Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Zajímavosti    „Polsko je pro nás třetím největším exportním trhem. Aktuálně stojí před sestavením své dlouhodobé energetické politiky,“

„Polsko je pro nás třetím největším exportním trhem. Aktuálně stojí před sestavením své dlouhodobé energetické politiky,“

Publikováno: 9.5.2017
Rubrika: Zajímavosti

uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Adam Suchanek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Varšava.

Jak se v roce 2016 vyvíjel česko-polský obchodní styk?
Výměna mezi ČR a Polskem se v roce 2016 vyvíjela v dlouhodobém trendu – tedy český export se sice zvýšil, ale dovoz z Polska rostl rychleji a došlo tak k dalšímu prohloubení negativní obchodní bilance v neprospěch ČR. Polské firmy jsou již několik let úspěšnější v dobývání českého trhu, naopak se nám to až tak nedaří. Důvodů pro to je několik. V tomto článku na to není prostor, ale obecně lze říci, že po období, kdy polským firmám pro jejich aktivity postačoval lokální trh, v posledních několika letech stále více polských firem usiluje o export svých produktů, a je to i vidět na celkové bilanci polského zahraničního obchodu. Rok 2015 byl pro Polsko historicky prvním s pozitivní bilancí celého zahraničního obchodu. Polsko je pro ČR 3. největším exportním trhem a i z hlediska dovozu je stabilně na 3. místě.

Ve kterých segmentech trhu byla vzájemná obchodní výměna nejintenzivnější?
Pokud jde o obory, zde se také nic výrazně nemění, intenzivní výměna probíhá oběma směry v oblasti např. osobních aut, součástí pro výrobu motorových vozidel, chemie a pil, z ČR výraznější podíl mají např. počítače, ale také třeba hračky. Pro Polsko je ČR stále důležitým odběratelem polského nábytku a potravinářské výroby, které jsme v roce 2016 dovezli za 1,16 miliardy EUR. Přestože v celé kategorii Potraviny a živá zvířata došlo v roce 2016 k mírnému poklesu, je Polsko stále druhým největším dodavatelem potravin za Německem.

Přibližme si vzájemné obchodní styky v oblasti energetických komodit, energetiky, petrochemie, těžkého průmyslu a strojírenství?
Strojírenství patří k tradičně významným oborům, jde o jednu z mála kategorií, kde je bilance obchodu ve prospěch ČR pozitivní, a díky majetkovému propojení mezi polským palivovým gigantem PKN Orlen a českým Unipetrolem dochází k intenzivní výměně komodit a produktů i v petrochemickém a chemickém průmyslu. V roce 2016 v tomto směru nebyl nijak průlomový.

Jak se v Polsku rozvíjí a v jakém je stavu sektor petrochemie, plynárenství…
Jak už bylo zmíněno, petrochemie i plynárenství jsou pro Polsko jedny z klíčových a strategických segmentů trhu. PKN Orlen je jednou z největších firem v regionu střední a východní Evropy. Navíc v Polsku působí i druhá petrochemická skupina Lotos. Současná polská vláda dokonce zvažuje i sloučení těchto firem, obě jsou většinově stále částečně ve vlastnictví polského státu. Díky rostoucím cenám ropy obě firmy prosperují velmi dobře a investují do svých zpracovatelských kapacit.

V těchto oborech došlo v roce 2016 (spíše se jednalo o konce 2015) k ukončení průlomových staveb. Jednak byl v Gdaňsku odevzdán naftový terminál s kapacitou skladování až 700 000 m3, a dále pak ve Svinoústí byl zprovozněn plynový terminál, umožňující zpracování zkapalněného plynu dodávaného po moři v objemu až 5 miliard m3. Pro srovnání celková roční spotřeba plynu v Polsku se pohybuje kolem 15 miliard m3. Obě stavby mají samozřejmě jako jeden z cílů snížení závislosti na dodávkách z Ruska.

Chystá CzechTrade nějakou novinku v poskytování služeb?
CzechTrade pokračuje ve svých tradičních aktivitách, soustřeďujeme se tedy na individuální služby spočívající v přímém vyhledávání obchodních partnerů nebo zákazníků na polském trhu. Jako součást těchto snah pak podle požadavků českých firem organizujeme i účasti na vybraných akcích. Nedávno proběhl velmi úspěšně stavební veletrh Budma v Poznani za účasti 11 českých firem na společném stánku a dalších se samostatnými prezentacemi.

V oboru energetiky pak na podzim chystáme novinku – rádi bychom výrazně podtrhli českou účast na symposiu „Energetyka Bełchatów”, které každoročně soustřeďuje několik stovek významných osobností polské „velké“ energetiky. Je to místo, kde vznikají a diskutují se největší energetické projekty, je zde příležitost být u jejich zrodu. Zdá se nám, že proniknout do těchto projektů až ve fázi realizace je pak už velmi obtížné.

Má Polsko jasně stanovenou energetickou politiku?
Bohužel, nelze říci, že by se Polsko řídilo nějakou dlouhodobou energetickou politikou. Zrovna v těchto týdnech a měsících probíhají intenzivní jednání jak v Polsku, tak zejména na úrovni EU, které další vývoj zde výrazně ovlivní. Se stále více než 80 % energie z uhlí má Polsko pochopitelně diametrálně odlišnou představu o dalším vývoji evropské energetiky – ať už jde o systém přidělování a obchodování s ETS, snižování emisí CO2, podíl OZE na výrobě energií atd. Momentálně se zdá, že z alternativ nabízených EU se Polsko nejvíce kloní k výstavbě jaderné elektrárny, bohužel se obávám, že tento příklon se bude měnit s vývojem politické situace.

Je to téma na rozsáhlý samostatný článek, ale jednou větou lze říci, že oboru chybí jasná vize a tím i stabilita, a to investicím příliš nepřeje.

Alespoň v oblasti těžby uhlí se zdá být stanovisko polské vlády jasné a, i když to určitě není ideální z pohledu ekologie, tato zde má jasnou podporu. Polské doly jsou restrukturalizovány, je zde několik projektů výstavby nových dolů. Například australská firma Prairie Mining intenzivně rozvíjí projekt Dębieńsko odkoupený od OKD.

V Polsku se aktuálně staví několik ZEVO. Znamená to, že v Polsku jsou v tomto směru (energetické využití odpadů) dále než Česko, kde výstavba velkých spaloven prakticky stojí na místě?
Podobně, jako v jiných oborech, mám ve smyslu srovnání ČR a Polska divný pocit takového čínského „dohnat a předehnat“, které ale není jen na papíře. Srovnejte třeba síť dálnic a expresních silnic řekněme v roce 2010 a 2017 v ČR a Polsku, se spalovnami by to asi bylo obdobné. Ještě na začátku mého působení v CzechTrade jsem měl pocit, že v mnoha oborech se budou polští odborníci jezdit do ČR školit, teď už se ale situace obrací. 

V letech 2015 až 2017 bylo nebo v krátké době bude zprovozněno šest spaloven (u některých projektů došlo ke zdržením v realizaci), do té doby fungovala prakticky jediná instalace ve Varšavě a i u této spalovny je navyšována kapacita. Další projekty rostou, jako houby po dešti. Cílový stav je 16 spaloven, tedy po jedné pro každé vojvodství. To vše i při relativně negativním vnímání spaloven širší veřejností, které je asi problémem i u nás.

Jak je na tom Polsko v oblasti decentrální výroby elektřiny a tepla? Čili jak se rozvíjí lokální zdroje energie – například na biomasu, bioplyny? 
V rozporu s předchozí otázkou je, myslím, toto jedna z oblastí, kde se vývoj v Polsku v podstatě zastavil. Kvůli nejdříve nejasné strategii v podpoře OZE a ostatních technologií jako kogenerace, se investoři postupně z těchto segmentů stáhli a vyčkávají. Bohužel nový aukční systém podpory OZE se zdá, že není příliš motivační a Polsko bude mít zřejmě problém s plněním cílů stanovených v národních plánech pro podíl OZE na výrobě energie. Něco málo se děje pouze u nejmenších zdrojů, do kterých se investoři rozhodují jít i bez dotací.

Z druhé strany je to asi jedna z velkých příležitostí do blízké budoucnosti, protože k vývoji decentralizace zdrojů dojde ať už s přispěním státu nebo bez něj.

Jak se v Polsku rozvíjí sektor OZE a například rozvoj elektrizační a přenosové soustavy? Které české firmy z oboru OZE úspěšně prosazují v Polsku?
Částečně už jsem na otázku odpověděl v předchozím bodě. OZE je, bych řekl, ve „stavu zmrazení“ a až na jednotlivé drobné úspěchy si nejsem vědom úspěchů českých firem. Jednou z těchto výjimek byla instalace fotovoltaiky na obecní budovu v Kozienicích realizovanou firmou Satturn Holešov s.r.o. spolu s polským partnerem AM Kovo OZE. Tato instalace byla unikátní jak finálním futuristickým vzhledem budovy, tak zejména použitím fotovoltaických panelů montovaných na zdi budovy místo tradiční montáže na střechu.

V oblasti přenosových soustav je ale jiná situace a zde masivní investice do modernizace a rozšiřování distribučních energetických sítí pokračují řádově v desítkách miliard PLN. Jeden z tendrů polského operátora přenosové soustavy PSE vyhrála česká firma Bohemia Müller. Kvůli specifikům polského trhu ale nakonec z realizace zakázky sešlo. Zde je ale nutné podotknout, že stavba zejména liniových staveb je v Polsku značně komplikovaná, protože na straně dodavatele je často i realizace administrativně-právní přípravy (výkup pozemků, získání stavebních povolení atd.), při nutnosti zachování termínu ze smlouvy s investorem.

Tím se ale postupně dostáváme zpět k první otázce – proč jsou polské firmy v ČR úspěšnější než naopak. Polský trh je mnohem lépe „chráněn“ než ten český – ať už požadavky na speciální národní certifikace, schválení, technické zkoušky atd., nebo i čistě administrativně, kdy je nepřekonatelnou překážkou nepřehledná polská byrokracie. Toto jsou všechno problémy, o kterých CzechTrade může předem informovat, někdy do jisté míry i pomoci s jejich řešením, ale úplně 100% zaručit úspěch nedokážeme.

Máte nějaké informace o tom, kolik českých firem v Polsku založilo své obchodní zastoupení? Chápou české firmy, že je to prakticky první krok k tomu, mít úspěch? Ve kterém směru mohou polské firmy najít v českých firmách zajímavého partnera?
Snažíme se s českými firmami v Polsku být v kontaktu. Aktuálně k březnu 2017 evidujeme cca 330 firem s českými vlastníky (s podílem na firmě větším než 25 %), část z toho jsou ale neaktivní společnosti, další část jsou situace, kdy jen formálně je vlastníkem polské firmy česká pobočka nadnárodního koncernu. Pokud bychom to brali podle obratu, největší jsou firmy ze skupiny ČEZ, dále Fortuna, PG Silesia (EPH), Hoop (Kofola), Zetor, Metrostav, Vitkovice Milmet, Ferona nebo Tabak Polska.

Vlastnictví firmy nebo pobočky ale rozhodně není podmínkou úspěchu. Je celá řada menších a středních firem, které s Polskem obchodují přímo z ČR a zde mají své dovozce, distributory nebo koncové zákazníky. U těchto firem mohou o úspěchu rozhodovat různá kritéria jako kdekoliv jinde na světě – dobrá cena, kvalita výrobku, unikátnost technologie nebo velmi často faktor, který v poslední době pokročilých technologií poněkud ustupuje do pozadí, ale z obchodu určitě nikdy nevymizí – a tím je lidský kontakt a vzájemná sympatie zákazníka k prodejci a naopak.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Adam Suchanek

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (558x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
Rekonstrukce v Dlouhých stráních míří do fináleRekonstrukce v Dlouhých stráních míří do finále (253x)
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách, známá mnohými rekordy, se brzy bude moci pochlubit další technickou ...
Pavel Djugo: chceme se účastnit tendrů na JETE i EDUPavel Djugo: chceme se účastnit tendrů na JETE i EDU (250x)
Společnost Westinghouse prochází reorganizací, získala nového majitele a hlásí se o slovo v českých jaderných projektech...
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery