Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny    Jaderné    NNWE: Jádro má zásadní roli pro dekarbonizaci při nejnižších nákladech

NNWE: Jádro má zásadní roli pro dekarbonizaci při nejnižších nákladech

Publikováno: 16.10.2017
Rubrika: Jaderné

Jaký význam má jaderná energetika pro Evropu, jaké překážky před ní současná doba staví a především, jak je překonat? Na to jsme se zeptali Tima Yeo, předsedy organizace New Nuclear Watch Europe (NNWE).

Na jedné z akcí NNWE jste řekl, že otázka nezní, zda si můžeme dovolit stavět nové jaderné bloky, ale zda si můžeme dovolit je nestavět. Mohl byste popsat podrobněji současnou situaci v evropské energetice?
Názor organizace NNWE je takový, že k dosažení cílů v dekarbonizaci, které byly stanoveny Evropskou unií, musíme využít všech dostupných technologií. Vítáme značný pokles nákladů na nízkoemisní technologie, zejména na solární elektrárny, ale také na větrné elektrárny, i když off-shore vychází stále dráž než onshore větrné parky. Avšak kvůli problémům s nestálou výrobou a absenci, alespoň prozatím, technologie pro dlouhodobé flexibilní skladování elektřiny si myslíme, že při příliš velké závislosti na obnovitelných zdrojích nebude možné udržet nízké ceny elektřiny. Stále budou potřeba elektrárny pro základní zatížení a to může pokrývat buďto plyn nebo jádro. V současnosti víme, že plyn je čistší než uhlí, ale zároveň víme, že není dostatečně čistý, abychom splnili cíle v redukci emisí stanovené pro rok 2030.

Proč se tedy v Evropě nestaví více nových jaderných elektráren?
Věříme, že jádro hraje a bude hrát neodmyslitelnou roli, ale pouze za podmínky, že se podaří snížit náklady na nové jaderné elektrárny. Je dobře známo, že cena, kterou Spojené království zaplatí za první novou jadernou elektrárnu, Hinkley Point C, je poměrně dost vysoká a my si myslíme, že tato hodnota není udržitelná i pro další bloky. Naším názorem tedy je, že by se Spojené království a další země napříč EU měly otevřít dodavatelům, kteří mohou lépe konkurovat cenou. V současnosti jde o firmy z Jižní Koreje, Ruska a Číny. Měli bychom zajistit, aby splňovaly naše záruky, požadavky na dodavatelský řetězec a zejména nároky v oblasti kybernetické bezpečnosti a aby regulátorům byly poskytnuty nezbytné informace ke schválení těchto technologií.

Existuje nějaký příklad, který by dokládal, že toto je správná cesta a že se dá na území EU stavět i levněji než v případě Hinkley Point C?
Pokud se podíváte na projekty jako Paks II v Maďarsku nebo Hanhikivi ve Finsku, kde Rosatom uplatňuje svou technologii poslední generace, všimnete si, že cílová cena elektřiny je zhruba polovina jako v případě Hinkley Point C. To ukazuje, že jádro stále je životaschopné a konkurenceschopné a navíc velmi sebevědomé. Rosatom je v současnosti celosvětovým lídrem v jaderném průmyslu, protože staví více bloků poslední generace než všichni jeho konkurenti dohromady. Proto také vítáme nedávné schválení projektu JE Paks II ze strany Evropské komise, který zcela jasně signalizuje význam jádra pro splnění evropských dekarbonizačních cílů.

To, proč potřebujeme jaderné elektrárny, je jedna část otázky. Druhá je mnohem komplexnější: Jak můžeme dosáhnout toho, aby nové jaderné elektrárny skutečně vznikly?
To je velmi složitá otázka a z velké části to závisí na vládách a jejich kuráži investovat do nové generace jaderných elektráren. Víc jak polovina členských států EU o tom stále uvažuje a některé ve svých plánech pokročily více, jiné méně. Myslím si však, že jedinou skutečně levnou cestou pro průmysl je vysvětlovat přínosy, které jádro má. Nejde jen o emise CO2, které jsou velmi důležité, ale také o energetickou bezpečnost, růst hospodářství a bezpečnost jako takovou. K otázce bezpečnosti dodávek bych chtěl podotknout, že existuje několik potenciálních dodavatelů komponent a paliva pro jaderné elektrárny. Jak poznamenala Lenka Kovačovská z MPO během setkání NNWE v květnu, někteří dodavatelé vycházejí levněji, ale zásadní je to, že jsou dostupní. Tento problém by mohlo vyřešit, kdyby se dostatek členských států EU rozhodl stavět u sebe nové jaderné elektrárny. Tím by vznikl evropský dodavatelský řetězec, který bude schopen nejen nasytit domácí poptávku, ale dodávat i do zemí mimo EU. V Asii a na Blízkém východě je jasně vidět nadšení jednotlivých zemí pro jadernou energetiku. Z pohledu jaderné bezpečnosti je důležité si uvědomit, že dozor v oblasti jádra je celosvětově na velmi vysoké úrovni a Evropská unie patří ke špičce. Nikdo si nemůže vážně myslet, že podceňujeme rizika v oblasti bezpečnosti. Závěrem tedy vláda a průmysl musí vysvětlovat výhody jako nízkoemisní produkce elektřiny, bezpečnost dodávek a hospodářské přínosy a musí být také připraveni vyvracet kritiku ohledně rizika.

Je hezké, že vláda něco musí udělat. Například česká vláda má svou Státní energetickou koncepci a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, ale včasné plnění jednotlivých úkolů podstatným způsobem vázne. Co by tedy jaderný průmysl mohl dělat sám o sobě, aby podpořil výstavbu nových bloků?
Jádro je samozřejmě velmi regulovaným oborem především z hlediska bezpečnosti, takže průmysl sám o sobě nemůže začít stavět. Myslím si ale, že může vzdělávat veřejnost a představitele, kteří rozhodují o nové výstavbě. Uvedu jeden z málo známých příkladů, který jádro mělo pro národní hospodářství. Za posledních 30 let těžila Francie z peněz, které investovala do jádra v 70. a 80. letech minulého století. Díky nim ropné krize jen velmi omezeně dopadaly na francouzské hospodářství. Podobné přínosy jádro může mít i znovu. Nezávidím žádné zemi, která se stala příliš závislou na velmi malém počtu energetických zdrojů, například na zdrojích dováženého plynu, což můžeme vidět v některých východoevropských zemích, ale také v Německu. Naštěstí to nezpůsobuje žádnou nestabilitu dodávek, ale vyvolává to rizika, kterých je možno se vyvarovat. Například diverzifikací zdrojů pomocí 20 až 30% podílu jádra, s přihlédnutím k dostupnosti několika různých zdrojů paliva, můžete získat mnohem stabilnější a bezpečnější energetický mix.

NNWE přišla s návrhem na založení asociace Organization for Nuclear Cooperation in Europe (ONCE). Co je jejím cílem?
Jde částečně o reakci na brexit. Zaprvé až Spojené království vystoupí z Euratomu, bude potřebovat nějakou dohodu, na jejímž základě bude spolupracovat se zeměmi EU v jaderném byznysu. Proto je navrhovaná asociace ONCE pro Spojené království velmi zajímavá, avšak není realizovatelná, aniž by se rozjela spolupráce s členskými státy EU v plném rozsahu.

Za druhé, brexitem odejde z EU jedna z nejsilnějších projaderných zemí, takže se rovnováha přesune mírně na stranu protijaderných zemí. Kolem hranic EU je ale několik projaderných zemí jako Turecko, Bělorusko, Ukrajina a Rusko. Proto jsme navrhli vytvoření širšího projaderného klubu, který by mohl snížit náklady na výstavbu nových bloků. Čím více se nám podaří harmonizovat regulační prostředí a zrychlit přípravu výstavby, tím více snížíme náklady. Věříme, že hlubší spolupráce v oblasti norem a schvalovacích řízení, bližší vztahy mezi dozornými úřady a pomoc obchodu s materiály a pohybu pracovníků povede v dlouhodobém horizontu ke snížení nákladů a uspíšení nových projektů. Neočekáváme, že by ONCE měla nějakou dozornou funkci, ani neočekáváme, že by nahradila Euratom nebo národní dozorné úřady. Mohla by ale být dobrou cestou k posílení vzájemné spolupráce mezi určitými členskými zeměmi EU a ostatními zeměmi za hranicemi EU.

Nezdá se Vám smutné, že nejsilnější členové tohoto klubu nebudou členskými zeměmi EU? Nemohlo by to v budoucnu při jednání s EU vyvolávat určité potíže?
Je pravdou, že pokud budou do klubu patřit i země jako je Rusko, bude zde významná role nečlenských zemí, ale nám nejde o to, abychom jakýmkoli způsobem ovládali členské země EU. Samozřejmě, že Francie bude i nadále zůstávat významnou projadernou zemí v rámci EU. Nechceme, aby ONCE jakkoli přebírala roli Evropské komise nebo Euratomu, jde jen o pokus dosáhnout toho, že jádro bude hrát důležitější roli v energetickém mixu některých zemí. Myslím si, že ONCE bude moci dobře fungovat jen, pokud ujistíme členské země EU, že nebudou zastávat menšinovou pozici, ani nebudou nijak ovládnuty, dokonce ani nijak směřovány zvnějšku EU, ale že půjde o rovnocenné partnerství.

Otázka na závěr: Mezinárodní energetická agentura při OECD ve své zprávě uvedla, že abychom byli schopni splnit dekarbonizační cíle, budeme muset do roku 2050 zdvojnásobit souhrnný instalovaný výkon jaderných elektráren. Myslíte si, že se to může stát skutečností?
Věřím tomu, protože je jasné, že to potřebujeme, a myslím si, že průmysl je kompetentní, aby na to reagoval. Ale také si myslím, že to vyžaduje hodně těžké práce. Nadcházejících pět let bude zásadních. Země, které plánují vstoupit do jaderného energetického klubu, potřebují povzbudit a dodat více odvahy. Pozitivním příkladem jsou země BRICS: Brazílie, Rusko, Indie, Čína i JAR vnímají jádro jako základ svých energetických strategií. Celkově si myslím, že pokud se na tyto cíle podíváme globálně, že jich dosáhneme. Z dlouhodobého hlediska jsem optimistou.

(Z podkladů atominfo.cz)

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Tim YeoVizualizace finské jaderné elektrárny Hanhikivi s reaktorem typu VVER-1200. (Zdroj: Rosatom)Vizualizace dvojice nových bloků v maďarské elektrárně Paks s reaktory VVER-1200. (Zdroj: Rosatom)Plánovaná britská jaderná elektrárna Hinkley Point C s dvěma bloky typu EPR. (Zdroj: EDF Energy)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015 je o vyhořelém jaderném palivu (814x)
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015  " Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioakt...
ÚJV Řež, a. s., prohlubuje spolupráci s ENEA (805x)
Jde o významnou mezinárodní spolupráci. ENEA je italskou vládou subvencovaná Národní agentura pro nové technologie, ener...
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery