Nacházíte se:  Úvod    Rozhovory    „Rozhodnutí o jádru nesmí vyhnít,“

„Rozhodnutí o jádru nesmí vyhnít,“

Publikováno: 19.12.2018
Rubrika: Rozhovory, Jaderné

říká v rozhovoru pro All for Power Lenka Kovačovská, nová výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu. Bývalá náměstkyně MPO pro energetiku vidí budoucnost sektoru v třetinovém mixu jádra, OZE a plynu.

Existuje plán B pro českou energetiku, pokud neprojde jádro?
Plán B existoval vždy. Je plynový, ale není optimální z hlediska celkových nákladů a provozní bezpečnosti. Budeme muset mnohem intenzivněji řešit stabilitu a bezpečnost dodávek zemního plynu. Kvantifikace tohoto scénáře byla prováděna již při přípravě Státní energetické koncepce v letech 2013–2015, ale nebyl doporučen právě proto, že nesplňoval kritérium energetické bezpečnosti a ekonomické efektivity. Je dobré si ale přiznat, že nemůžeme odkládat otázku budování jádra donekonečna. Důležité je, aby v dohledné době padlo finální rozhodnutí, a pak s ohledem na jeho podobu musí ČR provádět postupně všechna relevantní opatření, a především všichni zástupci státu pak musejí „tahat za jeden provaz“. Británie i Maďarsko měly tu výhodu, že když prosazovaly svůj model výstavby nového jaderného zdroje, celá vláda jako jeden muž hájila to samé. Vláda, opozice, národní regulátor a všechny subjekty pohybující se v oboru, všichni postupovali jednotně.

Když se podíváte na maďarskou a britskou cestu, která je podle vás pro Česko vhodnější?
Ve své nynější pozici bych jen nerada vyslovovala jakékoli stanovisko ohledně preference konkrétního modelu výstavby nového jaderného zdroje, byť z předcházející pozice znám výhody i nevýhody všech modelů poměrně detailně. Pokud nebudou všichni zástupci státní správy prosazovat nakonec zvolený model, tak konkrétní model nemá šanci uspět. Situace je dnes úplně jiná než v době projednávání anglického, maďarského nebo třeba finského modelu. Když se podíváte na mapu Evropy a na to, jaké vlády a s jakými politickými názory vyhrály volby, zjistíte, že nejsou moc příznivci jaderné energetiky. Změny vlád v Nizozemsku, ve Španělsku a v Itálii na poslední chvíli zařídily docela velké změny v energeticko-klimatickém balíčku, a to bych rozhodně nepodceňovala.

Budou spíše funkčnější modely, které jsou „přikryté“ státem, nebo ty, které nejsou?
Myslím si, že model „nepřikrytý“ státem nebude. Neexistuje na světě model, který by nebyl „přikrytý“ státem.

Finsko ale má model se soukromou společností.
Tam je ale zcela jiný systém. Ten tady nedáte dohromady. Finsko je, a teď to nemyslím negativně, družstevní stát. Oni takto uvažují při výstavbě supermarketu nebo stavbě nemocnic. Nemáme tady ani žádné velké firmy, které by měly tak dlouhý podnikatelský plán. Nikdo nehledí dále než na pět let.

Pojďme k teplárenství, které se aktuálně nachází v problémech kvůli cenám emisních povolenek. Pro některé menší teplárny je zdražení dokonce likvidační. Jak se na to díváte?
Market Stability Reserve a celá reforma EU ETS se projednávala několik let. Všichni byli překvapeni, jak rychle systém reálně zaúčinkoval. Je dlouhodobě známo, že tlak na zvyšování cen emisních povolenek bude. Jen nikdo nevěřil tomu, že zafunguje tak rychle a dobře. Všichni čekali, že nárůst bude mnohem pozvolnější. Máte pravdu, že většina malých tepláren je ve vlastnictví měst a jejich management má trochu svázané ruce, co se týče akceschopnosti a rychlosti rozhodování.

Zásadní otázkou je nyní možné snížení DPH pro teplo, což by mohlo být pro některé teplárny krátkodobým řešením. Teplárny nicméně dostávaly hodně emisních povolenek zadarmo v rámci derogací. Ne všechny nakupovaly za aktuální vysokou cenu. Předzásobily se, a pokud bychom se nyní měli bavit o nějakých kompenzacích za cenu emisní povolenky v ceně tepla, podívejme se reálně na to, kolik je tepláren, které si nakoupily nejdražší povolenky. Ano, teplárenství zažívá jednu ránu za druhou, na druhou stranu tam stále přitéká poměrně dost peněz – Modernizační fond, OPPIK atd. Nejsou tam jen malusy, ale i bonusy. Asi by nemělo být cílem udržet všechny soustavy zásobování teplem, pokud nejsou efektivní. Netvrdím, že máme rozbít CZT, to jsem si nikdy nemyslela, ale říkám, nemá cenu udržovat některé neefektivní a neúčinné systémy uměle, pokud jsme ekonomicky a technicky schopni udělat něco lepšího.

Takže si myslíte, že selhalo centrální plánování tepláren pro dobu, až ceny povolenek vzrostou?
Věděli, že cena poroste, nikdo ale nevěděl, jak rychle. A přiznejme si, že to nevěděla ani státní správa. Ještě letos na jaře byly odhady o deset eur nižší. Navíc řada především městských tepláren za sebou nemá obrovský analytický aparát, jako mají velké energetické firmy typu ČEZ.

Takže jednání o nějaké míře kompenzací je na místě?
Kompenzace ano, ale ne na úkor jiných efektivních řešení. Nesmíme mít přístup k řešení typu „chcípla mi koza, tak ať sousedovi chcípnou dvě“, to znamená zdražit cenu tepla všem ostatním. Takový postup nikomu nepomůže, rozhodně ne koncovým spotřebitelům.

Když se budeme bavit o plynařích, jak se daří sladit obchodní zájmy velkých firem v rámci Českého plynárenského svazu?
I když jsou to konkurenti, existuje řada témat, která mají společná. Zhruba 90 % aktivit, které svaz prosazuje, se děje na základě konsenzu. U zbylých otázek se minimálně snažíme obrousit hrany. Do budoucna musíme nabídnout větší přidanou hodnotu obchodníkům. Před čtvrtým energetickým balíčkem bude nutné více vnímat roli obchodníků a jednotlivé praktické záležitosti jejich fungování.

Zaujalo mě, že jste byli schopni se domluvit na společné kampani na podporu plynu, to není úplně běžné.
Taky to trvalo dost dlouho. Pracovalo se na tom skoro dva roky. Šlo o správný výběr průřezových témat a především o systematickou podporu vnímání zemního plynu jako ekologického a ekonomicky efektivního paliva pro energetiku i dopravu, které má své nepostradatelné místo a roli v nové éře energetiky. Zároveň si pak na naší osvětové plošné kampani může každá z firem postavit svůj byznys model. Dlouhodobě byla pozornost v ČR věnována uhlí, jádru a obnovitelný zdrojům. O plynu se vždy uvažovalo tak, že tady je a vždy bude, takže není potřeba se jím zabývat. Není to ale samozřejmost. Bylo třeba upozornit na to, že plyn je důležitý pro bezpečnost a dekarbonizaci a jeho význam dlouhodobě poroste. Tak je třeba jej vnímat a systematicky zdůrazňovat jeho význam.

Jaké jsou současné klíčové otazníky české a evropské energetiky?
Dobíhá čtvrtý elektroenergetický balíček v Bruselu. Na plné obrátky běží implementace v národních legislativách. Upravuje se energetický zákon. Projednává se novela zákona o podporovaných zdrojích. Připravuje se integrovaný klimaticko-energetický plán. Aby toho nebylo málo, až vše skončí, tak se začne s velkou novelou energetického zákona a mezi tím se začne připravovat čtvrtý plynárenský balíček. Tam už Evropská komise vytváří první studie, jakým způsobem by se dalo přistoupit k úpravám plynárenského sektoru tak, aby regulace odpovídaly změnám v elektroenergetice a byla umožněna dekarbonizace celého hospodářství. Očekává se, že příští rok bude velmi intenzivní na projednávání, jak moc je možné zkopírovat elektroenergetiku do plynárenství. Samotné projednávání věcného návrhu nás pak čeká s nástupem nové Evropské komise v roce 2020.

Jaká je vaše základní vyjednávací pozice? S čím vůbec do jednání o energetických balíčcích půjdete?
Začala bych tím, co přijde hned. Novela zákona o podporovaných zdrojích a novela energetického zákona. Když se podívám na klíčové otázky energetického zákona (EZ) pro plynárenský sektor, tak jsou tam úpravy, které vyplývají z evropské legislativy. Je to především implementace
povinností, které se týkají poskytování nebo přijímání solidarity krizových stavů mezi jednotlivými členskými státy. Je to věc, která se do legislativy implementovat musí. Z hlediska českého plynárenství je důležité, aby práva a postupy, které se do zákonné úpravy dostanou, byly funkční.

Chápu dobře, že je to součást integrace celého plynárenského trhu?
Ne. Je to reakce EK na poslední plynárenskou krizi. Hledá se cesta, jak budou fungovat jednotlivé státy v případě krize při poskytování solidarity. Jak bude možné zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům na úkor zákazníků v jiných členských státech. Není to úplně dokonalé řešení a všichni doufáme, že v reálu nikdy nenastane. Kdyby nastalo, je snahou Českého plynárenského svazu najít mechanizmus, který bude funkční.

Jednalo by se pouze o členské země EU?
Ano. Zatím máme spíše výhodu, že sousedíme se státy, které jsou členy EU. Slovensko už ale tuto výhodu nemá.

Další velkou věcí v rámci novely EZ je otázka, jak zabezpečit spolehlivost a bezpečnost dodávek zemního plynu. Totéž platí i o nových možnostech pro provozovatele přepravní infrastruktury výlučně využít zásobník plynu pro zabezpečení dodávek. To je novinka, která se bude do zákona dostávat. A důležitou věcí je umožnit provozovatelům zásobníků zemního plynu nabízet nové typy produktů v rámci uskladňování plynu, které jsou již nyní běžné v západní Evropě. Zajímají nás rovněž otázky, jakým způsobem se v novém EZ bude řešit ochrana spotřebitele.

Další legislativní změny?
Další zákon, který je s tím provázaný, je novela zákona o podporovaných zdrojích. Stěžejní věcí pro plynárenský sektor je, jak bude řešena otázka „zeleného“ plynu. Jestli - a v jaké formě - bude pokračovat podpora bioplynu, a jak bude podporován biometan, který vnímáme jako plnohodnotný domácí zelený plán, který umožňuje nejlepší využití primární energie obsažené v biomase. Tady už narážím na další materiál a tím je integrovaný klimaticko-energetický plán. Ukazuje se, že využití biometanu produkovaného z biopaliv druhé generace je jednou z nejefektivnějších možností, jak zajistit naplňování cíle pro obnovitelné zdroje v dopravě, které jsou velmi ambiciózní.

To byla stávající legislativa. Co budoucí legislativa?
Co se týká budoucí legislativy, je cílem Českého plynárenského svazu připravit ČR na diskuzi, která se již začíná odehrávat v Bruselu, co se týče očekávání čtvrtého plynárenského balíčku. Abychom na to byli připraveni a měli nachystaná svá stanoviska a uměli je efektivně využívat v komunikaci napříč domácí státní správou, ale především při jednáních v Bruselu. I když to v Bruselu neříkají rádi, tak je pravdou, že ideální mix pro dekarbonizaci je zhruba po třetinách. Třetina jádra, třetina OZE, třetina plynu. Bez plynu nebude možné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. Úkolem je udržet stávající dobře vybudovanou plynárenskou infrastrukturu a připravit se na postupné „ozeleňování“ zemního plynu.

Jak zásadní to „zelenání“ plynu bude?
Reálně nebo na papíře?

Reálně.
V Bruselu jsou ideje, které tvrdí, že do roku 2050 bude spotřeba zemního plynu na stejné úrovni jako teď, nebo ještě trochu vyšší, ale že všechen bude syntetický nebo zelený. To je nerealistické. Při konverzi veškerého stávajícího bioplynu na biometan jsme schopni se pohybovat v horizontu 10–12 let zhruba na úrovni kolem 12–15 % spotřeby metanu nebo bioplynu. Dlouhodobě bude tento podíl ještě růst, ale 100 % je příliš ambiciózní.

Takže dekarbonizace bude spíše díky jádru a OZE?
Zemní plyn bude taky postupně dekarbonizován, ale nebude ho tolik. Narážíme na fyzické i ekonomické limity. Postupně to půjde. I v ČR vnímáme, že je zde využitelnost bioplynu jak pro první, tak pro druhou generaci.

Jak se staví například ERÚ k možnostem skladování energie do plynu?
Hovoří se o tom hodně, ale v současné době zde legislativa ještě není připravena. Reálně vidím, že se skladování dostane do legislativy ve věcném záměru EZ.

Jak se obecně díváte na celkovou decentralizaci energetiky u nás? Jak se na ní jako plynaři budete podílet?
Decentralizace bude určitě postupovat. Je to trend, který je nezvratný. Technologie se vyvíjí, zlevňují, jsou komerčně atraktivnější i díky dotačním prostředkům. Například tepelné čerpadlo už dnes není u řady domácností neznámý pojem. Musíme s tím počítat a soustava na to musí být připravena, ať už elektrizační nebo plynárenská. Zároveň si nemyslím, že by došlo k úplnému rozpadu centrálních soustav. Stále je velká část populace, pro kterou jsou dodávky z centrálních systémů jedinou reálnou komerčně atraktivní nebo realizovatelnou možností. Role plynárenské soustavy bude postupně růst i s ohledem na to, jak řada centrálních zdrojů a systémů zásobování teplem bude muset hledat alternativní zdroje mimo uhlí. Pro řadu z nich bude volbou zemní plyn. Nastupovat bude rovněž rozvoj LNG, což se už v západní Evropě děje. Když se podíváme na emisní potenciál BioLNG, tak emisní úspory jsou zde mnohem výraznější. Jednáme s Ministerstvem dopravy, jak tohle nejlépe podpořit i v rámci investičních dotací. Aby něco takového bylo vůbec možné, jednáme i s kolegy z Ministerstva životního prostředí, aby bylo možné investičně podpořit transformaci stávajících bioplynových zdrojů. Transformace bude výrazná, dostanou se do systému nové zdroje a prvky, ale nedojde k tomu metodou velkého třesku. Tomu bych rozhodně nevěřila.

Jaké dotační programy se připravují a mají vůbec dotace ekonomický smysl? 
Politické rozhodnutí o podílu OZE včetně dopravy už je odsouhlaseno z Bruselu. Šťastni jsme z toho jako ČR nebyli. Upozorňovali jsme na to, že bude těžké cílů dosáhnout. Musíte je naplnit co možná nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Co se týče dotací, u řady investic se nám ukazuje, že není efektivní poskytovat provozní podporu. U řady zařízení je investiční dotace výhodná. Například u těch, které slouží k předpřípravě zdrojů pro bioplynové stanice nebo pro investiční nástavbu pro čištění a úpravu vyrobeného bioplynu na biometan tak, aby mohl být vstřikován do soustavy. Netvrdím, že jde o ideální řešení, ale když se člověk podívá na stávající ceny a technologie, tak si myslím, že pro plynárenství je objem dotací rozhodně menší, než byl v celém životním cyklu pro „zelenou“ elektřinu. Už i v Bruselu se dívají na budoucnost širší optikou a tady je důležité, aby se příští programy nekanibalizovaly navzájem a byly komplementární.

Pojďme k evropské infrastruktuře. Zaručuje současná evropská síť plynovodů bezpečnou dodávku pro občany ČR? Chystají se další investice do rozvoje sítí a zásobníků?
Těžko říci. Mapy se překreslují dnes a denně. U nás je velmi důležité udržet provozuschopnost tranzitního plynovodu. Jestli se povede a vše ukazuje na to, že plynovod Nord Stream 2 bude uveden do provozu, tak to pro nás znamená, že plynárenská infrastruktura bude nadále využívána, což je důležité a klíčové, aby nedošlo k propadu nákladů souvisejících s udržováním tranzitních plynovodů. Co mě osobně trochu překvapuje, byly v minulosti polské proklamace, že by se chtěli po roce 2022 zbavit závislosti na dodávkách ruského plynu. V té době nám jejich investice nepřipadaly komerčně atraktivní. Všichni jsme byli velmi skeptičtí k tomu, zda se postaví tzv. Severní brána, včetně Baltského plynovodu. Nicméně nejen, že se plynovod stavět bude, ale polští investoři dokonce nakoupili plynové pole v Norsku. Možnost severojižního propojení tím nabývá úplně jiných obrysů. Vidíme, že se šance chopili i Slováci a napojení na jih už se vlastně staví. Myslím, že jde dokonce o největší infrastrukturní stavbu na Slovensku za posledních několik let. Polsko jede cílevědomě a vypadá to, že Severní brána se reálně postaví. U nás je otázkou, zda se podaří postavit dokončení této Severní brány, tzn. propojení severní Moravy s Polskem. Co je třeba rozhodně řešit, je otázka zajištění dlouhodobé stability dodávek plynu na severní Moravu.

Známý projekt Moravia?
Přesně tak. Další plynovody uvidíme na potenciálu dodávek plynu z jihu. Je dobré, že se v současné době spouští alespoň projekt virtuálního propojení českého a rakouského plynového trhu. Uvidíme po ročním testovacím provozu, jak to bude výhodné. Myslím si, že pro náš region bude tento potrubní plyn základem. LNG nejspíše nebude příliš komerčně atraktivní.

Je již připraven nějaký investiční plán pro napojení na Polsko?
V desetiletém plánu provozovatele přepravní soustavy dlouhodobě figuruje. Je to jeden z projektů společného zájmu PCI, které byly schváleny Evropskou komisí s termínem k roku 2022, což je období, kdy by měly být dokončeny veškeré investice Severní brány. Co se týká zásobníků, nevím o tom, že by v ČR byly nějaké nové investiční záměry.

V energetické koncepci se píše, že se mají rozšiřovat.
Koncepce říká, že v současné době je kapacita zásobníků dostačující a dlouhodobě by měla dosahovat zhruba 40 % spotřeby zemního plynu. Pravdou je, že situace ohledně zásobníků zemního plynu není v současné době jednoduchá nikde. Jsou ale velmi důležité v souvislosti se zabezpečením stability dodávek a byla by velká škoda, kdyby ČR o tuto kapacitu přišla. V současné době je prioritou řešit, abychom si tuto kapacitu udrželi, a ne přemýšlet o nových zásobnících. Zásobníky jsou jednou z nemnoha částí energetiky, která není regulována, a proto je potřeba, aby podnikatelské příležitosti, které mají provozovatelé zásobníků v zahraničí, měli i provozovatelé naši. Jedná se o globální trh a potřebujete na něm být konkurenceschopní.

Jak moc je pro plynaře zásadní, jestli se rozhodne o dostavbě jádra?
Určitě to zásadní je, protože čas běží, a v případě, že se nerozhodne, nemůžete vodit dodavatele dlouhodobě „za nos“. Rozhodnutí je třeba udělat a moc času nám nezbývá. V případě, že by se došlo k závěru, že se jádro stavět nebude, tak se musí přehodnotit celá řada přístupů. Ať už k plynárenské infrastruktuře nebo k nastavení trhu. Nejsem ale rozhodně příznivkyní toho, aby se jádro nestavělo. Myslím si, že z hlediska potenciálu jde stále o zajímavé a vhodné řešení, ale nejhorší by bylo nechat všechno „vyhnít“.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Lenka KovačovskáIlustrační fotoIlustrační foto

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015 je o vyhořelém jaderném palivu (778x)
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015  " Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioakt...
„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (755x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....