Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Tiskové zprávy    Turecko omezuje závislost na dovozu energetických surovin, otevírá se příležitost pro české dodavatele

Turecko omezuje závislost na dovozu energetických surovin, otevírá se příležitost pro české dodavatele

Publikováno: 23.11.2017
Rubrika: Tiskové zprávy

Turecká vláda chce podporou jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů a také domácího lignitu omezit svou závislost na dovozu energetických surovin. Na jaře letošního roku byla podepsána dohoda o vybudování největší místní solární elektrárny Karapinar, která prakticky zdvojnásobí instalovanou kapacitu v této oblasti. V srpnu zde navíc Siemens se svými tureckými partnery vyhrál tendr na dodávku větrných elektráren. Díky rozvoji trhu se tak otevírá příležitost pro české energetické firmy i subdodavatele.

„Turecko je v oblasti energetiky specifické. Vládní strana AKP, která je u moci nepřetržitě od roku 2002, vytvořila tzv. Vizi 2023, tedy cíle, kterých chce v nejrůznějších oblastech svého působení dosáhnout. Vzhledem k rostoucí populaci a stále vyšším energetickým nárokům průmyslu musí Turecko navyšovat instalovanou kapacitu elektráren. Cíl si AKP stanovila na hodnotě 120 GW (v roce 2016 měli 77 GW), přičemž obnovitelné zdroje by se měly na této hodnotě podílet z 30 %,“ říká Vladislav Polách, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Turecku. Podle Polácha se chce místní vláda stát důležitým „hubem“ pro přepravu nerostných surovin. Turecko se totiž nachází u 72 % prokázaných světových rezerv zemního plynu a ropy.

Česká stopa v turecké energetice

Na tureckém trhu je v současné době řada projektů nejrůznějších velikostí. Tím nejvýznamnějším je spuštění výstavby první jaderné elektrárny Akkuyu, které se má uskutečnit v příštím roce. Společně s Rosatomem, který je hlavním investorem a EPC kontraktorem, jsou v tomto projektu zastoupeny další 3 turecké firmy Cengiz Holding, Kolin İnşaat and JSC Kalyon İnşaat. „Vzhledem k tomu, že Rosatom má s Aliancí české energetiky podepsané memorandum o spolupráci, se zde otevírá i pro české společnosti možnost participovat na stavbě jako subdodavatelé,“ dodává Vladislav Polách.

Pro české firmy byl v nedávné době zajímavý i tendr na rehabilitaci uhelné elektrárny SOMA B, kterou v osmdesátých letech vybudoval Škodaexport. Do výběrového řízení se přihlásila řada českých firem. Současný vlastník Konya Seker se nyní rozhoduje, jako cestou se při rehabilitaci elektrárny vydá. Vzhledem k silnému zemědělskému sektoru jsou pro Čechy atraktivní také projekty v oblasti spalování biomasy. Kromě soukromých investorů se na nich podílejí i místní municipality. Turecko je tak díky své dotační politice nejrychleji rostoucím trhem v oblasti geotermální energie. „Díky tomu se v turecké energetice mohou uplatnit i české firmy. Strategie vstupu na trh se liší podle business modelů jednotlivých společností. Některé z velkých českých firem se rozhodly do Turecka vstoupit přímo skrze své investice – například ČEZ či ENERGO-PRO. Valná většina českých podniků se však snaží prosadit v rámci vypsaných tendrů,“ vysvětluje Polách.

Země možností i obchodních překážek

Turecko je osmdesátimilionová země se silným domácím trhem a velmi mladou populací, která se navíc každý rok dynamicky rozrůstá o 750 tisíc lidí. Místní občané jsou zvyklí utrácet, v Turecku je nejvyšší počet platebních karet na osobu. S EU má tato země uzavřenu celní unii. Turecko slouží jako brána do zemí Blízkého východu. Mezi Prahou a Istanbulem je navíc několik přímých leteckých spojení denně, což dělá zemi atraktivní pro české exportéry.

České firmy se však mohou potkat i s řadou překážek. Turecko dlouhodobě trápí deficit obchodní bilance. Místní vláda se jej snaží řešit přesunem zahraniční výroby do země. Existuje přitom několik způsobů jak toho dosáhnout. Jedním z nich je garance vyšších výkupních cen pro provozovatele místních elektráren za předpokladu, že jejich elektrárny používají součásti vyrobené v místě. Tato regulace má samozřejmě dopad na privátní investory, protože soukromý vlastník si musí propočítat rentabilitu projektu za využití zahraničních nebo místních technologií. Druhou možností je, že místní energetický regulační úřad vypíše v samotných tendrových podmínkách minimální podíl použitých technologií anebo konzultačních prací od místních výrobců. „Další, v tomto případě nepřímou bariérou je pak propad místní měny, která za poslední rok ztratila přibližně čtvrtinu ze své hodnoty,“ říká Vladislav Polách. 

Ne každý Turek rozumí anglicky

„Turci jsou všeobecně zdatní obchodníci a čeští zástupci by na to měli být připraveni. Prvním rozdílem je styl komunikace. Na e-mail adresovaný cizí osobou Turci ani nereagují. Z vlastních zkušeností vím, že čistý telemarketing, kdy pro české firmy zjistíme zpětné vazby od tureckých partnerů, tady nefunguje. Do Turecka musíte vyjet, obchodování na dálku se zde dělat nedá,“ vysvětluje Polách s tím, že se může stát, že lidé na rozhodujících pozicích nehovoří anglicky.

Turci nejsou při jednání tak přímočaří jako Češi, a navíc jsou poměrně konzervativní. Často partnery hezky pohostí, ale neumějí říkat jasné ne, aby je neurazili. „Proto bych doporučoval trochu krotit počáteční nadšení, které může vzniknout z prvního dojmu, a spíše se připravit na delší vyjednávání. Již jsme zde sice pomohli firmám, které do dvou měsíců vyvezly své zboží, ale to je spíše výjimka,“ upozorňuje Vladislav Polách.

Pomoc zahraničních kanceláří se v Turecku hodí

Kancelář CzechTrade pořádá v Istanbulu každoročně misi českých energetiků, během níž zaštítí několik českých firem a navštíví s nimi místní partnery v oblasti provozování a výstavby především uhelných elektráren. Tento projekt nabízí českým firmám příležitost prezentovat se před zodpovědnými představiteli tureckých společností. V letošním roce se mise uskuteční v první polovině listopadu.

Letošní ročník ovšem přinese změny. CzechTrade zkouší nový model s větší participací účastníků. Zahraniční kancelář navrhla přihlášeným českým firmám několik tureckých společností a dala jim možnost seznam rozšířit o vlastní tipy. „Nyní jsme ve fázi, kdy samotní účastníci hodnotí turecké firmy. Podniky s největším počtem obdržených bodů se pak budeme snažit navštívit během mise. Tímto bychom měli nejlépe reflektovat zájmy českých účastníků,“ popisuje Polách.

Čeští energetici pokrývají průmyslové podniky i statisíce tureckých domácností

Společnost ČEZ v Turecku distribuuje elektřinu v průmyslovém centru země – kolem zálivu Kocaeli v Marmarském moři. Kromě této distribuční sítě, pokrývající přes 1 mil. lidí a mnohé průmyslové podniky, zde ČEZ vlastní několik elektráren, převážně umístěných na jihovýchodě země.

Významnou českou referencí z poslední doby je výstavba největší privátně vlastněné přehrady s vodní elektrárnou Alpaslan 2, kterou realizuje společnost ENERGO-PRO. Daná elektrárna má mít výkon 280 MW a ročně vyrobit 860 gigawatthodin elektřiny. Projekt byl koupen od tureckých a německých majitelů během dubna. Elektrárna má být uvedena do provozu během následujících tří let s licencí na provoz až do roku 2059. „Další společností, která je na tureckém trhu historicky aktivní, je Škoda Praha. Ve fázi realizace se nyní nachází její projekty Çan, Amasra a Yeniköy Kemerköy. Před nedávnem tady také otevřela pobočku. Dále pak ÚJV Řež, již třetím rokem působí jako technický poradce Tureckého úřadu pro jaderný dozor (TAEK) na posilování jejich expertních kapacit v souvislosti právě s projektem JE Akkuyu,“ dodává Polách.

Na místním trhu působí také celá řada dalších českých firem – výrobců komponent. Jedná se například o výrobce ventilů MPOWER Engineering, armatur MSA, turbogenerátorů BRUSH SEM či o výrobce tepelných výměníků a kondenzátorů MICo. Se svými kogeneračními jednotkami je na tureckém trhu úspěšná i firma TEDOM, která jich už dodala přes tři desítky. Samostatnou kapitolou jsou důlní technologie a důlní bezpečnost, kde úspěšně působí řada českých podniků. „V loňském roce jsme uspořádali minimisi před energetickým veletrhem ICCI, kdy jsme navštívili tři místní provozovatele elektráren. Na tomto základě se podařilo jednomu z účastníků úspěšně uzavřít obchod s tureckou stranou,“ shrnuje úspěchy českých obchodníků vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Turecku Vladislav Polách.

Z podkladů CzechTrade

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Na místním trhu působí také celá řada dalších českých firem, výrobců komponent – ilustrační foto

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Třinecké železárny čeká rok velkých investic do modernizace (1024x)
Přes tři miliardy korun letos Třinecké železárny investují do modernizace a obnovy zařízení. Je to nejvíc za posledních ...
České firmy dodávají v roce 2018 pro všechny projekty Rosatomu ve výstavbě (245x)
V roce 2018 pokračuje rozsáhlá spolupráce českých dodavatelů s ruskou korporací pro atomovou energii Rosatom. České firm...
Prezident spolku Jaderných veteránů navštívili ministryni Martu Novákovou (170x)
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková přijala prezidenta spolku Jaderní veteráni Jiřího Marka. Ti o setkání s min...
Aktuální číslo
Aktuální vydání All for Power ke stažení

V elektronické podobě

KE STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Firemní zpravodajství
Aktuální video - Stalo se…

... s Karlem Tillingerem ze společnosti Carl Zeiss, spol. s r.o. 

... se Zdeňkem Veitzem (Aceso Praha) o indukčním ohřevu

... s Miroslavem Chmelkou ze společnosti MRM Machinery