Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Lidé-Věci-Události    Šedesát let jaderného průmyslu: Hledá se atomový dědek 2

Šedesát let jaderného průmyslu: Hledá se atomový dědek 2

Publikováno: 14.5.2016, Aktualizováno: 16.5.2016 22:19
Rubrika: Lidé-Věci-Události, Jaderné, Energetické strojírenství

Neradi si připouštíme, že žijeme z toho, co postavili naši otcové a dědové. Tuto větu vyslovila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová na mezinárodní konferenci v Plzni (12. a 13. května 2016). Přesně tak vystihla atmosféru akce pod názvem „60 let pro jadernou energetiku".

Nikdo nepochybuje o tom, že rozvoj jaderné energetiky, průmyslu a školství v bývalém Československu přivedl oba nástupnické státy bývalé federace do světové špičky v nukleárním oboru. Naděje, ale i silné obavy, které zazněly na konferenci, se týkají toho, zda Češi dokáží v tomto rozvoji pokračovat. Akce ve městě, které je jedním z tradičních center českého průmyslu, byla především oslavou 60 let tuzemského jaderného průmyslu – tedy „narozenin" společnosti Škody JS, a také 65 let vysokého technického školství v Plzni. Od počátku bylo ale také jasné, že diskuse se musí točit i kolem provokativní otázky, zda už se neocitáme na konci slavné éry. 

V roce 1956 začaly práce na výstavbě prvního československého jaderného bloku A-1 v Jaslovských Bohunicích a Československo podepsalo příslušnou dohodu o spolupráci se Sovětským svazem. Jenom na území dnešního Česka od té doby „vyrostlo" podle ruského designu šest jaderných reaktorů typu VVER, přičemž převážnou část prací realizovaly tuzemské firmy.

Máme toho hodně
Generální ředitel Škody JS Josef Perlík shrnul, co vše má dnes Česko k dispozici a z čeho může dále vycházet: dvě lokality jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech, profesionálního provozovatele jaderných elektráren s dlouhodobými zkušenostmi (firmu ČEZ), profesionální státní dozor, vyspělý jaderný průmysl, světoznámou značku Škoda, reference díky realizovaným dodávkám pro elektrárny také v zahraničí a deklarovanou podporu české vlády rozvoji jaderné energetiky.
Na druhé straně roste nejistota, zda skluz při naplňování Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky nepovede ke stagnaci celého oboru. Podle Perlíka je těžké si představit další rozvoj tuzemského jaderného průmyslu bez stavby nových bloků právě v Temelíně a Dukovanech.
Bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr, známý pod přezdívkou „atomový dědek", v této souvislosti prohlásil, že „pokud se nebudeme ozývat, zůstane akční plán jen plánem." Grégr, za jehož působení ve vládě společnost ČEZ dostavěla dva bloky Temelína, je pro řadu představitelů „českého jádra" mužem činu, který svým kladným a rázným postojem k temelínskému projektu přispěl k zachování tuzemského jaderného know-how. „Potřebujeme atomového dědka 2," znělo ve vystoupeních i v kuloárech konference.

Bezpečnost především
Nejde samozřejmě jen o budoucnost českého průmyslu, ale také o zajištění maximální bezpečnosti jaderných elektáren. Dana Drábová připomněla, že si letos připomínáme tři smutná výročí – kromě 30. výročí černobylské havárie a 5. výročí té fukušimské, je to také 40. výročí havárie elektrárny A-1 v Jaslovských Bohunicích. Její důsledky sice nebyly tak tragické jako v prvních dvou případech, Slovensko však pocítilo a ještě řadu let bude kvůli této nehodě pociťovat ekonomické ztráty.
Celkově dobré zkušenosti s československou jadernou energetikou nicméně přispívají k tomu, že zdejší veřejné mínění je stále většinově naladěné v její prospěch. „Důvěra se buduje dlouhodobě, ale je možné ji ve vteřině ztratit," upozorňuje Drábová. Zároveň ovšem vyjádřila naději, že Češi udělají vše pro to, aby neztratili „kompetence, znalosti a respekt" v oboru.
Za to, že zatím z hlediska českého jaderného průmyslu nenastala vyloženě „doba temna", paradoxně vděčíme hodně kritizované dostavbě slovenské jaderné elektrárny Mochovce. Peter Andraško, ředitel pro spouštění a dozor nad jadernou bezpečností této elektrárny, připustil velké časové průtahy a nabobtnávání rozpočtu v Mochovcích, ale zároveň připomněl význam této stavby právě pro uchování a rozvoj znalostí česko-slovenského průmyslu. Na dostavbě se podílí řada českých firem v čele se zmiňovanou Škodou JS, takže není divu, že po Andraškových slovech následovala souhlasná stanoviska českých účastníků konference.

Co Emil Škoda netušil
Otazníky ohledně budoucnosti se nicméně netýkají pouze českého jaderného průmyslu, ale celé evropské energetiky. „Jedinou dlouhodobou jistotou je nejistota," připomněl známé rčení člen představenstva ČEZ Ladislav Štěpánek. Upozornil na celosvětově nižší poptávku po komoditách a následně pokles velkoobchodních cen elektřiny. Varoval, že kvůli deformaci tržního prostředí v Evropské unii by se zdejší energetika mohla časem vyrovnat přeregulovanému evropskému zemědělství.
Také je nutné počítat s rychlým vývojem technologií a ekonomickou silou Německa, které jádru nepřeje. Německá ekonomika podle Štěpánka dokáže svá řešení vnutit i okolním státům. Na druhé straně si Štěpánek rozhodně nemyslí, že by se průmyslová země mohla spolehnout jen na baterie v domácnostech a decentralizované obnovitelné zdroje.
Prezident Jaderných veteránů Jiří Marek pak upozornil, že jen menšina lidí si připouští potřebu budování energetických zdrojů, i když se to teoreticky ve zdeformovaném tržním prostředí finančně „nevyplácí". Další účastníci konference si zase stěžovali na nepochopení skutečnosti, že budování jaderných elektráren znamená nejen zajištění budoucí energie, ale také právě rozvoj českého průmyslu, školství a následně celé ekonomiky.
A co podnikatel Emil Škoda v roce 1869 netušil? Takovou otázku položil ve své prezentaci Ladislav Štěpánek. Odpověď zní následovně: Jak významně podnik Škoda přispěje k rozvoji nového oboru jaderné energetiky. Teď jde podle většiny účastníků konference hlavně o to, aby celý tento obor v Česku neskončil ve „starém železe".

Jan Žižka - autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

 

 

 

 

 

 

 

 

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor

Související články


Fotogalerie
60 let60 let

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

TAMEH Czech spustila v huti ArcelorMittal Ostrava nový kotel TAMEH Czech spustila v huti ArcelorMittal Ostrava nový kotel (592x)
Ostravská energetická společnost TAMEH Czech, která je součástí společného podniku skupin ArcelorMittal a Tauron, uvedla...
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015 je o vyhořelém jaderném palivu (581x)
Bulletin Českého jaderného fóra č. 3/2015  " Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioakt...
ÚJV Řež, a. s., prohlubuje spolupráci s ENEA (576x)
Jde o významnou mezinárodní spolupráci. ENEA je italskou vládou subvencovaná Národní agentura pro nové technologie, ener...
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery