Nacházíte se:  Úvod    Paliva    Plyn    Studie: Skladování CO2 pod zemí bude komerčně využitelné od 2030

Studie: Skladování CO2 pod zemí bude komerčně využitelné od 2030

Publikováno: 22.9.2008, Aktualizováno: 19.4.2009 19:34
Rubrika: Plyn, Tiskové zprávy

Skladování emisí oxidu uhličitého pod zem, o němž uvažuje i společnost ČEZ, bude komerčně využitelné až od roku 2030. Do té doby bude celá technologie příliš drahá a energetické společnosti se neobejdou bez finanční pomoci při budování 'skladů' CO2. Vyplývá to ze studie společnosti McKinsey&Company, kterou v Bruselu představila Evropská komise.
 

EU počítá s tím, že do roku 2015 by v Evropě mělo vzniknout celkem 12 ukázkových a testovacích projektů. V roce 2030 by mělo být podle některých odhadů v provozu zhruba stovka elektráren, které zachytávání a ukládání skleníkového plynu umožní. 'Počítáme s tím, že vybudování takové elektrárny, která umožní zachytávání emisí CO2 pod zemí, bude zhruba dvakrát až třikrát dražší, než klasická elektrárna,' řekl novinářům britský europoslanec Chris Davies, který má v parlamentu na starosti právě tuto problematiku.
Studie McKinsey&Company počítá s tím, že v první fázi se náklady na zachycení tuny emisí budou pohybovat mezi 60 až 90 eury na tunu (asi 1.440 až 2.200 korun). V případě, že půjde o elektrárnu o výkonu 300 megawatt (MW), náklady mohou vyrůst až na 1,1 miliardy eur, tedy o něco více než 24 miliard korun. Pro srovnání elektrárna Prunéřov má výkon 1000 MW.
ČEZ plánuje výstavbu technologií na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého pod zem ve dvou lokalitách, v Hodoníně a v severních Čechách. V severních Čechách připadá v úvahu lokalita Ledvice, kde se plánuje výstavba nových hnědouhelných bloků. 'Je jasné, že to nemůže být komerční projekt,' řekl obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda s tím, že původně se uvažovalo o tom, že celý projekt by se zaplatil z prodeje volných emisních jednotek, které zbudou České republice.
Podle Svobody se však v Evropské unii uvažovalo, že by vybudování testovacích 'jednotek' zaplatili sami zřizovatelé, v českém případě tedy ČEZ. Svoboda ani další šéfové evropských energetických firem však tento postup nepovažují za možný. V současnosti je tak ve hře několik variant, z nichž jedinou konkrétní zatím představil Evropský parlament.
Europoslanci za nejlepší způsob považují využití strategických rezerv emisních povolenek. Takto by prý bylo možné shromáždit více než deset miliard eur (240 miliard Kč). Otázkou zůstává jak na tento návrh budou reagovat Evropská komise a členské státy. Jediným krokem komise je zatím oznámení, že bude tolerantnější k poskytování státní pomoci právě na takové projekty.
'Já osobně bych byl pro to, aby se projekty zaplatily z unijního rozpočtu,' dodal eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs. Sám však pro tuto myšlenku nevidí žádnou podporu.
Studie McKinsey&Company počítá s tím, že v roce 2030 by měly náklady na zachycení jedné tuny emisí činit 30 až 45 eur (720 až 1.080 korun), což prý činí celý projekt komerčně zajímavým a náklady jsou srovnatelné s nákupem emisních povolenek.
Další neznámou je postoj ekologických aktivistů. Ti zatím skladování emisí oxidu uhličitého pod zem kritizují (zdroj: ČTK)

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

RWE Gas Storage zahájila práce na rozšíření zásobníku RWE Gas Storage zahájila práce na rozšíření zásobníku (664x)
Společnost RWE Gas Storage zahájila práce na projektu rozšíření podzemního zásobníku plynu v Třanovicích na Těšínsku. S ...
SES Tlmače dodajú dva kotly do Veľkej Británie (661x)
SLOVENSKÉ ENERGETICKÉ STROJÁRNE, a.s. so sídlom v Tlmačoch (SES Tlmače) uzavreli kontrakt s francúzskou spoločnosťou VIN...
Třinecké železárny čeká rok velkých investic do modernizace (434x)
Přes tři miliardy korun letos Třinecké železárny investují do modernizace a obnovy zařízení. Je to nejvíc za posledních ...