Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Zajímavosti    „Tak, jak firmám pomáhají právníci, my nabízíme pomocnou ruku v oblasti energetických projektů a řízení zakázek,“

„Tak, jak firmám pomáhají právníci, my nabízíme pomocnou ruku v oblasti energetických projektů a řízení zakázek,“

Publikováno: 2.1.2018, Aktualizováno: 3.1.2018 11:34
Rubrika: Zajímavosti

uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Zdeněk Funda, majitel a spolumajitel několika společností v oblasti energetiky.

Vaše firmy nejsou v médiích moc často vidět. Snad jen v All for Power, a to v souvislosti s elektrárnami na slámu …
Specializovali jsme se na energetické zdroje na slámu, ale to vše bylo poplatné době a legislativě. Dnes je jiná doba a elektrárny na slámu (takovou jaká je v Jindřichově Hradci či Kutné Hoře) nepostavíme. Vzhledem ke stávajícímu nastavení podpory OZE to už asi ani nejde.

Nyní se zaměřujeme spíše na výtopny, elektrokotle a podobně. Prostě na lokální zdroje a na náš hlavní produkt – služby „Owner’s Engineera“. Naše zaměření je B2B a tak se snažíme komunikovat se zákazníky a našimi partnery napřímo a na publicitu nám už moc času nezbývá. Snažíme se informovat o aktuálním dění na stavbách, na kterých působíme na našem facebookovém profilu. Ze stavby se dají publikovat pěkné fotky, z projektování se toho moc zábavného publikovat nedá.

Spolupracujete s provozovateli elektráren, které jste v minulosti stavěli?
Ano. S Kutnou Horou je to na denní bázi. Jsme zde zodpovědní za všechny technické otázky a aspekty provozu elektrárny, tj. od paliva dodaného smluvním partnerem do zdroje až po svorky předávacího místa v rozvodně a předávacího místa tepla. Náplň práce se nejvíce blíží pozici výrobního ředitele a jeho týmu. V popisu práce je příprava a průběh odstávek, příprava a realizace větších investičních projektů – například v Kutné Hoře připravujeme projekt na využití odpadního tepla a projekt na úsporu vody, řešili jsme úpravu zapojení vlastní spotřeby elektrické energie při změně legislativy a podobně. Řešíme každodenní provozní a servisní potřeby spojené s provozováním energetického zdroje. Například společností ČEZ jsme pomáhali s generální opravou po devíti letech energobloku v Jindřichově Hradci, námi vystavěné energobloky obstaráváme hlavně po stránce servisní. Máme i zkušenosti s ORC technologií.

Aktuálně se podílíte například na projektu v Indonésii.
Ano. Minulý rok jsme vyhráli tendr na dodávku realizační projektové dokumentace a služby „Owner’s Engineer“. Nedávno jsme odevzdali projektovou dokumentaci a začíná se stavět. Jde o elektrárnu pro pokrytí vlastní spotřeby na ostrově nedaleko Singapuru, kde probíhá zemědělská a živočišná výroba. Palivem je lokální plodina, která se zde bude upravovat a spalovat. Je podobná cukrové třtině. Vzhledem k tomu, že jde o mokrou plodinu, je potřeba množství technologických procesů, aby bylo palivo použitelné v procesu výroby elektřiny. Aktuálně je pro potřeby pokrytí elektřiny využíván dieselgenerátor. V rámci tohoto projektu působíme na pozici tzv. „Owner’s Engineer“ pro velkou nadnárodní skupinu, působící v oblasti potravinářství. Nad rámec standardního „Owner’s Engineer“ rozsahu služeb jsme dodávali celou realizační dokumentaci a z ČR dodáváme třeba spalovací rošt pro kotel.

Přibližme si trochu situaci na trhu v Indonésii či Asii obecně. 
Překvapily mě místní výrobní kapacity. Je tady třeba hodně velkých výrobců kotlů. Jedna firma, s níž jsme jednali o dodávkách, vyrobí až sedm velkých kotlů za měsíc, to v Česku nebo Slovensku tradiční výrobci kotlů nedokážou a ani to po nich trh nechce. Na co kapacity nemají, tak si koupí v Japonsku nebo dováží z Německa – i když část komponentů pro tyto celky byla vyrobena v Asii, výrobcem je německá společnost. Ano, je potřeba asijské výrobce od sebe vzájemně odlišovat, protože kvalita tam mnohdy pokulhává, ale to je jako by se celá Evropa házela do jednoho pytle. Některé komponenty, části kotlů máme pro projekt v Indonésii od českých dodavatelů.

Nechceme na asijském trhu působit jako vývozci nějakého geniálního know-how. Nehodláme tam vystupovat jako nějací spasitelé, oni totiž mají svou poměrně vysokou úroveň. Tento trh bych hodnotil jako méně zregulovaný, proti současnému stavu v EU. Existují tam projekty na výstavbu mnoha elektráren, ale čeští dodavatelé to tam budou mít velice složité, protože v Asii jsou karty dost jasně rozdány lokálním hráčům. Část investorů využívá služeb sice drahých Němců nebo Dánů, ale to je proto, že tito investoři neradi experimentují.

V Indonésii si potravinářská firma nechala poradit, resp. využila vaše služby. Jak jste na tom v Česku?
Uvedu pár příkladů. V jedné teplárně se nám podařilo instalovat technologii pro zvýšení její ekonomické efektivity, i přesto, že nám ze začátku nikdo z místních nevěřil. Když jsme jim následně nabídli další možnosti spolupráce, pak nám bylo vedením naznačeno, že tam mají správce jednotlivých zařízení, kteří si vše na těch zařízeních řídí sami, protože jej platí a nepotřebují externí inženýrské kapacity. Ale když jsme s tím dotyčným správcem hovořili, tak nám sám naznačil, že si vše radši bude řešit sám, i když ne vždy úplně efektivně a adekvátně. Ale taková je situace v ČR. Provozovatelé se mnohdy brání spolupráci, i když je pro ně výhodná. Neumíme být tak otevření spolupráci jako v zahraničí, vše se zde chápe jako ohrožení zaběhlých systémů. Ale je to naštěstí individuální.

V jiné elektrárně si na nás například jeden dodavatel teplárny přímo zástupci majitele stěžoval, že jsme přísní. Ale byla to vlastně pochvala pro nás, že hájíme zájmy zákazníka. Nešlo nám o nic jiného než dodržovat elementární zásady kvality formalizované smlouvou o dílo. A zákazník vše také tak chápal a měli jsme pro vymáhání kvality od něho podporu.

My tedy spíše vysvětlujeme oběma stranám roli toho „Owner’s Engineera“. My ji vysvětlujeme a ukazujeme, protože to není typické a v zahraničí je to naopak absolutně typické. Ta potravinářská společnost v Indonésii přece nemá zájem stavět elektrárnu, není to jejich core business. Potřebovali někoho, kdo jim bude dávat odpovědi a bude hájit jejich zájmy před výrobci a dodavateli jednotlivých technologických celků.

Ještě se k tomuto pojmu dostaneme dále… Co stálo za úspěchem v Indonésii?
V Indonésii jsme prorazili díky referencím a možná i díky tomu, že jsme k nabídce přistoupili nikoliv jako k jedné z mnoha, ale jako ke konkrétní potřebě konkrétního klienta, což je ostatně náš standard a konkurenční výhoda. Nabídka byla ušita na míru, vyhotovení nabídky předcházela prohlídka místa realizace a diskuse se zástupcem investora. Tento přístup se nám vyplácí. Nedávno jsme vyhráli tendr v Lotyšsku na feasibility study a úvodní projekt – instalace velkého akumulátoru pro tepelnou soustavu v Rize pro největšího dodavatele tepla a elektřiny v Lotyšsku.

Zakázek máte tedy evidentně dost.
Rok 2017 je pro nás úplně bláznivý. Aktuální projekty jsou s přesahem do dubna 2018. Na konec roku 2018 ještě projekty, které by zaplnily naše kapacitní možnosti, nemáme. Resp., jsme připraveni a mnohé projekty se doslova objeví jako blesk z čistého nebe. Abych řekl pravdu, nemáme ve firmě plánovače, který by se staral a věděl, že ve IV. kvartále toho a toho roku máme plno nebo jsme naplněni na 50 %. Ale komunikujeme s našimi hlavními zákazníky a vždy se snažíme oslovit i nějakého nového zákazníka. Pro rok 2018 komunikujeme s dvěma novými skupinami, které provozují energetické zdroje. Uvidíme, jestli nám dají příležitost ukázat, co umíme.

Když nestíháte, proč nejdete do kooperace s jinou inženýringovou firmou?
Nerad přicházím o reputaci, zakládáme si na kvalitě. Do kooperace v inženýringu proto nechodím rád, není potom možné mít vše pod kontrolou právě z pohledu kvality a představy spolupracujících firem se mnohdy liší. V oblasti dodávek jednotlivých komponent si můžete vybrat z různých dodavatelů, ale v oblasti řízení je to riziko, protože hrozí poškození vztahu s koncovým zákazníkem. A to bývá mnohdy nevratné.

Proč se tolik energetických projektů v Česku nebo zahraničních projektů řízených Čechy v poslední době nevyvedlo?
Mnohde může být problémem to, že nemají kvalitní lidi, kteří by na sebe byli schopni převzít projekty a měli by v sobě určitý díl hrdosti a zapálení pro věc. Ten zájem o problém vidím jako úplně zásadní. V naší malé firmě stavíme na „autentickém zájmu“. Kdysi jsem tenhle výraz slyšel od pana Křetínského na přednášce na VŠE a od té doby si to pamatuju a je to skvělý výraz pro, to jak řešíme u nás projekty a jednotlivé úkoly. Podceňuje se obecně příprava, procesy nákupu jsou nekvalitní, procesy řízení projektů ve firmách nesplňují standarty. Souvisí to s tím, že i v této oblasti chybí kvalifikovaní a zkušení lidé. A hlavně mnoho lidem v těch firmách je to vlastně jedno, jak projekt dopadne, prostě nemají autentický zájem. My v tomto směru určité kapacity máme a dodavatelům je nabízíme. Od našich dřívějších klientů dostáváme výzvy k účasti na dalších projektech, možná proto, že jsme byli schopni ve čtyřech lidech postavit elektrárnu za půl miliardy, která funguje.

V Česku se taktéž bohužel na inženýringu a řízení projektů, až na pár osvícených provozovatelů energetických zdrojů, šetří. Bohužel, výsledkem jsou mnohdy katastrofální zpracování realizací, s ohledem na harmonogram a kvalitu provedení, tak problémy v následném procesu výroby.

A v neposlední řadě… Mnoho firem, které na našem trhu působí třeba i 20. let, si myslí, že jedině ony musí mít právo na zisk zakázky. Tristní je to, že některé firmy se pasují do role generálního dodavatele, ale jejich projektový manažer třeba nemluví anglicky. Je otázkou, jestli přemýšlí nikoliv o svých potřebách, ale potřebách koncového zákazníka. Jako inženýrská firma jsme značně flexibilní, nic jiného nám ani nezbývá. Ale obecně je vidět na trhu klasických energetických zařízení stagnace a pokles, proto se chceme zaměřovat na služby v OZE a v nové energetice a být zejména nápomocní provozovatelům energetických zdrojů nebo velkým odběratelům energií.

Jak přistupujete k řešení problémů v rámci realizace?
Pokud vznikne nějaký problém, řešíme jej hned. Není čas na to, hledat dlouze příčinu, na to bude čas potom. Prvořadým úkolem je udělat maximum, aby to neohrozilo harmonogram či kvalitu díla. Kdo za co může či nemůže, řešíme až následně.

Aktuálně nás je 15 lidí, cílem je tak 20 specialistů. S tímto týmem jsme pokryli či pokrýváme projekt (mimo uvedený v Indonésii) i v Chorvatsku, ve Velké Británii. Zvykli jsme si, že musíme jezdit po světě. Elektrárna k nám sama nepřijede. Celý náš tým tvoří ti, se kterými jsem studoval na fakultě, nebo které jsem na fakultě vyučoval. Pořád působím na katedře energetiky strojní fakulty ČVUT v Praze. Mohu si vytipovat dobré lidi, ať již lidsky nebo schopné se neustále učit a přijímat odborné a praktické zkušenosti. Stejně vždy jde hlavně o lidskou kompatibilitu v teamu a tu si hlídám.

Chtěli byste se časem ucházet v rámci různých projektů i o roli EPC?
V Česku se netlačíme do pozice EPC kontraktora. Generální dodávky, které jsme v minulosti realizovali, jsou uzavřené a další nás nelákají. Panuje tady totiž až šikanózní prostředí, kdy je vítěz výběrového řízení tlačen do nákupu nejlevnějších subdodávek a hodí se na jeho hlavu veškerý proces povolování stavby, i když by ho měl řešit spolu s jinými protiplněními investor. Protože však nemá odbornou kapacitu, tak to vše zahrne do dodávky na klíč a má představu, že vše vyřeší generální dodavatel. A když se projekt nevydaří nebo jsou představy rozdílné, může za to vlastně nakonec generální dodavatel.

Systém nejnižší ceny je taky špatný, někdy mi to připadá jako kdyby ten, kdo udělá chybu v ocenění, tak ten tendr vyhrává. Pak vidíme kolem sebe, jak takové firmy a projekty končí. Úplně samostatnou kapitolou je kreditní riziko spojené s EPC projekty. …

Cílíme tedy na to být „Owner’s Engineer“, a dodávat dílčí věci, navrhovat a dodávat řešení, být u realizace řešení. Nastavovat procesy tak, jak by se měly dělat. Aktuálně řídíme pro investora projekt v Chorvatsku. Investorům připravujeme na budoucí projekty zadávací dokumentace. Připravujeme popisy záměrů, připravujeme tendry…

Není ale předmětem činností „Owner’s Engineera“ i dozor nad EPC dodavatelem ve všech oblastech jeho zodpovědností? Není tedy nakonec právě „Owner’s Engineer“ tím, který ty EPC „šikanuje“?
Ano, i tak se to dá chápat. Zadávací dokumentace jsou psány na přání koncových zákazníků velmi jednostranně. A z neznalosti nebo z touhy po referenci nebo nutnosti udržet obrat to firmy, vystupující jako generální dodavatel, akceptují a chodí do pro nás nepřiměřeného rizika. BFS jako „Owner’s Engineer“ vykonává pouze vůli zákazníka. Když zákazník má požadavek na přenesení všech povinností při výstavbě na dodavatele, musíme to respektovat a podle toho stavbu řídit.

Nezlobte se, nevyzobáváte jen to „snazší“? Řídit projekt, organizovat, nevyrábět čili nemuset držet výrobní kapacity. Někdo právě musí mít výrobní kapacity.
Dnešní doba určitě nepřeje výrobcům s úzkým nebo naopak širokým, ale tradičním sortimentem, chápu, že řízení ekonomiky a obchodu takových firem je náročnější. Je potřeba se ale asi dívat na reálné potřeby trhu a otevřít či upravit naplno své výrobní kapacity. A to by mohla být rada pro tradiční výrobce třeba armatur. Nemůžeme si říkat „my tady děláme armatury, tak je budeme dělat dál, protože jsme je dělali vždy“. Nic není napořád.

Co byste jim tedy poradil?
V Česku máme podrobnou analýzu stavu, ale není prý nastaven jasný směr. Mnohé firmy volají směrem k politikům: „Určete nám směr“. Nebylo by ale lepší, než čekat a čekat, chodit za koncovými zákazníky a ptát se jich na jejich potřeby? Běžně se setkávám s průmyslovými podniky či municipalitami a diskutujeme, co by bylo potřeba vyřešit. Od toho se může odvíjet například to, co a jak se bude vyrábět za pár let. Je pravda, že je vše velmi dynamické. Nejsem si jistý, jestli jsou tradiční výrobci schopni ustát konkurenci na velmi konsolidovaném trhu. Když se nedostanou do zajímavého objemu, tak to budou mít těžké.

Hovořil jste o zahraničí. Co Afrika, to je asi zajímavý region.
Projekty v Africe mohou být o to úspěšnější, pokud budou co nejjednodušší. Panují tam značná rizika a jednoduchostí i v rámci velkých projektů je lze eliminovat. Zajímavé je, že to vypadá, že v Africe se přeskočí některé vývojové větve. Nebudou mít telefony s kabely, nebudou mít CRT televize. Rovnou mají LCD a rovnou mají mobil. Koukáme se s našimi partnery na nějaké projekty v Africe. Na přelomu roku má kolega naplánovanou cestu s jedním naším partnerem do Konga, který je zde již aktivní v jiném odvětví průmyslu, ale nyní bychom zkusili jít do společného projektu souvisejícího s energetikou.

Co 3D tisk, či další trendy?
Třeba Němci jsou určitě 10 let ve všem napřed. Teď plánují, co budou dělat v roce 2030. Přijde mi, že naše energetika se těmto inovacím zbytečně brání. Sledujeme nyní například jeden projekt holandské společnosti, která lidem pronajímá solární panely v Africe a nechává si platit přes mobil. To je nová energetika. V takových projektech hledáme inspiraci. Výstavba velkého uhelného bloku už nikoho kromě Asie, a ti to zvládnou sami bez naší pomoci, nezajímá.

O decentrální energetice se hodně hovoří, ale těch projektů u nás ještě až tak moc viditelných není…
Bylo by dobré, aby i v oblasti decentrálních zdrojů a ESCO projektů existovala konkurence silné energetické skupině, která se zde formuje, protože tato protiváha zajistí zdravé prostředí. Mnozí investoři z oblasti průmyslové energetiky či municipalit dostanou nabídku na svůj vlastní energetický zdroj nebo řešení energetických potřeb, ale nemohou si vybírat z konkurence. Energetický trh je však tak komplikovaný a chaotický, že mnozí takoví investoři si nakonec řeknou: „My tomu nerozumíme, raději nebudeme dělat nic, protože by to nemuselo dopadnout dobře.“ My bychom chtěli být právě na jejich straně a říkat jim, co má nebo nemá smysl. Pomoct jim s naší odborností v něčem, co pro ně není core business ale přesto je to stojí poměrně velké peníze. Tak, jak firmám pomáhají právníci, my nabízíme pomocnou ruku v oblasti energetických projektů a řízení zakázky … To je úkol „Owner’s Engineer“ a tímto směrem bychom se chtěli ubírat.


Zdeněk Funda (nar. 1. ledna 1981) V letech 1999 až 2004 vystudoval Strojní fakultu ČVUT v Praze (obor Energetické stroje a zařízení). V letech 2005 až 2007 vystudoval Fakultu podnikohospodářskou VŠE Praha. V rámci své diplomové práce se zabýval finančními a nefinančními ukazateli pro hodnocení energetických společností. V letech 2004 až 2012 absolvoval doktorský program na Strojní fakultě ČVUT v Praze. Titul Ph.D. získal za svou disertační práci s tématem „Energetické využití velmi vlhké biomasy“. V letech 2005 a 2006 pracoval ve společnosti Czech Coal a.s. Následně, do roku 2010, působil v Energetickém centru s.r.o. Jindřichův Hradec. Byl pověřen řízením přestavby mazutoplynového zdroje na zdroj vyrábějící elektřinu a teplo spalováním biomasy ve formě balíkované slámy. Ve stejné společnosti vedl projekt „Propojení tepelných soustav ECJH a Teplospol“. Od května 2010 doposud je předsedou představenstva BFS Energo, a.s. Vedl projekt „Výstavba energetického zdroje Bioelektrárna Kutná hora 25 MWt, 7 MWel,“ spalující balíkovanou slámu a pícniny. Působil celkem v šesti společnostech, všechny jsou stále aktivní. Nyní je aktivní v pěti společnostech, zejména v BFS Industry, s.r.o., dále pak BFS Energo, a.s., BFS Servis, s.r.o.

NÁPLŇ PRÁCE „OWNER’S ENGINEERA“

  • Pomoc investorovi v technické i obchodní oblasti
  • Návrh koncepce
  • Vedení procesu výběrového řízení
  • Kontrola provádění prací ve všech fázích projektu
  • Podpora při uvádění do provozu
Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Ing. Zdeněk FundaEnergetický zdroj v Kutné HořeProjekt Bulan (Indonésie)Projekt ChorvatskoElektrokotel v elektrárně v ČRReference v ČR - konzervace technologie výroby elektřiny z bioplynu

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Národní energetický klastr má 90% úspěšnost v zisku dotačních titulů pro své členy (486x)
U příležitosti konference „Energetika v regionu“, která se na konci května konala v Ostravě pod záštitou hejtmana Moravs...
Jde energetika ve světě dobrou cestou?Jde energetika ve světě dobrou cestou? (481x)
Najít český význam pro výraz diverzita je snadné: rozmanitost, různorodost. Zkuste však nalézt jednoslovný český ekvival...
„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“ (407x)
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR....
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery  

 

Zavřít [x]