Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny    Jaderné    Před 100 lety se narodil profesor Ing. Čestmír Šimáně, DrSc. (9. 5. 1919– 26. 7. 2012), legenda jaderného oboru

Před 100 lety se narodil profesor Ing. Čestmír Šimáně, DrSc. (9. 5. 1919– 26. 7. 2012), legenda jaderného oboru

Publikováno: 4.7.2019
Rubrika: Jaderné, Lidé-Věci-Události

V roce 2019 si připomínáme nedožité sté výročí narození profesora ing. Čestmíra Šimáně, DrSc., nestora historie československých jaderných oborů po druhé světové válce. Svůj činorodý život a profesní kariéru vylíčil pan profesor v plné šíři ve svých vzpomínkách. Zde se omezíme jen na připomenutí několika jeho základních životních a profesních dat.

Narodil se 9. května 1919 v Kateřinkách u Opavy v rodině technického úředníka tamního Zemského úřadu. Bylo to krátce po konci první světové války a vzniku samostatného Československa. V Opavě chodil do obecné školy a absolvoval první tři ročníky osmiletého reálného gymnázia. V roce 1933 se rodina přestěhovala do Brna, kde dokončil gymnaziální studia. Maturoval 11. června 1938 a 20. října toho roku se zapsal ke studiu strojního inženýrství na České vysoké škole technické v Brně; bylo to v době, která spěla k rozpadu Československa, protektorátu Čechy a Morava a druhé světové válce. Po uzavření českých vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939 nastoupil k brněnské firmě "Radio K. Čupr", od září 1941 do června 1943 pak studoval v abiturientském kurzu strojního oboru při vyšší průmyslové škole v Brně a poté byl úřadem práce přikázán k pobočnému závodu firmy Poldina Huť v Chomutově. Po válce vysokoškolská studia dokončil, přičemž přestoupil ze strojního na elektrotechnické oddělení, na specializaci slaboproud. Od srpna 1945 byl souběžně zapsán jako posluchač a působil jako (náhradní) asistent na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Koncem roku 1946 studium na technice zakončil, na základě účasti v konkurzu získal stipendium České akademie věd a umění (ČAVU) a přípravným výborem pro vybudování Ústavu atomové fyziky při ČAVU byl v dubnu 1947 vyslán na roční stáž k F. Joliotovi do Francie. Ze stáže se vrátil v březnu 1948, s cennými teoretickými i praktickými zkušenostmi z oboru urychlovačů částic a elektronických zařízení. Od 1. března 1948 se stal smluvním úředníkem ČAVU a pod vedením profesora V. Petržílky byl zapojen do budování Ústavu ČAVU pro atomovou fyziku. V prosinci 1948 až březnu 1949 absolvoval Č. Šimáně ještě jeden, tentokrát čtyřměsíční pobyt u F. Joliota ve Francii, z něhož přivezl (oficiálně) řadu technických výkresů (např. tlakového elektrostatického generátoru).

Pro Ústav pro atomovou fyziku ČAVU byly získány prostory bývalého parního mlýna v Praze - Hostivaři a koncem dubna 1950 zde byl zprovozněn kaskádní generátor vysokého napětí 1 MV s urychlovací trubicí zakoupený ze Švýcarska. K 1. lednu 1953 byl ústav začleněn do ČSAV jako Laboratoř pro nukleární fyziku ČSAV a Č. Šimáně v listopadu 1953 prozatímně pověřen vedením Laboratoře. K 1. lednu 1954 byla Laboratoř včleněna do nově zřízeného Fyzikálního ústavu ČSAV a Č. Šimáně jmenován prozatímním ředitelem ústavu. K 1. červenci 1955 bylo hostivařské pracoviště z Fyzikálního ústavu ČSAV opět vyčleněno, a to do nově zřízeného Ústavu jaderné fyziky (od roku 1956 Ústav jaderné fyziky ČSAV) a Č. Šimáně jmenován ředitelem tohoto nového ústavu, s jehož výstavbou se začalo v Řeži u Prahy. V této funkci působil do konce června 1958, v následujících letech pak stál v čele fyzikálního úseku stavu.

V letech 1961–1964 pracoval v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni jako ředitel Divize technických dodávek a jaderných surovin. Po návratu přešel na Fakultu technické a jaderné fyziky (později FJFI) ČVUT, kde byl v dubnu 1964 jmenován profesorem užité a jaderné
fyziky na FTJF ČVUT, stal se vedoucím nové katedry jaderných reaktorů, 1964/65 – 1967/68 zastával funkci proděkana pro vědecko-výzkumnou činnost a 1968/69–1972 děkana. Na fakultě inicioval mj. zřízení laboratoře neutronové difraktografie, mikrotronu a vybudování školního reaktoru nulového výkonu; v roce 1985 zde obhájil doktorskou práci na téma "Neutronika" (hodnost DrSc.).

Č. Šimáně je neodmyslitelně spojen také s československou spoluprací se Spojeným ústavem jaderných výzkumů v Dubně. Řadu let byl členem vědecké rady SÚJV, byl členem a předsedou komise pro spolupráci s SÚJV při ČSAV, v letech 1973–1977 zastával post náměstka ředitele SÚJV Dubna.

Tím ovšem výčet postů, které Č. Šimáně zastával a aktivit, na kterých participoval, zdaleka nekončí. V pramenech k historii československých poválečných oborů vystupuje jeho jméno prakticky ve všech souvislostech.

Náročná vědecko-organizační a pedagogické činnost, nezřídka spojená s uměním vrcholné diplomacie, kupodivu neudusila vědeckou a vědecko-popularizační činnost Čestmíra Šimáně, našel čas i na sepsání svých pamětí.

Lakonicky řečeno, pan profesor Šimáně byl nejlepším dokladem toho, že energie skrytá v (lidském) "jádře" je nezměrná, vydobýt a smysluplně použít ji však dokáží jen někteří! Zemřel 26. července 2012, ve věku dovršených 93 let.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Čestmír ŠimáněPracoviště v ŘežiČestmír ŠimáněŠimáně inicioval na ČVUT zřízení mikrotronuČestmír ŠimáněČestmír ŠimáněČestmír Šimáně

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015 je o vyhořelém jaderném palivu (768x)
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015  " Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioakt...
9. mezinárodní odborná konference Elektrizační soustava 2017 se bude konat 8. a 9. června 2017 (765x)
Rozvoj, obnova a údržba sítí a stanic zvn, vvn a vn, strategie a investiční plány … To vše bude opět předmětem jednání t...