Nacházíte se:  Úvod    Rozhovory    Pavel Šolc: „Modernizace rozvodny Albrechtice byla potřebná. Spotřeba elektřiny v Moravskoslezském kraji totiž neklesá, jen se přesouvá.“

Pavel Šolc: „Modernizace rozvodny Albrechtice byla potřebná. Spotřeba elektřiny v Moravskoslezském kraji totiž neklesá, jen se přesouvá.“

Publikováno: 6.12.2016
Rubrika: Rozhovory

U příležitosti reportáže v rozvodně v Albrechticích u Českého Těšína jsme pohovořili s Pavlem Šolcem, členem představenstva a ředitelem úseku Řízení distribučních aktiv ČEZ Distribuce, a.s.

Pojďme si na úvod připomenout dva pojmy: „Kapacita sítě“ a „Kapacita rozvodny“...
Kapacita sítě nám (laicky řečeno) udává limitní nebo spíše maximální hodnotu množství energie nebo práce, kterou můžeme prostřednictvím dané sítě přenést z bodu A do bodu B, a to za určitých předpokladů a podmínek. Množství přenesené energie nebo práce po síti nebo v případě energetiky po vedení je závislé na technických parametrech vedení, resp. jeho jednotlivých prvků, fyzikálních zákonech a dalších parametrech jako jsou například klimatické podmínky.

Podobným pojmem je kapacita rozvodny, ta udává hodnotu maximálního množství energie, kterou je možné z daného místa dodat do sítě nebo jednotlivých vedení. I zde je tato hodnota závislá na technických parametrech a přenosových schopnostech jednotlivých komponentů v rozvodně, fyzikálních zákonech a jiných faktorech.

Kapacita sítě i rozvodny je vždy limitována tím nejslabším článkem, prvkem nebo komponentem daného zařízení (vedení nebo rozvodny). Limitní omezení tedy zpravidla jsou přenosová schopnost, zkratová odolnost, vodivost použitého materiálu, doba provozu zařízení, které má vliv na stárnutí materiálu a změny fyzikálních vlastností, klimatické podmínky v daném místě atd.

V čem je potřeba vidět jejich limity (omezení) v souvislosti s dalšími dvěma pojmy „Stabilní a bezpečné dodávky“ a „Implementace nových (lokálních) zdrojů“?
Uvedené parametry ve vztahu k požadavku na zajištění „Stabilní a bezpečné dodávky“ a „Implementaci nových (lokálních) zdrojů“ přináší další omezení. Provozovatel sítí a rozvoden musí zajistit dostatečný prostor pro zajištění dodávky energie ve stavech, kdy dojde k náhodné poruše nebo závadě na zařízení, a zároveň musí umožnit připojení nových odběratelů i dodavatelů a také poskytnout prostor pro přirozený nárůst spotřeby stávajících odběratelů. Z těchto důvodů vždy navrhujeme zařízení s dostatečnou dimenzí tak, abychom tato rizika eliminovali. Z tohoto důvodu musíme průběžně sledovat přirozený vývoj spotřeby a vznik nových průmyslových zón, administrativních areálů, ale i lokalit určených k bydlení. Zároveň sledujeme trendy v oblasti nových technologií, vývoj materiálů a technologických postupů, a to vše aplikujeme do našich rozvojových záměrů a obnovy zařízení.

Implementace nových lokálních zdrojů je fenomén dnešní doby, který nesmíme opomíjet. Díky vyšší penetraci zdrojů do sítí dochází ke změně toku výkonu a i s tímto aspektem musíme při návrhu obnovy a rozvoje zařízení počítat a zohlednit ho. To s sebou samozřejmě přináší větší nároky na investice a technické zázemí.

Proč vlastně prostě nejde „snadno a rychle“ připojovat nové a nové lokální zdroje?
Obecně jde právě o kapacity sítí a rozvoden a jejich schopnost absorbovat nové lokální zdroje připojované do nižších napěťových hladin. Dosavadní systém byl postaven tak, že energie se přenášela z vyšších do nižších napěťových hladin a do sítí nn nebyl zapojen téměř žádný výkon. To se nyní mění a distribuční soustavu, která se do dnešní podoby vyvíjela desítky let, je tomu potřeba přizpůsobit. Řada decentrálních zdrojů ovlivňuje toky jalových výkonů v síti, zkratové poměry a kvalitu napětí v daném místě. Problém lze řešit posilováním kapacity sítě nebo aktivními opatřeními pro řízení napětí, případně jejich kombinací.

Součástí řešení je i monitoring sítě na distribučních transformátorech, jehož implementaci připravujeme, a systém řízení napětí u výrobců a na rozvodnách. Pokud jde o samotné připojení v oblasti, která je svými parametry vhodná, je připojení poměrně rychlou záležitostí. Pokud v některé oblasti je pro další masívní rozvoj zdrojů potřeba zajistit rozsáhlejší úpravy sítě, pak omezujícími podmínkami jsou zejména projednávání stavebního povolení v případech, ve kterých je vyžadováno, a dále požadavky na koordinaci vypínání. Nicméně pro rychlé připojování zejména malých zdrojů již bylo zavedeno zjednodušené nárokové připojení, vázané pouze na jednoduše změřitelné parametry indikující stav sítě. V případech takových malých zdrojů je proces velmi rychlý. V současné době není u malých zdrojů nějaké systémové/ plošné omezení.

Mimochodem, kolik procent žádostí odmítnete?
I u zdrojů, které se připojují standardním způsobem, je z celkového počtu žádostí odmítnuto méně než 5 %. Proces obnovy sítí nízkého napětí, který by měl odstranit možná omezení kapacit, již běží v naší společnosti druhým rokem v návaznosti na požadavky Národního akčního plánu chytrých sítí (NAP SG). U větších zdrojů připojovaných do vn již je potřeba zkontrolovat kapacitu sítě i případný dopad na toky výkonu do vyšších napěťových hladin. Obecně, čím výše jdeme z hlediska vlivu zdroje po napěťových hladinách, tím je povolovací proces složitější a delší, včetně řešení majetkových vztahů. Ještě bych dodal, že nejde jen o připojování decentralizovaných zdrojů, ale decentralizovaných technologií obecně, tedy včetně akumulace a systémů řízení lokální bilance.

Chápu, že vše chce svůj čas, nicméně… Kterou fázi procesu připojování nových decentrálních zdrojů by šlo podle Vás „urychlit“?
Delší dobu to trvá zejména tam, kde je pro odstranění omezení potřeba provést stavební akci. S tím by mohl pomoci nový Stavební zákon. V mnoha případech je ovšem zpoždění způsobeno zdlouhavým řešením majetkoprávních vztahů a tam to tak jednoduše řešitelné nebude. A samozřejmě omezujícím prvkem jsou možnosti koordinace odstávek vedení i lidské kapacity.

Může podle Vás, a případně jak, i odběratel elektrické energie (klient) nějakým způsobem přispět ke stabilizaci sítě? Třeba tím, že předá provozovateli sítě data o své výrobě, o predikci poptávky, o opravách a odstávce výroby, resp. že nasadí nějaké nové technologie a bude posílat třeba on-line predikci poptávky v nějakém vhodném předstihu?
V současné době určitě zejména zapojením takového zařízení, které splňuje normy a požadavky provozovatele distribuční soustavy a nevyvolává zpětné vlivy na soustavu. V aktualizovaných Pravidlech provozování distribuční soustavy jsou definovány požadavky na parametry zařízení, které je potřeba průběžně plnit. Do budoucna se pravděpodobně bude moci i výrobce aktivně zapojit do řízení toku jalových výkonů, případně do poskytování regulační energie. K tomu je ale potřeba vybudovat monitoring sítě, o kterém jsem se již zmínil, nastavit pravidla pro působení agregátora a okrajové podmínky virtuálních bloků, případně stanovit tarifní podmínky pro odběr či dodávku jalové energie a připojení decentrálních výroben. Všechny tyto systémové změny spolu souvisejí, jsou součástí opatření podle NAP SG a projektů, které jsou již připravovány či zahajovány a potřebují několik let na implementaci. S ohledem na to, že zatím bez masívních dotací je objem nových připojovaných zdrojů minimální, není obecně takový tlak na to, tyto procesy urychlit. Všechny tyto změny totiž představují pro provozovatele dodatečné náklady, takže jakékoliv urychlení je vždy zapotřebí velmi pečlivě zvážit.

Platí stále např. v Německu, že rozvoj sítí pokulhává za výstavbou nových lokálních zdrojů? Mimochodem, neslyšel jsem v poslední době o nějakém problému u našich sousedů. Nebyly to plané hrozby?
Rozvoj páteřních sítí pokulhává i nadále, protože je vázán na povolovací procesy, které i přes speciální zákony přijaté na podporu výstavby sítí v Německu stále zaostávají jak za potřebami, tak i za plány. Neplatí to až tak moc o distribučních sítích. Plané hrozby to rozhodně nebyly, protože kapacita sítí uvnitř Německa je pro německé operátory významným limitujícím prvkem. Z těchto důvodů dojde také v příštím roce velice pravděpodobně k rozpojení jednotné tržní zóny Rakouska a Německa a také stále častěji dochází k omezování dodávek obnovitelných zdrojů na severu Německa. Situace je vždy nejkomplikovanější v závěru roku, proto bych si přál, aby se tyto hrozby nenaplnily.

Od dubna letošního roku působíte v nové funkci. S jakými očekáváními jste do práce nastupoval, co je předmětem Vaší práce a jaké jsou Vaše vize?
Nastoupil jsem s očekáváním, že se budu moci účastnit na přípravě a realizaci projektů v rámci implementace programu chytrých sítí, jehož vznik jsem na ministerstvu inicioval. Mám na starosti oblast řízení distribučních aktiv, což s sebou nese právě i plánování rozvoje distribuční soustavy a přípravu projektů implementace nových technologií v rámci NAP SG. Mojí vizí, která je i zachycena v platné státní energetické koncepci je, aby distribuční sítě byly schopny do roku 2025 až 2030 absorbovat nově připojované technologie bez jakýchkoliv systémových omezení. To znamená, aby byly digitalizovány, monitorovány a řízeny v reálném čase jak v oblasti činných, tak i jalových výkonů a s využitím těchto nástrojů schopny zajistit požadavky našich klientů a udržet kvalitu a spolehlivost dodávky elektřiny, včetně poskytování relevantních služeb. A současně abychom zajistili vysokou efektivitu správy a provozu sítě a její optimální rozvoj, tedy v konečném důsledku minimální možné platby konečných zákazníků. Abychom kombinovali nástroje posilování kapacity tam, kde je to nezbytné, s nástroji řízení toků a regulace napětí i rovnováhy v uzlech DS.

Pojďme ke zmodernizované rozvodně v Albrechticích. V tiskové zprávě se hovoří o tom, že „může připojit nové zdroje“. Kolik a jakého charakteru? Kam mířím, je rozdíl, kdyby se připojilo třeba jen 100 FVE nebo pouze 100 bioplynových stanic?
Díky modernizaci rozvodny Albrechtice můžeme v tomto konkrétním bodě uspokojit velké množství nových výroben bez ohledu na charakter výroby. Připojovat tedy můžeme všechny typy zdrojů (FVE, VTE, bioplynové, KGJ, vodní, geotermální a podobně) bez omezení. Volná kapacita, kterou nyní díky modernizaci disponujeme, je v řádu desítek MVA. Modernizace jako taková ovšem pro uspokojení všech žadatelů nestačí, důležité je, kde vznikne konkrétní místo pro připojení nového zdroje. Každou žádost musíme individuálně posoudit, prověřit zpětné vlivy zdroje na stávající odběrná místa a distribuční soustavu, vyhodnotit přenosové a kapacitní možnosti distribuční sítě v daném místě a v neposlední řadě prověřit trasu mezi výrobním místem a místem/místy konečné spotřeby. Muže se tedy stát, že volné kapacity pro připojení výrobního zdroje bude v dané rozvodně dostatek, ale narazíme na přenosové či kapacitní možnosti daného vedení. V těchto případech budeme hledat technické řešení, které uspokojí požadavek potencionálního investora.

Jak rozvodna v Albrechticích, tak i v Nošovicích či Lískovci nebo Novém Jičíně přišly na velké peníze. Argumentem byly rostoucí požadavky průmyslu… Průmysl se však z Moravskoslezského kraje pomalu vytrácí…
Toto konstatování není tak úplně pravda. „Velký průmysl“, který byl pro oblast tohoto kraje typický, je v útlumu, ale vzniká zde velké množství významných průmyslových zón, do kterých směřují významní světoví investoři. Například společnost Hyundai Motor, která má svůj výrobní závod v Nošovicích, je významným investorem a zaměstnavatelem v oblasti, který na sebe „nabaluje“ další investory a dodavatele dílů. Také nesmíme zapomenout na přirozený nárůst spotřeby jako takový. Elektrifikace domácností roste, stejně tak jako požadavky odběratelů ze segmentu služeb a drobných řemesel. Z celkového pohledu tedy spotřeba regionu neklesá, ale přesouvá se. Na tento vývoj musíme být připraveni a včas na něho reagovat. Zvláště v době, kdy je projednávání nových stavebních záměrů časově obtížné s ohledem na složitost projednávání majetkoprávních vztahů, schvalovací procesy v oblasti povolování staveb a stavebního zákona nebo zákona o veřejných zakázkách. Naším cílem a snahou je, abychom byli připraveni na pokrytí běžných požadavků odběratelů na celém licencovaném území.

Kolik takových rozvoden ze stejného důvodu (čili pro zvýšení zkratových odolností) budete modernizovat ještě letos nebo v příštím roce a ve kterých lokalitách?
Podobnou stavbou, co do rozsahu a důvodu investice, je rekonstrukce rozvodny Vernéřov, na jejíž realizaci pracujeme. Přehled dalších významných staveb, které plánujeme realizovat v nejbližších letech, lze získat na našich veřejně přístupných internetových stránkách www.cezdistribuce.cz v sekci „Distribuční soustava – Rozvoj distribuční soustavy“. http://www.cezdistribuce.cz/cs/distribucnisoustava/rozvoj-distribucni-soustavy.html 


Ing. Pavel Šolc (nar. 1962)
Po vystudování elektrotechnické průmyslovky a energetiky na ČVUT pracoval ve Výstavbě elektráren ŠKODA jako pracovník technického rozvoje. V roce 1992 studoval postgraduální studium na University of Pennsylvania, zaměřené na modelování a řízení energetických systémů a tvorbu energetických politik, a této oblasti se od té doby věnuje. Nejprve ve strategii ČEZ, kde do roku 1999 pracoval jako vedoucí oddělení tvorby a analýz scénářů rozvoje. Se vznikem ČEPS odešel do této nové společnosti, ve které se nejprve věnoval vytvoření a rozvoji nových tržních mechanismů (trh s podpůrnými službami, přeshraniční trh s elektřinou, mezinárodní spolupráce) a později tvorbě strategie společnosti. V letech 2009/2010 působil jako šéfporadce ministra průmyslu Vladimíra Tošovského a koordinoval m.j. přípravu nové energetické koncepce; poté se vrátil do ČEPS. Od května 2012 do října 2015 byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro energetiku a průmysl a místopředsedou Rady vlády pro surovinovou a energetickou politiku. Pod jeho vedením byla dokončena Státní energetická koncepce schválená vládou ČR v roce 2015 a navazující Národní akční plány (Energetické úspory, Jaderná energetika, Obnovitelné zdroje, Chytré sítě schválené vládou ČR v průběhu let 2014 a 2015. Po skončení svého působení ve funkci náměstka pracoval ještě po přechodnou dobu jako poradce ministra a od dubna 2016 je členem představenstva ČEZ Distribuce, a.s. a ředitelem úseku Řízení distribučních aktiv. Ve volném čase se rekreačně věnuje lyžování, golfu a cestování.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Ing. Pavel ŠolcPohled na transformátorové stání a napojení vedení 400 kV (ČEPS) a 110 kV (ČEZ Distribuce) – rozvodna AlbrechticeNové technologie, materiály a technologické postupy ... To vše se aplikuje do rozvojových záměrů a obnovy zařízení - ilustrační fotoPohled na část rozvodny Albrechtice – ilustrační foto

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (794x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
„Šetření na přípravě projektů a kvalitním inženýringu nedopadá dobře,“„Šetření na přípravě projektů a kvalitním inženýringu nedopadá dobře,“ (122x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Roman Klobouček, MBA, generální ředitel a předseda představenstva EG En...
„Domnívám se, že dosažení 20% hranice spotřeby elektřiny z kogenerace je velice reálné,“... (98x)
...uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Michal Rzyman, jednatel a generální ředitel společností ČEZ ESCO, a....
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery