Nacházíte se:  Úvod    Rozhovory    O doplňující informace k projektu elektrokotle jsme požádali Ondřeje Pražáka, projektového manažera společnosti TENZA - generálního dodavatele

O doplňující informace k projektu elektrokotle jsme požádali Ondřeje Pražáka, projektového manažera společnosti TENZA - generálního dodavatele

Publikováno: 25.4.2017
Rubrika: Rozhovory, Spalovny

Jaká byla účast vaší firmy na projektu nového zdroje ve Ško-energo?

Společnost TENZA, a.s. působila na tomto projektu jako generální dodavatel investora - společnosti E.ON Česká republika, s.r.o. V praxi to znamenalo, kromě kompletního zajištění projektů ve fázích basic design, detail design a as build, také technický dozor, kompletní zajištění a koordinaci subdodavatelů a dohled nad plánováním a samotnou realizací projektu. Nedílnou součástí byla i komunikace a úzká spolupráce s provozovatelem tepelného hospodářství ŠKO-ENERGO, s.r.o. a s výrobcem kotle, norskou společností Parat Halvorsen AS.

Jaký byl harmonogram vašich prací?
Prvotní informace o plánované instalaci elektrokotle jsme zaznamenali začátkem loňského roku, koncem února 2016 pak proběhla první schůzka na místě samotném za účasti potenciálních výrobců kotle. V dubnu u nás investor objednal projekt basic design, který jsme dokončili v květnu 2016. Pak již probíhalo vše velice rychle, během června investor vypsal výběrová řízení na zpracování realizačního projektu a samotnou realizaci, z nichž jakožto nejvhodnější uchazeč byla vybrána právě společnost TENZA. Vzhledem k tomu, že samotná instalace kotle úzce souvisela s napojením na stávající potrubní systém, bylo nutné velice pružně zareagovat, neboť práce spojené s vysazením napojovacích bodů ze stávajících rozvodů bylo nutné provést během 14denní odstávky areálu ŠKODA AUTO, již v polovině července 2016. Vše se díky nasazení našich pracovníků podařilo, a tak jsme po odstávce plynule navázali instalací kabelových tras, potrubních rozvodů, stavebních úprav a koncem srpna pak samotným usazením nového elektrokotle. Během září a října jsme pak dokončili veškeré propoje, nátěry, izolace a zejména instalaci VN zařízení. 4. listopadu 2016 tak mohl být provoz elektrokotle slavnostně zahájen.

Jaký byl zvolen dodavatelský systém? Jak probíhala komunikace se zástupci investora, se subdodavateli?
Dodavatele elektrokotle si na základě výběrového řízení zvolil sám investor a zajistil jako protiplnění také jeho dodávku, tudíž v této nejzásadnější dodávce jsme byli postaveni před hotovou věc. Ostatní dodavatelé byli vybráni na základě kombinace několika faktorů, a to zejména zkušeností z předchozí spolupráce, doporučení ze strany provozovatele a v neposlední řadě i výběrového řízení, kde kromě ceny hrály významnou roli i technické možnosti a časový plán realizace. V oblasti strojních dodávek a prací proto padla volba na společnost Crafts Co. s.r.o., která byla ze svého dřívějšího působení velice dobře obeznámena se všemi nástrahami specifického prostředí areálu ŠKODA AUTO. Jakožto dodavatel v části elektro, MaR a VN byla zvolena společnost Siemens s.r.o., kde jsme navázali na dřívější spolupráci, byť z technicky odlišných akcí. Co se samotné komunikace s investorem či dodavateli týče, mohu ji hodnotit jako bezproblémovou. K drobným komplikacím v komunikaci docházelo pouze s dodavatelem elektrokotle – norskou společností Parat, kde jsme občas narazili na vzájemnou jazykovou bariéru. Někdy tak docházelo spíše k humorným situacím, nicméně jsme se vždy dokázali domluvit a dovést stavbu k úspěšnému konci.

Technologie je zcela nová… Jak byste ji charakterizoval? Vidíte v tomto budoucnost, šance?
Technologie elektrokotlů, jako taková jistě nová není, i když se u nás jedná teprve o druhou instalaci. Co je v České republice ale nové, je zapojení elektrokotle v rámci přenosové soustavy, jako součást podpůrných služeb. V tomto případě jako spotřebiče přebytečné elektrické energie. Klíčovými vlastnostmi elektrokotle jsou velice rychlá regulace a stabilita výkonu. Tyto dva faktory jsou právě pro použití elektrokotle, jako prostředku podpůrných služeb stabilizace elektrické soustavy, určující. S ohledem na požadavky evropské legislativy na určující podíl vyrobené energie z obnovitelných zdrojů, u nás narůstá disproporce mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. Tato nerovnováha není jen v celkovém množství, ale odráží i vzrůstající vzdálenosti mezi místem výroby a místem spotřeby paralelně s kumulací výroby, zejména větrné a solární elektrické energie do odlehlých lokalit. Proto je ve spojení s příslušnými legislativními podmínkami dobrý předpoklad pro další obdobné aplikace. Rozšíření elektrokotlů i do jiných aplikací nelze vyloučit, a to i s ohledem na vývoj výkupní ceny elektřiny v posledních letech.

Kde jste čerpali zkušenosti z realizace (instalace) takového typu technologie?
Ve smyslu realizace není zásadního rozdílu mezi instalací elektrokotle a instalací kotle na spalování biomasy, uhlí či jiných technologií. Vždy se jedná o zařízení určité velikosti a hmotnosti, které je nezbytné umístit do daného prostoru a propojit s dalšími souvisejícími technologiemi, novými i stávajícími. Společnost TENZA má dostatek zkušeností z předchozích realizací. To, co je rozdílné, jsou především konkrétní místní podmínky. Před samotnou realizací jsme se nicméně byli podívat na obdobnou instalaci ve městě Premnitz v Německu, kde je osazen 10 MW elektrokotel od roku 2014, ovšem přenosným médiem je zde pára a kotel je umístěn v samostatném nově vybudovaném objektu. V Mladé Boleslavi byla situace poněkud komplikovanější, neboť se kotel umísťoval do již stojící budovy, kde manipulace a montáž značně stěžovaly stávající potrubní rozvody. O to větší musel být kladen důraz na přesnost a pružnost reagovat na aktuální situace.

Jaké největší komplikace jste museli řešit a jak jste je úspěšně vyřešili?
Z mého pohledu jsem viděl nejzásadnější komplikace ve třech oblastech. První z nich byly práce během již zmíněné celozávodní odstávky, kdy bylo nutné včas zajistit nejen materiál a montážní kapacity, ale zejména nesmělo dojít k žádné chybě, protože zajištění kontinuální výroby automobilů v závodě je prioritní a druhá šance by byla až během odstávky v příštím roce. Dalším, neméně důležitým krokem, bylo samotné usazení kotle na dané místo v objektu E1. Vzhledem k velikosti kotle, v porovnání s určeným prostorem, bylo samotné vyzvednutí kotle z transportní vodorovné polohy do pracovní svislé polohy poměrně náročné. Manipulace s takto objemným břemenem vyžadovala maximální přesnost, neboť výraznější chyba by mohla znamenat poškození stávající technologie s následky do výroby automobilů a mnohamilionovými škodami. Poslední výraznější komplikací byla instalace VN rozvaděče, respektive problém v samotném dodání tohoto prvku v daném čase. Termín dodání rozvaděče na stavbu, kterému byla přizpůsobena plánovaná krátkodobá odstávka, byl výrazně ovlivněn dobou transportu rozvaděče ze zahraničí. Pro instalaci to pak znamenalo posílení montážních kapacit a dvoudenní práce bez přerušení. Naštěstí se nám všechny tyto problémy podařilo vyřešit bez výrazné újmy a v řádném čase. Všem zainteresovaným za to patří můj velký obdiv, slova chvály a díku, a to nejen dodavatelům, ale i jednotlivým zástupcům provozovatele za to, že nám vždy vyšli vstříc a tento zajímavý projekt bylo možné zrealizovat.

Jak probíhal zkušební provoz?
Během procesu najíždění za účasti technika výrobce kotle byla během 14 dnů zkontrolována všechna nastavení a bezpečnostní prvky, byly odzkoušeny provozní stavy pro různé výkony a teploty. Následně byl řádně proškolen personál provozovatele tepelné soustavy a zařízení je připraveno k dlouhodobému provozu. Nyní probíhá jeden z nejdůležitějších prvků instalace nového zařízení, a to integrace elektrokotle do přenosové soustavy. Naučit se s elektrokotlem pracovat jistě zvládnou pracovníci provozovatele rychle, ale správná regulace sítě s novým zařízením a zejména dodržování všech podmínek pro poskytování podpůrných služeb, znamená dlouhodobější sledování různých provozních stavů a jejich následné vyhodnocování. Podle mého odhadu bude tento proces znamenat celoroční úsilí celého obslužného personálu provozovatele.


Ondřej Pražák
Vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze, obor Technika prostředí. Do pražské pobočky společnosti TENZA, a.s., nastoupil v roce 2009 na pozici Technik přípravy nabídek. O rok později přestoupil do oddělení Realizace na pozici manažera projektu, v níž působí dodnes. Podílel se na realizaci mnoha zajímavých projektů jakými byly například: Přenos tepelného výkonu mezi Pražskou teplárenskou a Pražskými službami, Tepelný napáječ Libeň - Holešovice, Instalace kogenerační jednotky v areálu RÚ Kladruby.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor


Fotogalerie
Elektrodový kotel 15 MWPropoj elektrokotle s výměníkem teplaOndřej Pražák

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (557x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
„Je hodně důvodů, proč musíme novelizovat energetický zákon,“„Je hodně důvodů, proč musíme novelizovat energetický zákon,“ (326x)
říká v rozhovoru pro All for Power předseda rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vladimír Outrata....
Exportéři kotlů do Indie musí splňovat přísná kritéria místních předpisů (293x)
Indická ekonomika patří mezi sedm největších ekonomik na světě a rychlým tempem roste. Hodnota exportu do Indie se stále...
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery