Nacházíte se:  Úvod    Rozhovory    „O jádru rozhodneme, ale čas není nejdůležitější kritérium. Zásadní je kvalitní věcná příprava,“

„O jádru rozhodneme, ale čas není nejdůležitější kritérium. Zásadní je kvalitní věcná příprava,“

Publikováno: 10.12.2018
Rubrika: Rozhovory, Jaderné

říká v rozhovoru pro All for Power René Neděla, náměstek pro energetiku Ministerstva průmyslu a obchodu. „Na stole máme dvě hlavní varianty: buď bude investorem stát, nebo jím bude ČEZ či jeho dceřiná společnost. V současnosti se vláda přiklání k variantě, kdy investorem je dceřiná společnost ČEZ, garance poskytuje rovněž ČEZ a v druhém sledu stát. Jde o politické rozhodnutí, každá z variant má svá pro i proti a bude pouze na vládě, aby rozhodla.“

Jedním z klíčových témat české energetiky je výstavba nových jaderných zdrojů. Jaký očekáváte vývoj energetiky a jak do něj zapadají nové jaderné bloky?
Strategickým cílem České republiky je zajištění odpovídajícího energetického mixu, který bude vycházet ze Státní energetické koncepce a ze závazků, kterým se Česká republika zaváže např. v rámci celoevropské energetické politiky. Jaderná energetika je však pro nás pevnou součástí pro zajištění naší energetické spotřeby. Zároveň je jaderná energetika pro Českou republiku klíčová i z důvodu přechodu na nízkouhlíkovou energetiku, dle požadavků Evropské unie. Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín dnes vyrobí necelou třetinu české spotřeby elektrické energie. Státní energetická koncepce přitom předpokládá, že v roce 2040 by jaderné elektrárny měly být schopny pokrýt polovinu celkové spotřeby elektřiny České republiky. I proto je z pohledu státu žádoucí, aby proces přípravy a realizace nových jaderných zdrojů probíhal vmaximální možné míře věcně. Pro zajištění naší energetické bezpečnosti musíme být schopni najít taková řešení, která nám vybudování nových zdrojů nejen umožní z ekonomického hlediska, ale také z pohledu dalších např. geopolitických souvislostí. 

Jaký je aktuální stav při rozhodování, zda do projektu jít či ne? Je stanoven jasný harmonogram?
V současné chvíli vláda stojí před rozhodnutím o způsobu investičního zajištění a způsobu financování dostavby nových jaderných zdrojů. V současné době je jednoznačné, že především vzhledem k odbornému know-how by výstavba nových jaderných zdrojů měla být realizována společností ČEZ s případnou garancí státu. Zásadní otevřená otázka je ohledně investičního modelu. Tato otázka je však poměrně složitá a proto je nutné najít odpovídající věcné a vyvážené řešení. Teprve následně je možné začít s přípravou budování nových jaderných zdrojů. Je si však třeba uvědomit, že i přípravná fáze výstavby zabere několik let.

Kdy je reálně, že vláda definitivně rozhodne?
Na podkladových materiálech a analýzách pro rozhodnutí vlády pracují čtyři pracovní skupiny, které se kromě investorského modelu zabývají technickými a technologickými parametry, geopolitickými souvislostmi a legislativně právnímu aspekty potenciální výstavby nových jaderných zdrojů. V této souvislosti je časové hledisko důležité, ale zásadní je kvalitní věcná příprava, protože se jedná o rozhodnutí na desítky let dopředu. 

Jaké jsou podle vás pro stát reálné modely výstavby? A preferujete některý z nich?
Na stole máme dvě hlavní varianty: buď bude investorem stát, nebo jím bude ČEZ či jeho dceřiná společnost. V současnosti se vláda přiklání k variantě, kdy investorem je dceřiná společnost ČEZ, garance poskytuje rovněž ČEZ a v druhém sledu stát. Jde o politické rozhodnutí, každá z variant má svá pro i proti a bude pouze na vládě, aby rozhodla.

Seznamovali jste se s dalšími rozběhlými modely výstavby ve světě? Jaká vnímáte rizika a přínosy nových jaderných zdrojů?
Ano, analýzy braly v potaz všechny modely obchodního a finančního zajištění výstavby nových jaderných zdrojů, které se v současné době v Evropě používají, tedy od Hinkley Point C přes Hanhikivi až po Paks II.

Jak se díváte na nápad jít „českou cestou výstavby“, kdy by si ČEZ koupil projekt a výstavbu si řídil sám?
Stálý výbor pro jadernou energetiku již na svých prvních zasedáních rozhodl, že Česká republika půjde cestou EPC kontraktu. O tom, kdo bude potenciálním dodavatelem, je nyní skutečně velmi předčasné hovořit, ale už dnes je jasné, že cílem vlády je v maximální možné míře využít našich znalostí a zkušeností z výstavby a provozu dvou jaderných elektráren.

Je pro vás akceptovatelný některý z modelů financování, které se použily v zahraničí? Měly by být finance klíčovým parametrem pro stát při rozhodování o jádru? 
Česká republika analyzovala všechny v současné době využívané modely, přičemž každý z nich má své výhody a nevýhody. Tyto analýzy poslouží vládě k rozhodnutí o nejvhodnějším modelu financování a obchodního zajištění.

Jak by měl vypadat vzhledem k přírodním podmínkám/zdrojům, stavu průmyslu a zájmům ekonomiky ČR ideální energetický mix? Je v tomhle směru podle vás státní energetická koncepce dobře nastavená? V čem by případně potřebovala upravit?
Nemyslím, že je účelné zabývat se diskusí, jak by měl vypadat „ideální energetický mix“. Státní energetická koncepce uvádí realistické mantinely vývoje energetiky pro rok 2040, které odráží příslušné omezení a limity. Podle tohoto dokumentu by jaderná energie měla pokrývat v uvedené době přibližně 50 % spotřeby elektrické energie v České republice. Zároveň s tím je nutné vnímat i stále více sílící tlak ze strany Evropské unie na snižování emisních limitů CO2, a to je pak provázáno i s tzv. Zimním energetickým balíčkem Evropské komise „Čistá energie pro každého Evropana“. Jsem přesvědčen, že Státní energetická koncepce je dobře nastavená.

Jaký by měl být balanc mezi klasickými zdroji a OZE?
Obnovitelné zdroje tvoří a budou tvořit součást našeho energetického mixu. Česká republika má ve využívání a rozvoji obnovitelných zdrojů určitá omezení. Ta jsou dána především geografickými a klimatickými podmínkami. ČR nemá stejné možnosti jako např. Finsko, Švédsko, Norsko či Rakousko, kde jsou mnohem příznivější klimaticko-geografické podmínky. Státní energetická koncepce předpokládá pro rok 2040 osmnácti až pětadvaceti procentní podíl na výrobě elektřiny právě z obnovitelných zdrojů. Rozvoj OZE po roce 2020 je nyní předmětem debat v rámci formulace národního klimaticko-energetického plánu. Rozvoj OZE přitom musí vycházet na jedné straně z plnění cílů pro období let 2021 až 2030, které vyplývají z revidované směrnice o podpoře využívání energie z OZE a zároveň z reálných očekávání a ekonomických možností České republiky.

Jaký očekáváte vývoj elektromobility a decentralizace v energetice a jak moc by do nich stát měl ekonomicky zasahovat? Např. dotacemi či jinými programy pro zvýhodnění? Kde vidíte přínosy a rizika decentralizace?
Decentralizace výroby elektřiny v energetice bude pokračovat a její výsledný rozsah bude souviset jednak s vývojem cen příslušných technologií, jednak s podnikatelským využitím nových legislativních podmínek, určených revizí směrnice ke společným pravidlům pro vnitřní trh s elektřinou EU a revidovaným nařízením EK k trhu s elektřinou. Významná bude i aktivita spotřebitelů elektřiny při účasti na trhu s elektřinou přímo, nebo prostřednictvím agregátorů. Elektromobilita je součástí technologického vývoje a je jedním z motivů pro přizpůsobení distribučních sítí decentralizaci v energetice. Rychlost rozvoje elektromobility bude bezesporu souviset také s její podporou ze strany státu. V současnosti probíhá s využitím evropských fondů, stejně tak jako i formou spolufinancování státem. Např. v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020. Významná pro rozvoj elektromobility bude i podpora výstavby potřebné infrastruktury. V evidenci MPO vedené podle novely zákona o pohonných hmotách je v současnosti 146 provozovaných veřejných dobíjecích stanic patnácti provozovatelů s celkem 448 dobíjecími body. Přínosem decentralizace je zahrnutí zvýšeného podílu obnovitelných zdrojů do energetické bilance státu při udržení nebo zvýšení spolehlivosti dodávky energie. Vytvoření podmínek pro nové aktivity účastníků trhu (agregátoři, akumulace elektřiny, vyšší využívání flexibility spotřeby při řízení bilance soustavy) nesmí narušit fungování trhu s elektřinou např. diskriminací některých skupin účastníků trhu nevhodnou podporou jiných skupin.

Chystáte v blízké době programy na podporu energetických inovací?
Jsme velice rádi, že se nám podařilo připravit program veřejné podpory zaměřený přímo na energetiku. Jedná se o tzv. program THÉTA, který spravuje Technologická agentura ČR a který je schválen na období 2018-2025. Tento podzim byla vypsána již 2. výzva. Ministerstvo průmyslu a obchodu se významně podílí na přípravě tzv. prioritních výzkumných cílů, které by měly přispívat k plnění Státní energetické koncepce, a které jsou mimo jiné v souladu s prioritami tzv. Evropského strategického plánu pro energetické technologie.

Jak se díváte na rostoucí ceny emisních povolenek a co můžete udělat pro odvětví, která jsou rychlým nárůstem cen ohrožena – hlasitě se ozývají logicky teplárny. A jak se budou výnosy z povolenek reinvestovat?
Naše ministerstvo samozřejmě růst ceny emisních povolenek registruje. Nárůst cen vede k výraznému snížení konkurenceschopnosti ekologického dálkového zásobování teplem vůči lokálním zdrojům, které jsou z povinnosti nákupu emisních povolenek osvobozeny. Velcí výrobci (nad 20 MW) a dodavatelé tepelné energie nemohou tyto zvýšené náklady plně přenést do cen tepelné energie, lokální zdroje tyto náklady nemají, což jim poskytuje výraznou konkurenční výhodu (na soustavy zásobování tepelnou energií je v ČR připojeno přibližně 1,6 milionu domácností). Ale tato situace se netýká jen výrobců tepla, má významný dopad i na konkurenceschopnost našich jiných průmyslových odvětví. Jedním z možných řešení je zatížení zdrojů nespadajících pod systém obchodování s emisními povolenkami daní zohledňující jejich vliv na životní prostředí – např. uhlíkovou daní v rámci systému ekologických daní. To je ovšem v kompetenci Ministerstva financí. V současné době se také vedou diskuze ohledně možné derogace povolenek na další období. Z pohledu energetiky je však třeba primárně zajistit plnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a možné výnosy z prodeje emisních povolenek jsou pro plnění těchto cílů klíčové. Z tohoto důvodu upřednostňujeme využití výnosů z prodeje emisních povolenek prioritně ke splnění klimaticko-energetických cílů, které pro Českou republiku vyplývají z revidovaných směrnic EK.

Jaké chystáte klíčové legislativní návrhy v oblasti energetiky a co by měly přinést?
Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do mezirezortního připomínkového řízení novelu energetického zákona. Ta reaguje na formální upozornění Evropské komise, které souvisí s implementací tzv. 3. liberalizačního balíčku do právního řádu ČR. Obsahově se jedná např. o jednoznačnou právní kodifikaci řešení mimosoudních sporů v energetice, o nezávislé rozhodnutí ERÚ při schvalování desetiletých plánů rozvoje provozovatelů přenosové soustavy v elektroenergetice a přepravní soustavy v plynárenství, stejně tak jako o úpravu zacházení s chráněnými informacemi. Další zásadní oblastí změn je posílení ochrany zákazníka jako konečného spotřebitele. V novele zákona o podporovaných zdrojích energie pak MPO navrhuje zajištění přiměřenosti poskytované podpory podporovaných zdrojů energie podle požadavků uvedených v rozhodnutích Evropské komise, díky kterým je podpora považována za slučitelnou s vnitřním trhem EU. Druhou oblastí je i nový systém nastavení podpory, který umožní od roku 2021 zvyšovat podíl energie z podporovaných zdrojů. Novela pak také reaguje na právě dokončovanou revizi směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, a proto obsahuje nástroje k dosažení příspěvku ČR k evropskému cíli do roku 2030, a to včetně zavedení podpory formou aukcí.

Jaké klíčové normy se připravují v rámci evropské legislativy? Kde vidíte rizika pro ČR a kde naopak možnost ovlivnit náš postoj ve strukturách EU?
V oblasti elektroenergetiky navrhuje Evropská komise zásadní revizi směrnice ke společným pravidlům pro vnitřní trh s elektřinou. Komise tak navrhuje nařízení k trhu s elektřinou včetně změn v oblasti plánů tzv. rizikové připravenosti. Tyto změny byly v listopadu 2016 představeny v rámci tzv. zimního balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Pro Českou republiku je v této souvislosti důležité, aby pro provozovatele přenosové soustavy zůstaly zachovány všechny možnosti, jak soustavu bezpečně řídit, a aby tyto kompetence nebyly předávány na regionální či evropskou úroveň. V oblasti podporovaných zdrojů energie je dokončována revize směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Ta nastavuje cíle do roku 2030, a to jak celkové cíle pro EU, tak i sektorové cíle pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v dopravě, ve vytápění a chlazení. Při projednávání ČR aktivně prosazovala svoje pozice a stanoviska a ta byla v řadě případů ze strany EK akceptována. Přesto ČR revidovanou směrnici ČR nepodpořila, protože byly velmi výrazně posunuty cílové hodnoty pro OZE do roku 2030. Především jde o navýšení podílu OZE na energetickém mixu o 5 % a to i proti dohodě členských států, ke které došlo na zasedání Rady pro energetiku v prosinci loňského roku (2017). Dále došlo k navýšení celkového cíle pro energii z OZE z hodnoty 27 % na konečnou hodnotu 32 % bez zpracování dopadové studie, přičemž tento cíl považuje ČR za nerealistický. A došlo také ke zvýšení sektorového cíle OZE ve vytápění a chlazení.

Byli jsme v bruselských strukturách dostatečně aktivní?
Snažíme se o aktivní podíl na tvorbě energetické politiky EU, a to především ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU v Bruselu. Zástupci MPO ČR se pravidelně účastní jednání expertních skupin a výborů a pokrýváme jednání od pracovní úrovně až po vrcholová zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku. Finální podobu přijímaných právních předpisů samozřejmě ovlivňuje i vyjednávání Rady EU s Evropským parlamentem v rámci tzv. trialogů. Česká republika dlouhodobě a aktivně v Bruselu vystupuje v souladu s vládními strategiemi a dalšími dokumenty schválenými v oblasti energetiky. Např. v rámci aktuálně projednávaného tzv. zimního energetického balíčku ČR předložila a v úzké spolupráci s dalšími členskými státy prosadila řadu důležitých návrhů, které budou mít pro další fungování energetického sektoru zásadní význam. I na národní úrovni je energetice jako jednomu z klíčových sektorů pro fungování našeho hospodářství věnována pozornost a vrcholní představitelé MPO i dalších energetických úřadů se účastní celé řady jednání, které se zabývají strategickými otázkami energetické politiky a bezpečnosti EU i jejího směrování do budoucna. Jedním z posledních bylo např. mé setkání s generálním ředitelem pro energetiku Evropské komise Dominiquem Ristorim.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
René Neděla

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015 je o vyhořelém jaderném palivu (910x)
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015  " Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioakt...
„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (873x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery