Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Zajímavosti    „Nechceme být pasivním příjemcem změn,“

„Nechceme být pasivním příjemcem změn,“

Publikováno: 12.6.2019
Rubrika: Zajímavosti

říká v rozhovoru pro All for Power Martin Durčák, předseda představenstva společnosti ČEPS. Energetika prochází rozsáhlými změnami, na které ČEPS reaguje ve své strategii i investičních plánech. „Pracujeme na tom, abychom byli připraveni nejen z pohledu silné a bezpečně fungující přenosové soustavy, ale aby si ČEPS - jako provozovatel české páteřní sítě se strategickou důležitostí pro hospodářství celé země - v kontextu těchto změn zachovala své pravomoci a kompetence zejména na evropské úrovni,“ říká Durčák, který se ujal vedení provozovatele energetické přenosové soustavy v lednu.

Energetika prochází změnami, které ovlivní budoucnost ČR na desítky let. V Lidových novinách jste říkal, že se připravujete na několik scénářů budoucího vývoje. Můžete je podrobněji přiblížit? Pracujete s nějakou nejpravděpodobnější variantou?
Změny, které se v energetickém sektoru odehrávají, s sebou přinášejí řadu výzev, na které musí být česká přenosová soustava připravena. Nechceme být pouze pasivním příjemcem těchto změn, ale aktivním hráčem, který spolurozhoduje o budoucí podobě energetiky a evropského energetického trhu. ČEPS je velmi aktivní na úrovni řady platforem a pracovních skupin jak v tuzemsku, tak v rámci Evropské unie, kde hájí zájmy ČR. Intenzivně řešíme například úkoly spojené s digitalizací, decentralizací či implementací nové evropské legislativy Čistá energie pro všechny Evropany (Clean Energy Package - CEP).

Českou přenosovou soustavu i ČEPS jako firmu na novou epochu energetiky intenzivně připravujeme. Pracujeme na tom, abychom byli nachystáni nejen z pohledu silné a bezpečně fungující přenosové soustavy, ale aby si ČEPS - jako provozovatel české páteřní sítě se strategickou důležitostí pro hospodářství celé země - v kontextu těchto změn zachovala své pravomoci a kompetence zejména na evropské úrovni. Jako příklad mohu uvést projekty řešené v rámci NAP SG, kde ČEPS připravuje pilotní projekty v rámci nových chytrých řešení řízení sítě s využitím decentralizovaných zdrojů.

S jakými variantami energetického mixu ČR v rámci ČEPS pracujete?
Hodnocení výrobní přiměřenosti, které ČEPS zpracovává, zohledňuje více možných scénářů. Ty se snaží zachytit nejpravděpodobnější vývoj, včetně citlivostní analýzy možných kritických variant, které ohrožují provoz elektrizační soustavy. Za typický příklad citlivostního scénáře můžeme považovat dřívější odstavení uhelných zdrojů z ekologických důvodů, možné zpoždění výstavby plánovaných zdrojů, nedostatečnou integraci decentrálních zdrojů, ale také značný rozvoj elektromobility a s tím související nárůst spotřeby elektrické energie.

V posledním energetickém balíčku (CEP) bylo navrženo zcela nové nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Z tohoto nařízení vyplývá povinnost zpracovat tzv. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Národní plány by měly zejména obsahovat příspěvek k plnění klimaticko-energetických cílů pro rok 2030.

Jako základní scénář proto používáme varianty výrobního mixu naplňující státní energetickou koncepci, která počítá se soběstačností české elektroenergetiky. Současně vycházíme z našich závazků ve vztahu k uvedeným energetickým cílům EU. Dlouhodobé analýzy jednoznačně prokazují, že po roce 2030 bude nutné řešit nedostatek výkonu pro potřeby pokrytí základního zatížení, který v případě nezajištění vlastních výrobních kapacit bude nutno řešit importy elektrické energie ze zahraničí. Ty ale mohou narážet na dostupnost přeshraničních kapacit nebo v případě nasazení většího podílu OZE bude potřeba zajistit adekvátní sezónní akumulaci.

Jak se připravujete na případnou výstavbu nového jaderného zdroje?
ČEPS řeší žádosti o připojení k přenosové soustavě podle legislativních podmínek a také v souladu s platnou energetickou koncepcí státu. Přenosová soustava je dlouhodobě rozvíjena tak, aby byla s ohledem na vývoj v energetickém sektoru připravena připojit všechny možné typy elektráren, spotřeby a zařízení distribučních společností v požadovaném termínu, případný nový jaderný zdroj nevyjímaje.

Jak dekarbonizace a decentralizace zdrojů ovlivní investiční plán ČEPS? Máte vyčísleno, kolik bude stát adaptace přenosové soustavy na novou energetiku? Dá se v tomhle směru srovnat, jak je nákladné připojení nového jaderného zdroje a menších decentrálních zdrojů?
Decentrální zdroje jsou připojovány do distribuční soustavy, což na přenosovou soustavu nemá přímý vliv. Ten se promítá až na rozhraní mezi přenosovou a distribuční soustavou, kde je potřeba dostatečně zajistit transformační vazby tak, aby bylo zabezpečeno zásobování daných oblastí jak při zimním maximu zatížení, tak při maximální výrobě v decentrálních zdrojích. Nelze srovnávat náročnost připojení velkého jaderného zdroje, který vyžaduje realizaci připojení v jednom místě a zajišťuje jej ČEPS, a mnoho menších jednotlivých přípojek na hladinách nízkého a vysokého napětí v případě decentrálních zdrojů, což je úkol distribuční společnosti. Na rozvoj přenosové soustavy ročně vynakládáme zhruba čtyři miliardy korun tak, aby byla na „novou“ energetiku plně připravena.

Řada investičních akcí přitom patří k evropským „Projektům společného zájmu“. Jde o záměry, které Evropská unie vyhodnotila jako prioritní a zásadní pro splnění svých závazných klimatických cílů i cílů spojených s bezpečností provozu celé propojené evropské soustavy. Jedním z nich je například dosažení alespoň desetiprocentního propojení evropských energetických soustav vůči instalovanému výkonu. Tyto investiční akce jsou předmětem dotačních titulů z Evropských rozvojových fondů.

Do roku 2040 zmizí především v severních Čechách velké systémové zdroje, zabýváte se hlouběji i budoucími regionálními dopady na přenosovou soustavu? Co v jednotlivých regionech plánujete?
V analýzách, které zpracováváme například v rámci Desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy, pečlivě sledujeme očekávanou zdrojovou strukturu v jednotlivých letech. Vlivy těchto změn na strukturu a dimenzování přenosové soustavy následně detailně vyhodnocujeme. Přenosová soustava České republiky má už dnes regiony jako severozápadní Čechy, jižní Čechy a Morava, kde převládá výrobní charakter, a regiony s nízkou nebo nulovou výrobou. V případě odstavení systémových zdrojů v těchto „výrobních“ regionech tedy dojde v přenosové soustavě ČR k přerozdělení toků výkonu. Pro ČEPS to tedy znamená nutnost zajistit dostatečnou kapacitu pro zásobování spotřebních oblastí. Vzhledem k útlumu výroby i ve zdrojích v soustavě o napěťové hladině 220 kV vidíme tento trend jako příležitost pro náhradu 220 kV soustavy soustavou o napěťové hladině 400 kV. Variabilita výroby i ve stávajících zdrojích s sebou přináší potřebu zajistit dostatečné prostředky pro regulaci napětí. V ČEPS již nyní připravujeme instalaci variabilních tlumivek, které umožní flexibilní řízení dodávky jalového výkonu do soustavy. Sledujeme také aktuální trendy v oblasti zařízení, které přinášejí další možnosti zvyšování flexibilního chování soustavy. Jedná se například o zařízení typu SVC apod.

Jak funguje přeshraniční spolupráce s provozovateli přenosových soustav a jaká jsou aktuální horká témata, která evropští provozovatelé řeší?
Evropští provozovatelé přenosových soustav spolupracují na několika úrovních. Celoevropská témata řešíme v evropské asociaci provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Na regionální úrovni jsme aktivním členem významných integračních platforem a projektů, z nichž lze vyzdvihnout bezpečnostní a provozní spolupráci dispečerských pracovišť ze střední a východní Evropy v rámci iniciativy TSC (Transmission System Operators Security Cooperation) a region pro výpočet kapacity Core. Zde společně s dalšími 15 provozovateli přenosových soustav vytváříme postupy týkající se přeshraničního obchodování a provozu propojených přenosových sítí dle požadavků vyplývajících z nových evropských pravidel. V neposlední řadě jsme součástí propojeného denního trhu s elektřinou čtyř států České republiky, Maďarska, Rumunska a Slovenska (tzv. 4M Market Coupling). Na bilaterální úrovni se soustředíme na spolupráci se sousedními provozovateli přenosových soustav v celé šíři našich činností.

ČEPS je aktivním hráčem při vytváření jednotného evropského energetického trhu a na všech výše uvedených úrovních vyvíjí řadu aktivit. To se týká i nové evropské legislativy Čistá energie pro všechny Evropany (CEP), která je bezesporu horkým tématem současnosti. Tato legislativa obsahuje opatření napříč celým energetickým sektorem a v rámci provozování přenosových soustav ovlivní především využívání přenosových služeb, alokaci přeshraničních kapacit, sdílení nápravných opatření a koordinaci provozu.

Kde vidíte kritická místa fungování přenosových soustav?
Evropské přenosové soustavy jsou všeobecně vysoce spolehlivé, bezpečné a dobře propojené. Rychle probíhající změny na poli evropské energetiky ale představují velkou výzvu. Těmi jsou dekarbonizace a s ní související decentralizace zdrojů, implementace nové evropské legislativy, která cílí na vytvoření jednotného evropského vnitřního trhu s elektřinou, nebo nastupující technologické trendy jako např. skladování energie. Evropa se rychle mění a není snadné odhadnout, jak přesně bude evropská energetika vypadat za deset let. Jsme na prahu nové epochy energetiky, která zároveň nabízí mnoho variant, jak může energetický mix nakonec vypadat. Na to vše se budou muset provozovatelé přenosových soustav připravit. Konkrétním kritickým místem mohou být například nestejné legislativní procesy v různých zemích EU týkající se povolování liniových staveb. Je zde nepoměr v rychlosti výstavby přenosových soustav oproti výstavbě decentrálních zdrojů.

Jak zatím hodnotíte energetický přerod Německa? V čem bychom se mohli od Němců inspirovat nebo naopak poučit, že tudy cesta nevede? Jaké praktické potíže vám Energiewende způsobuje?
Německo si stanovilo velmi ambiciózní energetické a klimatické cíle, ale má potíže je splnit. Z pohledu přenosové infrastruktury je dlouhodobě problematický její pomalý rozvoj, který neodpovídá energetické proměně Německa. Zatímco na severu země a v Baltském moři rychle roste výroba z větrných zdrojů, na průmyslovém jihu s vysokou spotřebou se odstavují jaderné zdroje. Zároveň dochází k uzavírání uhelných elektráren v Porúří, tedy ve středu země. Německo proto potřebuje dostavět velký kus přenosové soustavy, aby mohlo přenášet elektřinu ze severu na jih. Přetoky elektřiny způsobené tímto nedostatkem přenosových vedení se řeší pomocí koordinované spolupráce s ostatními evropskými přenosovými soustavami, kdy se společně provádí nápravná opatření. S řízením přenosových soustav v nadnárodním celku pomáhají také čtyři české a mnohé další zahraniční transformátory s řízeným posuvem fáze.

Celkově jsou struktura a problémy německé a české přenosové soustavy neporovnatelné. Česká přenosová soustava je díky našim investičním aktivitám velice robustní a strukturou připravena na nejrůznější změny. Soustavu v exponovaných místech dále rozvíjíme a posilujeme. Problém, který s Německem sdílíme, je časová náročnost liniových staveb. S tou se ČEPS opakovaně potýká. V této oblasti sledujeme a analyzujeme opatření, se kterými v Německu přicházejí.

Jak se ČEPS angažuje v evropských strukturách a kde vidíte ještě možnosti být aktivnější?
Zástupci ČEPS velmi aktivně působí v řadě evropských struktur. Mimo již zmíněnou evropskou asociaci ENTSO-E a region pro výpočet kapacit Core se intenzivně podílíme na práci týmů a pracovních skupin v dalších mezinárodních organizacích a uskupeních. Jedná se například o integraci vnitrodenních trhů prostřednictvím projektu XBID nebo vzájemnou výměnu odchylek propojených elektrizačních soustav – Imbalance netting – pomocí projektů e-GCC a IGCC. V ČEPS si uvědomujeme důležitost mezinárodní spolupráce, zvláště v kontextu implementace současných síťových kodexů a nové evropské legislativy. Usilujeme proto o maximální zapojení našich expertů ve všech relevantních projektech. Jsme přesvědčení, že pomocí silné konstruktivní spolupráce můžeme nejlépe zastupovat zájmy české přenosové soustavy
a České republiky.

Jaké jsou letošní nejzásadnější investice ČEPS do PS?
V roce 2019 pokračuje rozsáhlý rozvoj přenosové soustavy s cílem splnit nové požadavky tuzemských zákazníků i požadavky vyplývající z mezinárodní spolupráce na trhu s elektrickou energií. Součástí těchto investic je výstavba nových vedení, zaměřujeme se na posílení kapacity některých stávajících vedení a modernizaci stanic přenosové soustavy. Mezi nejvýznamnější stavby, jejichž realizace bude v letošním roce probíhat, patří například modernizace vedení V402 Krasíkov – Prosenice, V422 Mírovka – Čebín či V465/466 Hradec u Kadaně – elektrárna Prunéřov II. Zmínit mohu také výstavbu zaústění doposud nejdelšího vedení zvn v ČR, linky V413, do rozvodny Mírovka u Havlíčkova Brodu. Nadále pokračuje rekonstrukce rozvodny Kočín, realizována také bude například výstavba nové stanice s transformací 400/110 kV v transformovně Vítkov 420 kV. Oba tyto projekty patří mezi tzv. „Projekty společného zájmu“.

Zvyšuje se decentralizací energetiky pravděpodobnost budoucích blackoutů? Jak je ČEPS připraven na blackouty a co v tomto směru dlouhodobě děláte?
Decentralizace energetiky s sebou přináší zejména změnu koncepce řízení soustavy, a promítá se tedy i do způsobu řešení velkých systémových poruch. Tento vliv je zřejmý zejména v oblasti velmi malých zdrojů, které nedisponují komunikačním zařízením umožňující jejich dálkové řízení. To znamená, že v případě vzniku velké poruchy není možné takový zdroj řídit ani ovlivnit. S instalací menších zdrojů se ale na druhou stranu snižuje pravděpodobnost výpadku velkého zdroje, který může působit jako velký iniciační incident. Spolehlivý a bezpečný provoz přenosové soustavy je hlavním úkolem ČEPS. Blackoutu předcházíme souborem rozsáhlých technických a organizačních opatření a striktním dodržováním kritéria N-1, tedy hlavního kritéria spolehlivosti provozu. To stanoví, že i po výpadku libovolného prvku, jako je například vedení, transformátor nebo blok, si musí soustava udržet normální parametry chodu. Pro případ tzv. „startu ze tmy“ má ČEPS připravené plány ochrany a obnovy, které navíc pravidelně obnovuje a testuje. 

Co je pro vás pravým obsahem smartgrids a jak se připravujete na předpokládaný rozmach elektromobility?
Smart Grids vnímáme jako jeden z pilířů budoucí „chytré nové energetiky“, podmínky budoucího rozvoje chytrých sítí jsou formulovány ve výstupech státního programu NAP SG. Jako provozovatel přenosové soustavy je ČEPS zodpovědná za spolehlivý provoz celé české elektrizační soustavy. V současné době tedy jako hlavní prioritu vidíme přípravu technických a legislativních podmínek pro postupnou integraci Smart Grids do elektrizační soustavy ČR jako součást plnění energetických cílů. Na tomto úkolu pracujeme společně s provozovateli distribučních soustav, neboť vnímáme potřebu zabránit vytváření rozdílných a nekompatibilních konceptů. Zároveň chceme zajistit efektivní využití investičních prostředků a maximálně podpořit synergie na ostatní segmenty průmyslu a služeb.

Co se týká elektromobility, ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy neočekává zásadní výkonové dopady na stabilitu sítě spojené s větší penetrací elektromobilů a dobíjecí infrastruktury. S problémy se může potýkat spíše distribuční soustava. Je nutné systematické plánování veřejné dobíjecí infrastruktury, zejména v případě tzv. rychlodobíjení s příkony okolo 50 kW či ultradobíjení, kde se příkony pohybují mezi 150-350 kW. Ze zkušenosti z jiných zemí víme, že dobíjecí stanice s příkony dosahujícími i 20 MW je lepší připojovat rovnou do přenosové soustavy, kde je budeme moci využít k vyrovnávání sítě skrze chytré dobíjení. Chytré dobíjení je koncept, kdy zákazníci na základě vzájemné komunikace a cenové pobídky odloží svou spotřebu a tím dojde ke snižování špičkové zátěže. Zároveň je možné přiblížit čas dobíjení k výrobě z intermitentních obnovitelných zdrojů a tím dále přispívat k vyrovnávání sítě. Zajímáme se také o koncept vehicle-togrid, který dává smysl při vysoké penetraci elektromobilů. Jedná se o oboustranné využití připojené baterie elektromobilu, která poskytuje elektřinu v případě jejího nedostatku v soustavě nebo ji naopak odebírá v dobách nízké spotřeby. Tyto a další možnosti s sebou přinesou i zvýšenou potřebu výměny dat v reálném čase, proto kromě přípravy pilotního projektu chytrého dobíjení pracujeme na přípravě zprovoznění technického datového uzlu, který by tuto komunikaci bezpečně a spolehlivě umožňoval.

Ve funkci jste několik měsíců, přišel jste z chemického průmyslu, v čem by vám mohla tahle zkušenost pomoci v elektroenergetice? Překvapilo vás něco ve fungování ČEPS? Jakým oblastem chcete dávat osobní prioritu?
V Unipetrolu jsem byl poslední čtyři roky zodpovědný za segment energetiky, konkrétně za 109MW zdroj Unipetrolu. Měl jsem na starosti rekonstrukci tohoto zdroje, jeho provoz a přípravu strategie po roce 2020, až začnou platit nové BAT a BREF. K energetice jsem měl tedy poměrně blízko. Problematika přenosové soustavy je samozřejmě širší. Intenzivně se jí věnuji a doplňuji si zejména vědomosti technického charakteru.

ČEPS je stabilní firma, se špičkovými odborníky, silnou firemní kulturou a nízkou fluktuací zaměstnanců. Mile mě překvapilo například to, jak se lidé na chodbách zdraví, ve firmě panuje dobrá pracovní atmosféra. Osobně se chci zaměřit zejména na řízení portfolia projektů a implementaci zásad performance controllingu. Mým cílem je nastavit vnitřní procesy tak, aby byl zajištěn optimální poměr ve smyslu cena/výkon. Chci se zaměřit na to, že cena, kterou ČEPS zatíží složenky lidí, bude co nejnižší při zajištění všech parametrů bezpečného provozu soustavy a při splnění všech úkolů, které ČEPS čekají například v souvislosti s implementací již zmíněné evropské legislativy. Druhým bodem, který bych zdůraznil, je další prosazování českých zájmů směrem k Evropě a zároveň aktivní zapojování ČEPS do mezinárodních projektů v sektoru elektroenergetiky.

Jak v rámci ČEPS pojímáte téma kybernetické bezpečnosti a je česká přenosová soustava dostatečně chráněná před kybernetickými útoky?
Kybernetická bezpečnost je jedním ze stěžejních témat pro ČEPS a této oblasti se intenzivně věnujeme. Proto když v roce 2015 vstoupil v platnost kybernetický zákon, neznamenalo to pro ČEPS skokovou změnu, nýbrž další evoluční krok. V roce 2014 ČEPS získala certifikát Systému řízení bezpečnosti informací podle mezinárodního standardu ISO/IEC 27001 od mezinárodně renomované certifikační autority. Každým následujícím rokem tento certifikát úspěšně obhajujeme. V rámci tohoto systému řízení klademe důraz na naše zaměstnance, kteří se kontinuálně vzdělávají a zvyšují si bezpečnostního povědomí. Pro vybrané týmy jsou organizovaná také například kybernetická cvičení. Přijatá organizační a technická opatření jsou vždy stanovená na základě řízení rizik, která pokrývají aktuální hrozby. ČEPS také patří mezi první společnosti, kde v roce 2016 provedl Národní bezpečnostní úřad kontrolu na soulad s požadavky kybernetického zákona s kladným výrokem.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Martin DurčákIlustrační fotoIlustrační fotoIlustrační fotoIlustrační foto

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

REDSTEEL: spojení oceli, designu a uměníREDSTEEL: spojení oceli, designu a umění (601x)
Rádi bychom Vám představili velmi vydařenou realizaci z ocelí odolávající atmosférické korozi – REDSTEEL v praxi. Konkré...
„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (433x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
Jak vybrat elektrocentrálu a na co si dát pozor?Jak vybrat elektrocentrálu a na co si dát pozor? (354x)
Pokud potřebujete elektřinu na místech, kde není její zdroj, pak se budete potřebovat elektrocentrálu, která vám potřebn...