projektem je výstavba brněnského centra pro materiálové využívání odpadů, kde předpokládáme získání územního rozhodnutí v létě tohoto roku. Jedná se o komplexní projekt výstavby nové dotřiďovací linky, velkého sběrného střediska odpadu a realizaci projektu nakládání se sklem.

Spekuluje se o prodloužení skládkování do roku 2030, bude mít smysl stavět v takové situaci ZEVO?
Návrh nového zákona o odpadech, byť zatím nezveřejněný, nepřináší moderní pohled na odpady v duchu oběhového hospodářství tím, že odsouvá razantní omezování skládkování z roku 2024 na rok 2030 při nedostatečném postupném navyšování poplatků za skládkování odpadů. Odpad opět není vnímán jako potenciální zdroj surovin nebo zdroj energie. Až bude odpad takto legislativně uchopen, povede to k rozvoji finančně nákladnějších sofistikovaných technologií pro nakládání s odpady, které mají pozitivní vliv na životní prostředí na rozdíl od jeho pouhého odstraňování na skládkách, které by se mělo dle požadavků EU cíleně omezovat.

V tuto chvíli známou navrženou legislativu vnímáme jako neprogresivní a cítíme, že odpadové hospodářství České republiky opět nevyužívá šanci pro masivní rozvoj moderních technologií pro recyklaci a využívání odpadů. Obce ani potencionální investoři plánující nové technologie necítí jistoty právního státu pro své investice a své projekty pravděpodobně zastaví nebo přibrzdí, čímž se ČR opět vzdálí od principů oběhového hospodářství i vyspělým zemím Evropy, které svým technologickým potenciálem dokázaly již před řadou let odklonit odpady ze skládek k vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady.

V čem vidíte úskalí evropské a české odpadové legislativy?
Legislativa EU a ČR je kompatibilní jen co se týče požadavků na ochranu ovzduší. V oblasti odpadů jsou legislativní požadavky přenášeny na národní úroveň a dle potřeb té které země či regionu jsou místně příslušně upravovány. Naše legislativa je dlouhodobě připravována z pohledu předběžné opatrnosti a v důsledku mnohdy nesmyslně přísných a nelogických požadavků, které popírají přirozené koncentrace látek v životním prostředí, bránící smysluplnému využívání odpadů, které pak končí na skládkách nebo v lepším případě jako odpady pro technické zabezpečení skládek.

Změnil se za poslední léta přístup lidí kodpadům?
Ano, velmi. Lidé dlouhodobě přistupovali k odpadům jako k něčemu, co k nim již nepatří poté, co je odložili do nádob a nezajímali se o jejich další životní cyklus. To se určitě změnilo pozitivním směrem. I díky osvětě množství tříděného odpadu za poslední roky jednoznačně roste. Otázkou zůstává další využití vytříděných složek. Toto ale není problematika pouze u nás. Po omezení příjmu plastů na čínský trh bude nutné najít globálně ekonomicky i ekologicky vhodné řešení. Bezodpadové technologie (zero waste) nebo 100 % recyklovatelné výrobky zatím bohužel nejsou ve větším měřítku technologicky zvládnuté. To ale nic nemění na cílech naší společnosti směřující k čistému Brnu s minimální zátěží pro jeho občany.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Karel Jelínek„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

TENZA instalovala elektrodový kotel v provozu Červený mlýnTENZA instalovala elektrodový kotel v provozu Červený mlýn (295x)
Důležitým nástrojem pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy jsou podpůrné služby, které provozovatel př...
„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“„Návrh „odpadového zákona“ je krokem zpět. Potřebujeme podpořit sofistikované metody, jak s odpady nakládat,“ (283x)
říká v rozhovoru pro All for Power Karel Jelínek, generální ředitel společnosti SAKO Brno. „Odpad opět není vnímán jako ...
SAKO Brno spolupracuje se světovou špičkou (185x)
Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) v Brně podepsalo smlouvu s dánskou společností Ramboll na zpracování kon...