Nacházíte se:  Úvod    Energetické strojírenství    „Nejednoduchá realizace bloku 23 je vynikajícím zdrojem zkušeností pro úspěšnou rekonstrukci dalších bloků,“

„Nejednoduchá realizace bloku 23 je vynikajícím zdrojem zkušeností pro úspěšnou rekonstrukci dalších bloků,“

Publikováno: 28.12.2009, Aktualizováno: 17.9.2010 11:51
Rubrika: Energetické strojírenství, Klasické, Rozhovory

uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Zdeněk Šnaider, šéf komplexní obnovy Elektrárny Tušimice (ETU) II ve ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. (ŠPI).
 

Co je základním cílem rekonstrukce ETU?
Cílů je hned několik. Vybudovat elektrárnu s využitím moderních technologií, umožnit tak dotěžení zásob uhlí v dolu Libouš s kapacitou na dalších 25 let, přispět k dalšímu snížení ekologické zátěže z provozu elektrárny. Uvedu pár zajímavých čísel: celková účinnost elektrárny bude zvýšena ze současných 33 % na 38 %, emise CO2 naopak klesnou o 15 %, SO2 o 70 %, NOx o 65 % a emise popílku o 40 %, vše oproti současnému stavu.

Popište, prosím, základní aspekty komplexní obnovy tušimické elektrárny.
Jedná se o unikátní projekt kompletní rekonstrukce cestou výměny starého výrobního zařízení za nové ve stávajících objektech Elektrárny Tušimice II. ŠKODA PRAHA Invest tuto rekonstrukci zajišťuje v pozici generálního dodavatele, tj. od přípravy projektu, výběru a koordinace dodavatelů, realizace, najíždění a předání zařízení konečnému zákazníkovi. Komplexní obnova ETU II ověří, že i touto cestou lze realizovat náročný investiční program skupiny ČEZ a že není vždy potřeba stavět zcela nový zdroj.

V jaké fázi jste nyní?
Rekonstrukce začala 2. června 2007 a naše ambice je dokončit celé dílo v květnu 2011. V těchto dnech shodou okolností intenzivně jednáme s investorem o konečných termínech I. etapy a termínu a podmínkách zahájení etapy druhé, tj. rekonstrukce bloků 21 a 22. Předpoklá-dáme, že „druhý poločas“ začne v průběhu listopadu 2009. Stane-li se tak, čeká nás ve druhém listopadovém týdnu celozávodní odstávka celé elektrárny pro realizaci provizorních propojení. Pak už dodávky elektrické energie do sítě potáhnou zrekonstruované bloky 23 a 24, které budou i zdrojem tepla pro město Kadaň a několik dalších průmyslových odběratelů. Spolehlivost dodávky tepla do města je ještě zvýšena možným použitím pomocné plynové kotelny o výkonu 2 × 20 MWt.

V řadách odborné veřejnosti je známo, že se první etapa dostala do určitého časového prodlení. Kde spatřujete příčiny?
V první řadě je potřeba říci, že naše původní časové plány se ukázaly jako velice ambiciózní vzhledem k tomu, že to byla po mnoha letech první takto rozsáhlá investiční akce v české klasické energetice. Navíc můžeme konstatovat, že nám i většině dalších účastníků realizace díla s projektem obdobného charakteru chyběly do určité míry zkušenosti. Konkrétních příčin zpoždění pak bylo více: nedokončené stavební připravenosti, vynucené úpravy projektové realizační dokumentace, opožděné dodávky některých technologických zařízení, časově náročnější testy v průběhu uvádění díla do provozu. Ovšem nahlédnuto z té pozitivní stránky, všechny nelehce nabyté zkušenosti z realizace bloku 23 nám poslouží v průběhu realizace II. etapy. Pozitivní zpětná vazba se už začíná projevovat.
 

Co Vás třeba konkrétně zdrželo?
Postup stavební části byl například zpomalen a zkomplikován nálezem obrovských betonových bloků, které zůstaly pod zemí ještě z výstavby elektrárny před desítkami let a které nebyly zakresleny ve staré projektové dokumentaci. Podobné to bylo i s dalšími podzemními objekty, jejichž stav byl před začátkem projektu do značné míry neznámý. Stavební firma přes mobilizaci všech kapacit nabrala nemalý skluz. Vliv na skluzy realizace má nepochybně i tým, konkrétně mám na mysli generační propad v inženýrských řadách… Zcela určitě, nejmarkantněji to bylo vidět v projekci. Ve ŠKODA PRAHA se naštěstí podařilo udržet jádro špičkových projektantů, a to i přes dlouhé období bez velkých zakázek. Tito lidé pak přešli na tušimický projekt a další projekty obnovy výrobní kapacity Skupiny ČEZ, a pomohli tak vytvořit tolik potřebné odborné zázemí. Projekt naštěstí přitáhl i řadu našich bývalých zaměstnanců, kteří v energetice zůstali, vypomoci přišli i odborníci, kteří jsou již v důchodu. Pracovat pro takovéto projekty je pro většinu prestižní záležitostí. Podobné trendy vidíme u dodavatelských firem, kterým se vracejí nebo hlásí noví kvalifikovaní pracovníci. V rámci rekonstrukce ETU máme nasazeno 50 specialistů, z nichž velká část prošla celou řadou elektráren a jde o velice zkušené zaměstnance, část pak tvoří mladí lidé – absolventi škol, kteří se zároveň zaučují pro další projekty.

Jaké kontrolní mechanismy kvality uplatňujete v rámci rekonstrukce?
Kvalita je klíčovým slovem. Proces řízení a kontroly je nastaven komplexními, vzájemně provázanými plány. Jde o proces velice rozsáhlý, kontroly probíhaly jak na stavbě, tak i v dílnách a výrobních kapacitách dodavatelů. O efektivitě systému například vypovídá skutečnost, že z celkového počtu více než 1 000 svarů na kotli byly, po 100% zkoušce rentgenem, pouze tři vadné.

Kvalita montážních prací i materiálů byla obecně na dobré úrovni. Nemohly být důvodem posunutí termínů realizace třeba extrémně zvýšené nároky na kvalitu?
Určitě ne. Kvalita je vždy na prvním místě a s tím jsme u svých dodavatelů v drtivě většině problém neměli. Jak jsem již naznačil, problém byl zejména s nastavením harmonogramu, ve
kterém nebyly dostatečné časové rezervy pro komplikace, které se na velkých projektech objeví vždy. Svoji roli sehrálo i to, že při sestavování harmonogramu realizace jsme nedokázali s dostatečnou přesností odhadnout vliv specifických charakteristik díla, jakým je komplexní obnova elektrárny, navíc ještě za provozu druhé poloviny elektrárny. Přesto považujeme současný stav projektu, kdy jsou bloky 23 a 24 v procesu komplexního vyzkoušení, za úspěch.

Promítly se získané zkušenosti již i do realizace obnovy bloku 24?
Samozřejmě. Realizace bloku 24 postupuje významně rychleji ve srovnání s blokem 23. Dobrým příkladem je počet čistících operací kotle, tzv. profuků. Změnili jsme režim chemického
čištění, který profukům předchází. Vyšší koncentrace kyseliny fluorovodíkové v čistícím roztoku a dvě procesní čerpadla místo jednoho jasně pomohly. Nezahálejí ani dodavatelé, kteří mnoho dodávek expedují v předstihu.

Před zahájením obnovy, srpen 2007

V případě výstavby nadkritického bloku 660 MWe v Ledvicích je v očích mnohých vidět velké nadšení, berou prestižně, že jsou u toho. Jak je to v případě „pouhé“ rekonstrukce ETU?
To máte stejné jako srovnávat stavbu nového domu s rekonstrukcí domu starého. Mnozí potvrdí, že to druhé je v mnohém obtížnější, náročnější. Tušimice II jsou v tomto směru výzvou, navíc všichni pracují ve stísněných prostorách a za provozu části elektrárny. Pocit sounáležitosti s projektem samotným je dokonce mnohdy silnější než pocit sounáležitosti s firmou. Projekt je prvním v řadě programu obnovy výrobních kapacit Skupiny ČEZ v České republice. Na stavbě se vytvořila neopakovatelná atmosféra, naši lidé, investorský tým a dodavatelé musejí táhnout za jeden provaz.

Přibližte poznatky, které si Vy osobně do další fáze obnovy ETU odnášíte?
Základem všeho je komunikace, dostatek relevantních informací v pravý čas. Určitě se budu snažit udržet pohromadě osvědčený tým zkušených lidí ve ŠKODA PRAHA Invest a budu tlačit na dodavatele, aby ani jejich týmy nedoznaly zásadních změn.

Jaké jsou kladeny požadavky na šéfa takového projektu? Co podle Vás musí umět?
Myslím, že by měl být v první řadě odborně zdatný, měl by umět sestavit tým a umět s ním komunikovat. Důležitá je rozumná dávka asertivity, diplomacie a v neposlední řadě i obchodní duch. Měl by umět poradit, ale taktéž si nechat poradit od kolegů. Lidé v jeho týmu musejí být v konkrétnostech kvalitnější a lepší, než je on sám. Nesmím zapomenout ani na umění improvizace. I takové dílo, jako je stavba elektrárny, nelze naplánovat do posledního detailu, vždy zůstává určitá míra nejistoty. Nastane-li jakákoliv nepředvídatelná situace, je schopnost rozhodnout rychle a samozřejmě správně veledůležitá.

Ing. Zdeněk Šnaider
Vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni, obor strojírenská technologie. Po ukončení studia na vysoké škole nastoupil do společnosti ČEZ, a. s., do provozu elektrárny Prunéřov 1, kde přes pozice operátor a vedoucí dvojbloku následně zastával 11 let funkci směnového inženýra. Poté nastoupil jako zástupce ředitele pro výrobu v dceřiné společnosti ČEZ – Energetické opravny, a.s. Prunéřov. V letech 2005 až 2006 pracoval jako ředitel odštěpného závodu G-team Energo v Tušimicích a na sklonku roku 2006 nastoupil do ŠKODA PRAHA a.s. na pozici projektového manažera pro projekt Tušimice. Po transformaci ŠKODA PRAHA a.s. a ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. se stal v roce 2008 ředitelem projektu KO ETU II ve ŠKODA PRAHA Invest s.r.o.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (424x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
TAMEH Czech spustila v huti ArcelorMittal Ostrava nový kotel TAMEH Czech spustila v huti ArcelorMittal Ostrava nový kotel (416x)
Ostravská energetická společnost TAMEH Czech, která je součástí společného podniku skupin ArcelorMittal a Tauron, uvedla...
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015 je o vyhořelém jaderném palivu (408x)
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015  " Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioakt...