Nacházíte se:  Úvod    Rozhovory    „Největší výzvou je udržet si bezpečnost i stabilitu sítě a přidat k nim flexibilitu,“

„Největší výzvou je udržet si bezpečnost i stabilitu sítě a přidat k nim flexibilitu,“

Publikováno: 27.8.2019
Rubrika: Rozhovory

říká v rozhovoru pro All for Power Martin Zmelík, generální ředitel ČEZ Distribuce. Celé odvětví prochází v rámci EU první fází digitalizace, jejíž úspěšné zvládnutí rozhodne, které firmy si udrží dominantní postavení na trhu.

Energetika prochází změnami, zároveň se ale velmi těžce predikuje. S jakými scénáři vývoje energetiky pracujete vy a jaký nejpravděpodobnější vývoj očekáváte?
Budu mluvit hodně specificky o distribuci, protože distribuce obecně prochází turbulentním obdobím. V podstatě bych to shrnul do tří směrů. Chybí technologie jako takové a je spousta možností a vstupů, které lze do řízení sítě a firmy zapracovat. To je pro nás taková první inspirace. Dalším silným vlivem je změna celé typologie, protože s novými technologiemi se mění nejen možnost firmu řídit a provozovat síť, ale mění se i zákazníci a s nimi spojená demografie. Určitě jste zaznamenal vývoj obnovitelných zdrojů, nastupující trendy jako elektromobilita nebo akumulace. Vše v podstatě mění charakter zákazníka, protože už pouze nespotřebovává, ale i vyrábí a liší se představy o tom, co vše by měl distributor poskytovat. Třetí věcí je velmi extrémní regulatorika nejen na úrovni EU, ale i jednotlivých států. Dostáváme se do velmi schizofrenní situace, protože distribuce je chápána jako tradiční, bezpečné odvětví, kde je mentalita nastavena na spolehlivost a bezpečnost dodávky, což vyžaduje dlouhodobé investice a přemýšlení.

Všechny vlivy, které jsem zmínil, chtějí po distributorovi extrémní flexibilitu, otevřenost a rychlejší reakční dobu, než na kterou jsme byli zvyklí. Největší výzvou je tedy udržet si bezpečnost i stabilitu a přidat k nim flexibilitu. Flexibilitu nejen v řízení sítě, ale i v rámci chování zákazníka. Největší výzvou je pro nás najít ideální model pro tu rovnováhu. To má samozřejmě dopady na strukturu investic, protože potřebujete trochu jiný typ sítě a jiný typ prvků na řízení a má to samozřejmě dopad i na vztah se zákazníkem. Vše má samozřejmě vliv i na vedení společnosti a myslím si, že nejsme jediné odvětví, které touto obměnou prochází. Do budoucna plánujeme kombinovat dvě věci. Nové technologie a změna fungování firmy. Kdybych měl nastínit, jak by firma měla vypadat za deset let, tak měla by si udržet a vylepšovat svou primární kompetenci a zároveň být více variabilní, technologická a více IT. To už se dostáváme do takových více multidisciplinárních záležitostí.

Jak to lidi berou? Nevnímají to jako destrukci něčeho, co dělali desítky let?
Naší výhodou je, že máme velmi technicky zdatné lidi. I kdybychom je k tomu nenavedli my, tak sami mají přirozený zájem a velmi dobře nové věci absorbují. Máme i výhodu před jinými odvětvími v technice a k různým řešením máme velmi blízko a spousta věcí, které provozujeme, již jsou založeny na IT kompetencích. Zaměstnanci velmi dobře vnímají měnící se okolí a sami aktivně na změny tlačí. Cítí, že pokud bychom zůstali stát tam, kde jsme, tak v horizontu pěti až šesti let nám může těžce ujet vlak. Jelikož jsme regulovaný subjekt s regulovanou ekonomikou, tak to potom nejde dohnat jedním velkým výstřelem. Vždy to musíme kombinovat tak, aby to mělo minimální dopad na naše zákazníky. Energetika jako taková, je jediným z posledních odvětví, které si modernizací budou muset projít. Když se podíváte například na telekomunikace, tak ty už nějakou fázi mají za sebou, to samé platí pro banky. V rámci EU prochází celé distribuční odvětví první fází digitalizace. V každé zemi k tomu přistupují trochu jinak, ale ve finále je trend jasný.

V rámci Evropy směřuje evidentně energetický trh k nějakému jednotnému celku, zároveň ale existují rozdíly mezi jednotlivými státy, kdy každý chce nějaké jiné řešení. Jak tento fakt dopadá na samotnou distribuci?
Největší výzvou je najít správný model provozování budoucí distribuce. Nesmíte rezignovat na investice, které drží stabilitu a bezpečnost dodávky. Zároveň k tomu potřebujete dodatečné investice do nových prvků řízení, IT systémů, automatizace, digitalizace. Tyto investice ale nejsou příliš signifikantní. Velmi signifikantní potom zcela určitě bude nápor na jejich provozování. Už jen údržba systémů postavených na IT technologiích je velmi náročná, stojí nemalé peníze a propojit to s regulovanou ekonomikou, kdy vám zákazník nebo regulátor neumožní masivní nárůst těchto nákladů, to je pro nás největší výzvou. V každé zemi je distribuce v jiné fázi vývoje, ať už investic nebo provozování toho modelu. Je to většinou dáno strategiemi jednotlivých vlád v oblasti energetiky v kombinaci se zákazníkem a samotnými distributory. Určitě momentálně neexistuje jednotný model. Určitě je to pro každý regulovaný trh výzva, najít novou roli. Je to o kompromisu a to nemyslím ve špatném slova smyslu, mezi zákazníkem, regulačním úřadem a provozovateli distribučních sítí.

Znamená to, že regulátor bude muset více ustoupit zákazníkovi?
Je to jeden z možných scénářů. Je to o dohodě s regulátorem, co jsou priority v odvětví a na co budeme klást v daném období důraz. Je to o tom, sladit si vize a priority. To ale rozhodně není možné v horizontu pěti let, spíše těch deseti. Nemyslím si, že to primárně vyvolá extrémní tlak na koncovou cenu. Nejhorší varianta nastává, když se vám pravidla, podle kterých řídíte ekonomiku, odtrhnou od reality. Vzhledem k dlouhodobé návratnosti investic potřebujeme prostředí, které je absolutně predikovatelné. V ČR je opravdu největší výzva finálně sladit budoucí podobu a roli distribučních společností nebo provozovatelů distribučních sítí.

Bude to souviset i s odstávkami velkých systémových zdrojů? Připravujete se na to nějak? Tvoříte i své regionální strategie v rámci distribucí, nebo je situace zatím tak nejasná, že hledáte spíše model pro celou společnost? 
Pro mne bude výzvou počet a logistické rozmístění menších zdrojů, které jsou přímo připojeny do distribuční soustavy. Velké zdroje jsou o komunikacích a přenosové soustavě. Typy a jednotlivé prvky soustavy se ale mohou částečně řešit v regionech. Když připravujeme model a jednotlivá řešení, tak to děláme pro celou společnost, ale může se tam objevit nějaká regionální afinita, ale spíše v technologickém řešení, než že by tam distribuce vypadala nebo fungovala jinak. Za prvé to nesmíme a za druhé to ani neumíme. Musíme být velmi disciplinovaní a organizovaní, protože ve finále máme přes tři miliony připojených míst a při tom není moc prostoru dělat ještě jednotlivá regionální řešení.

Můžete přiblížit kampaň Digid28?
Projekt, který jste zmínil, má za úkol najít onen budoucí model, o kterém byla řeč a převést vize a strategie do toho, co budeme dalších pět let ve firmě dělat. V prvním kroku jsme zrevidovali veškeré procesy skrz firmu a chceme je začít jednotlivě digitalizovat. K tomu potřebujete různé technologie v rámci řízení. Jednou z nich, která je do budoucna zajímavá i pro zákazníka, je zavedení chytrých elektroměrů. Ty neumožňují pouze dálkový odečet, ale umožňují i dálkově řídit jednotlivé prvky soustavy. Jde o zavádění technologie, která u nás bude klíčová při zavádění malých obnovitelných zdrojů nebo nabíjecích stanic apod. Další věc, která s tím souvisí, je zavádění technologie měření v distribučních sítích, což je, hodně zjednodušeně řečeno, dálková správa, ale už na úrovni větších celků. Umožňuje efektivněji řídit jednotlivé odstávky a kvalitu sítě. Další technologie, která u nás funguje jako podpůrná a do budoucna bude velmi zajímavá, je vlastní optická síť. Zahájili jsme její budování a v budoucnu může sloužit i jako základ infrastruktury, která přinese možnost práce s daty a dálkového ovládání nejen pro distributory.

Já jsem velmi rád za to, že se nám před tím, než jsme přistoupili k tomuto projektu, podařilo vyřešit fungování naší firmy v rámci mimořádných situací. Za tři roky se zde odvedl opravdu kus práce. Stali jsme se součástí komunikačních platforem, kdy především municipality a státní správa v nás mají maximální podporu. Pro nás je to velmi složité téma, protože v těchto případech fungujeme vždy na hraně maximálního nasazení, a to i včetně našich dodavatelských subjektů. Co se opravdu podařilo, a co je v těchto výjimečných situacích důležité, je myslím si fakt, že naši zákazníci jsou na tom ve srovnání před třemi lety výrazně lépe. Vědí, co se děje a co mohou očekávat. Tady vnímáme zásadní posun v komunikaci s krizovými štáby a zákazníky. Pokud bychom nezvládali toto, tak je zbytečné tady běhat s novými technologiemi. Bez zvládnutí krizových situací bychom se nemohli posunout dále.

Digitalizace je tedy jedním z vašich velkých témat. Máte jako generální ředitel ještě nějaké jiné osobní téma, které chcete v distribuci řešit?
Určitě. Částečně to souvisí s digitalizací. Pro mne je tématem transformovat firmu na subjekt, který je schopen v tomto prostředí fungovat. Nejde jen o to, jak je řízen, ale i jak je flexibilní a atraktivní. Budeme muset vybudovat spoustu nových kompetencí pro to, abychom mohli nová řešení a technologie zavádět. Rád bych vytvořil prostředí, kde si primárně naši zaměstnanci budou schopni budovat vlastní kompetence a plynule přejít na nové systémy. Získání těchto dovedností vnímám jako silný prvek stability a konkurenceschopnosti firmy z hlediska schopnosti provozovat. Ty technologie samy nepoběží, musíte mít lidi, schopné je provozovat. Chci vybudovat firmu, která nebude jen digitální technologicky, ale i její kultura a fungování bude odpovídat novému prostředí a našim novým zákazníkům. Dalšími silnými tématy jsou zjednodušení procesů, transparentnost, jasná odpovědnost a zjednodušení komunikace se zákazníkem.

Inspiroval jste se někde v zahraničí? Například v Německu jsou v decentralizaci a digitalizaci poměrně daleko…
Podobnou transformací jsme si prošli v Rumunsku, tam je určitá inspirace v rámci skupiny. Sledujeme rovněž všechny klíčové projekty a trendy v rámci EU. Na to tady dokonce máme tým. Zajímavou inspirací jsou pro nás určitě Španělsko nebo Portugalsko, to jsou zajímavé distribuce, které si v některých technologiích prošly masivním rozvojem. Určitě je pro nás inspirací Lotyšsko a pobaltské státy obecně, protože jsou hodně progresivní. A skandinávské země. Vše analyzujeme a selektujeme věci, které u nás nejsou aplikovatelné, ať už z důvodů technologických nebo kulturních. K tomu je samozřejmě důležitý ekonomický aspekt. Pokud totiž máte jinak nastavenu regulaci, tak se vám může kterýkoliv model sebevíce líbit, ale v podstatě ho tady nedostanete, protože nebude fungovat v tom regulatorním ekonomickém prostředí. Co je pro nás dobré, tak že pokud je některý trh napřed, ať už z hlediska regulace, popřípadě masivního nasazení investic, tak se snažíme sledovat, co reálně funguje a co nefunguje. Dnes k jednomu prvku dostanete několik technologií, za tím následuje několik komunikačních platforem, které vám to potvrdí, ale pokud se v případě distribuce po odzkoušení pilotů rozhodnete pro masivní rollout, tak není cesty zpět. Když vidíme, že v Evropě byla nějaká technologie masivně nasazena, tak se snažíme dívat na její stabilitu, bezpečnost a jak ekonomicky náročný je její provoz. Na to se snažíme dívat. Technologická znalost, a to nechci, aby to znělo nějak nabubřele, ta tady je a troufám si říci, že česká distribuce obecně a samozřejmě ČEZ Distribuce také, je v provozování sítě technologicky na špici. Pro nás je tedy výzvou, najít pro tento trh technologie, které budou dávat smysl jak zákazníkovi, tak i ekonomice.

Dalším aspektem, o kterém se na odborných konferencích moc nemluví, ale při komunikaci s odborníky to stejně všichni potvrdí, je fakt, že množství dat a informací, které nové technologie generují, nejste schopen zpracovat. To pro nás nejspíše bude další výzvou, kterou jsem opomněl zmínit. Je důležité, dát tomu nějakou disciplínu, protože nasazením různých dálkových prvků, které sbírají data nepřetržitě on-line, se dostanete k informacím, které jsou vlastně nad kapacitu. Je třeba vybrat klíčová data tak, aby měly nějakou strukturu a firmu spíše nezahltily. Potom je třeba si říci, která data použijete ať už pro řízení provozu nebo spolupráci se zákazníkem. Otázkou zůstává, která data využijete v normálním provozu a na kterých postavíte různé systémy expertní analytiky.

Co je na tom trendu zajímavé je obecný fakt, že uberete administrativy toho formálního procesu a bude tam opravdu velký tlak na to, aby si firma budovala kompetenci zpracovat data a využít je ve prospěch řízení soustavy nebo vnitřních procesů. Hlavní potenciál, který tato transformace umožňuje, představuje fakt, že veškerá užitečná data, která vytáhnete, by vám měly být nápomocny při řízení distribuční sítě. Získáte další pohled na to, jak se soustavou a prostředky do ní vloženými, pracovat.

Očekáváte od toho tedy, že budete flexibilnější v plánování investic?
Ano, to rozhodně. Budeme navíc vědět, co si můžete dovolit dát do provozování stávající sítě a co vložit do nových technologií. Pomůže nám to i vyhodnotit, který proces potřebuje digitalizovat nebo si zaslouží novou technologií. V tom spatřuji jasnou přidanou hodnotu, kterou bychom v tom běžném provozování sítě neviděli.

Jaký je nyní poměr financí vyčleněných na nové technologie a na tu stávající síť? Jak by měl vypadat v budoucnu?
Hodně obecně si myslím, že do těch rozvojových technologiích bychom se měli dostat minimálně 30 - 40 procenty z celkového objemu investic dlouhodobě. Ta hranice je ale velmi komplikovaná, protože některé nové technologie zavádíte i v rámci obnovy.

Neovlivní decentralizace a digitalizace také nároky na bezpečnost? Jak tu blackoutovou tak i tu kybernetickou?
Zcela určitě ano. Kyberbezpečnost tomu všemu dává další dimenzi a hlavně další nákladová aspekt. Je to daň za digitalizaci. Blackoutovou bezpečností jsme se zabývali vždy a jediné, s čím se musíme do budoucna vyrovnat, jsou jiné postupy a jiné formy záložních řešení, v kombinaci s kyberbezpečností. Provozování distribuční sítě potřebuje, troufám si říci, ještě trochu konzervativnější přístup. Proto velmi často naši zaměstnanci blackouty trénují. Nechci se nikoho dotknout, ale častěji, než v jiných odvětvích. Přeci jen, když ovládáte elektrickou síť, je třeba dbát zvýšené pozornosti na možnosti útoků ať už fyzických, tak i těch kybernetických. 

Tady by ale mělo být jasné zadání od státu? Jak chce bránit svou kritickou infrastrukturu…
Myslím si, že Česká republika to má nastaveno relativně dobře. Předpisy jsou jasné, navíc při jejich tvorbě spolupracujeme a aktivně se podílíme. Jelikož máme prvky kritické infrastruktury, které jedou v bezpečnostním režimu, tak jsou poměrně přísné. U všech předpisů a metodik očekávám ještě další rozvoj, který povede k dalšímu zpřísnění požadavků na bezpečnost. Snažíme se s tím pracovat dopředu, protože jak jsem již řekl, některá řešení nejdou do distribuční sítě aplikovat přes noc nějakým softwareovým upgradem. Je třeba s nimi počítat právě už ve fázi investic.

Otevřeme ještě téma elektromobility. Jak vás ovlivňuje a jak jste na ni připraveni?
Jedná se o jeden z parametrů, které mění typologii sítě. Při masivním nasazení elektromobility a dobíjecích stanic musíme být připraveni provozovat distribuci, ke které budou připojeny. V současné době vyžaduje kapacita i technologie z naší strany jednoznačný upgrade řízení sítě. Od řízení prvků až po možnosti jejich připojení. To je pro ČEZ Distribuci hlavní téma. Ať jsou tyto prvky připojitelné a distribuovatelné. Zbytek už je nejspíše otázka na někoho jiného. My se komerčními aspekty elektromobility nezabýváme.

Jaké nejzásadnější investice vás v letošním roce čekají?
Letos máme naplánované prostředky přesahující 11 miliard korun. Investice začínají postupně měnit podobu distribučního prostředí, kdy sílí potřeba rychlejšího přístupu k informacím. Moderní technologie pronikají do všech částí rozvodných sítí. Chceme více investovat do nových digitálních technologií, které nám umožní lépe provozovat měnící se distribuční prostředí. V ČEZ Distribuci dále pokračuje rozvoj optické telekomunikační infrastruktury s cílem vybudovat infrastrukturu podporující decentrální energetiku. Záměrem je vybudovat na distribučním území ČEZ Distribuce 4 tis. km optických sítí do roku 2025 a dalších 5,5 tis. km do roku 2030.

Mezi nejvýznamnější investiční akce letošního roku jistě patří dokončení stavby propojovací vedení 110 kV Hlinsko – Polička za 540 milionů korun. Kč, které zabezpečí výrazně vyšší spolehlivost napájení v oblasti Poličska. Dále mohu zmínit obnovu vedení 110 kV Řeporyje – Tuchlovice. Náklady na tuto investiční stavbu dosahují 300 milionů korun. Také dokončíme výstavbu nové transformovny Třebovice (Ostrava) za 400 milionů korun, která je kompletně provedena v zapouzdřené technologií. V neposlední řadě provedeme obnovu transformovny Kolín Západ za 188 milionů korun.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Martin ZmelíkIlustrační fotoIlustrační foto

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (733x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
„Největší výzvou je udržet si bezpečnost i stabilitu sítě a přidat k nim flexibilitu,“„Největší výzvou je udržet si bezpečnost i stabilitu sítě a přidat k nim flexibilitu,“ (296x)
říká v rozhovoru pro All for Power Martin Zmelík, generální ředitel ČEZ Distribuce. Celé odvětví prochází v rámci EU prv...
Vysílali jsme živě z MSV 2015 - O možnostech podnikání v Maroku s Josefem Vrbenským, vedoucím zahraniční kanceláře CzechTrade Casablanca (81x)
V rámci živého vysílání z průběhu 57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu 2015 (14. až 18. 9.) jsme si do vele...