Nacházíte se:  Úvod    Rozvody energií    Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul

Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul

Publikováno: 19.6.2019
Rubrika: Rozvody energií

Od konce druhé světové války až do roku 1990 bylo západní pohraničí tehdejšího Československa z hlediska systematického rozvoje technické infrastruktury opomíjeným územím. Dělo se tak zcela vědomě a plánovitě. V poválečných letech bylo z příhraničních okresů odsunuto německé obyvatelstvo a znovu se je již nepodařilo plnohodnotně dosídlit. V západních Čechách se to týkalo především okresů Klatovy, Domažlice, Cheb, nejvíce postižen byl okres Tachov. V nastupujícím období studené války, v níž hrozilo bezprostřední nebezpečí vypuknutí ozbrojeného konfliktu, počítaly vojenské plány Varšavské smlouvy se zničením příhraničního pásu Československé území do hloubky několika desítek kilometrů během prvních pár hodin. Tato filozofie se samozřejmě odrážela i v hospodářském rozvoji, či spíše stagnaci tohoto území v 50. – 80. letech 20. století.

Při budování nové distribuční soustavy s napětím 110 kV byly transformovny 110/22 kV u hlavních sídel zmíněných pohraničních okresů stavěny až v 60. letech. V roce 1968 byl jejich instalovaný transformační výkon mnohdy několikanásobně menší než v současnosti; TR Klatovy 25 + 16 MVA (nyní 2 x 40 MVA), TR Domažlice 25 + 16 MVA (nyní 2 x 40 MVA), Jindřichov (u Chebu) 2 x 25 MVA (nyní 2 x 40 MVA + 2 TT), Tachov 10 MVA (dnes 2 x 40 MVA). Napájení těchto transformoven bylo proto pouze po radiálních vedeních z „vnitrozemí“. V případě TR Klatovy a Domažlice dvojitými vedeními z uzlové transformovny Přeštice, v případě TR Jindřichov dvojitým vedením z uzlové transformovny Vítkov u Sokolova a v případě TR Tachov jednoduchým vedením z TR Stříbro.

Speciální situace nastala v oblasti Mariánských Lázní, kde byla roce 1958 postavena transformovna Drmoul. Samozřejmě nikoliv kvůli rozvoji lázeňství, které v té době skomíralo. Důvodem byla ložiska uranové rudy pod masivem Dyleně (940 m. n. m.), hory na pomezí Čech a Německa. K těžbě této strategické suroviny byly zapotřebí spolehlivé dodávky elektrické energie. Napájení TR Drmoul bylo řešeno jednoduchým vedením z TR Toužim. Později bylo doplněno druhé jednoduché vedení od TR Tachov, do něhož byla při elektrifikaci železniční trati z Plzně do Chebu zasmyčkována TT Planá.

Po roce 1990 se pohled na příhraniční území změnil. Spolu s postupným rozvojem a růstem spotřeby začaly vstupovat do hry další důležité faktory – spolehlivost dodávky elektrické energie, reprezentovaná indexy SAIDI a SAIFI, a její kvalita. Kromě nutných investic do rozvoje a modernizace soustavy VN musela být pozornost věnována i dobudování soustavy VVN. Chyběla především tangenciální vedení 110 kV, která by propojila existující transformovny a zajistila tak dodávky elektrické energie zejména v náhradních provozních stavech. Proto bylo počátkem roku 1997 uvedeno do provozu nové vedení mezi TR Tachov a Domažlice. Podle technického návrhu oddělení rozvoje ZČE z roku 1994 vypracovala projektovou dokumentaci firma EGP Praha. Vedení bylo vyprojektováno v dlouhých přímých kotevních úsecích, ačkoliv prochází zvlněnou krajinou v podhůří Českého lesa. Z výběrového řízení na dodavatele stavby vyšla vítězně firma Energovod Praha, která realizaci stavby za 61,3 mil. Kč provedla v období od května do prosince 1996. Přes poměrně značnou délku vedení (52,5 km) proběhla příprava i realizace stavby poměrně hladce a rychle, bohužel jako jedna z posledních v České republice. U dalších vedení již výrazně ovlivňovalo jejich přípravu a realizaci řešení majetkoprávních vztahů. Jedinou drobnou komplikací, z dnešního pohledu kuriózní, která však dokládá poněkud živelnou výstavbu v „divokých 90. letech“, byla 16 metrů vysoká halda zeminy o objemu 100 000 m3 ze stavby dálnice D5, která se nečekaně objevila v trase budovaného vedení.

Vedení bylo vyprojektováno jako dvojité na stožárech typu „soudek“ s vodiči 240AlFe. Natažen byl však zatím pouze jeden potah, především z důvodu problematického zaústění druhého potahu do stávajících rozvoden 110 kV. Druhý potah byl natažen pouze v úseku Tachov – Bělá nad Radbuzou a zatím je provozován na hladině 22 kV. Z hlediska zvýšení spolehlivosti napájení uzlů 110/22 kV bylo toto řešení ve své době dostatečné. TR Tachov byla napájena po třech jednoduchých vedeních 110 kV (V1277 Stříbro, V1277 Planá a V1246 Domažlice), TR Domažlice po dvojitém V1269/1270 z TR Přeštice a po V1246 z Tachova.

V oblasti Bělé nad Radbuzou, ležící na pomezí okresů Tachov a Domažlice, však docházelo při nárůstu spotřeby k nepřípustným úbytkům napětí v síti VN, zejména při náhradních provozních stavech. Důvodem byla značná vzdálenost (přes 30 km) od všech okolních napájecích rozvoden (TR Tachov, Domažlice, Holýšov a Stříbro). Proto bylo přistoupeno k výstavbě nové transformovny 110/22 kV v Bělé nad Radbuzou, zaústěné do V110 kV Tachov – Domažlice. Dokončena byla v roce 2009. Vznikla tak vedení V1246 (Tachov – Bělá n./R.) a V1248 (Domažlice – Bělá n./R.).

Zároveň bylo hledáno optimální řešení propojení mezi oblastmi Chebska a Sokolovska na jedné straně a Mariánskolázeňska a Tachovska na straně druhé. Uzlové transformovny Vítkov a Přeštice neměly dosud spolehlivé propojení na úrovni 110 kV. Vzájemný přenos výkonu byl omezen jednak velkou vzdáleností (153 km), ale zejména nedostatečným profilem propojovacích vedení, neboť v celé délce vedení na trase Vítkov – Toužim – Drmoul – Planá – Tachov – Stříbro – Přeštice byl natažen vodič 185AlFe. Dělícím místem mezi UO Vítkov a UO Přeštice byl vypínač na V1278 v R110 kV Tachov. Nejslabším místem pak bylo V1280 mezi TR Toužim a TR Drmoul z roku 1958, které je vedeno po stožárech typu dvojitý jednodřík (nepravý portál). V části trasy, v oblasti Slavkovského lesa, prochází těžkou námrazovou oblastí.

Základní požadavky na nové vedení byly proto následující:

  • zlepšit možnosti vzájemného zálohování UO Vítkov a Přeštice při poruchách nebo plánovaných vypnutích
  • zvýšit spolehlivost napájení Mariánskolázeňska a části Tachovska
  • snížit ztráty v základním napájecím stavu
  • vzhledem k dlouhodobému přebytku výkonu v UO Vítkov vytvořit možnost rozšíření této UO na úkor deficitní UO Přeštice

Možností technického řešení se nabízelo mnoho. Jednotlivé varianty uvažovaly:

  • s výstavbou přímého vedení mezi TR Vítkov a TR Drmoul
  • s výstavbou přímého vedení mezi TR Jindřichov a TR Drmoul
  • se zasmyčkováním nové linky do V1283/377 Vítkov – Jindřichov
  • se zasmyčkováním nové linky do V1279 Drmoul – Planá
  • s kombinacemi výše zmíněných variant

Z mnoha možných variant zapojení nového vedení jich bylo vybráno sedm (A až G), a ty byly následně v roce 2004 posouzeny ve studii, zpracované oddělením rozvoje ZČE (Jan Hajšman, Jiří Kovařík), zařazeným tehdy v úseku Distribuce, oddělení Obnova sítí.

K hodnocení variant byla použita tři základní kritéria:

  • náklady na realizaci
  • územní průchodnost
  • využitelnost vedení

Odhadované náklady na realizaci byly stanoveny z tehdejších průměrných cen za výstavbu kilometru jednoduchého (3,5 mil. Kč) a dvojitého vedení (5 mil. Kč) a výstavby nového pole v R110 kV pro zaústění vedení (7 mil. Kč). Náklady na posuzované varianty se pohybovaly v rozmezí 127 až 198 mil. Kč.

Odhad územní průchodnosti vycházel z předpokladu, že složitost projednání trasy bude přímo úměrná ploše území, zasaženého ochranným pásmem nového vedení. Šířka ochranného pásma jednoduchého vedení je přibližně 29 metrů, dvojitého vedení 32 metrů. Pokud je vedení stavěno v souběhu s již existujícím vedením, byla šířka nově vymezeného ochranného pásma uvažována u jednoduchého vedení 15 metrů, u dvojitého 16,5 metru. Rozloha nově vymezeného ochranného pásma se u jednotlivých variant pohybovala v rozmezí 0,816 km2 až po 1,144 km2.

Při stanovení využitelnosti nového vedení byly posuzovány možnosti vzájemného náhradního napájení (přenosové schopnosti) UO Vítkov a Přeštice a dále variabilita náhradních provozních stavů v UO Vítkov. Počítána byla rovněž změna technických ztrát v novém základním provozním stavu v soustavě 110 kV. Uvažovány byly také možnosti rozšíření tehdy značně výrobně přebytkové UO Vítkov.

Jako nejvhodnější byla vyhodnocena varianta C, která předpokládala výstavbu nového dvojitého vedení, které bude na jedné straně zaústěno do rozšířené TR Drmoul, na druhé straně pak zasmyčkováno do stávajícího V377 na stožáru č. 62. Délka nového vedení byla odhadnuta na 26 km. V komentáři bylo konstatováno, že se jedná o délku „ideální trasy“. Protože však navržená trasa prochází exponovaným územím z hlediska ochrany krajiny (zasahuje do okrajových území CHKO Slavkovský les a Přírodního parku Český les, prochází v blízkosti rozsáhlého parku u zámku Kynžvart), bude nalezení a projednání optimalizované trasy mimořádně náročné. Studie proto upozorňovala na možné prodloužení trasy. Náklady na realizaci byly odhadnuty na 144 mil. Kč. Trasa vedení byla následně zanesena do podkladů pro tvorbu ZÚR Karlovarského kraje a v roce 2007 byly firmou EGEM s.r.o. zahájeny projekční práce. V jejich průběhu byla trasa vedení koordinována s požadavky a stanovisky státní správy, OŽP a následně upřesněna. Začínala v TR Drmoul, procházela přes katastrální území obcí Drmoul, Tři Sekery, Krásné, Stará Voda, Dolní Žandov, Okrouhlá, Lipoltov a končila na stožáru č. 60 stávajícího V1283/377. Délka vedení se prodloužila na 27,93 km (nárůst délky o 7,4 %) a optimalizovaná trasa byla zanesena do připravovaných ZÚR Karlovarského kraje.

V průběhu projekčních prací byl změněn způsob zakončení vedení u TR Drmoul. Bylo rozhodnuto, že přímé zaústění do TR Drmoul bude realizováno až ve druhé etapě, spolu se zdvojením vedení Drmoul – Planá – Tachov. V první etapě bude vedení zasmyčkováno do stávajícího V1279 Drmoul – Planá, těsně před TR Drmoul (podle varianty G studie z roku 2004).

V roce 2013 prošla projektovaná stavba interním technicko-ekonomickým posouzením devítičlenným týmem ze všech zainteresovaných odborných útvarů v rámci ČEZ Distribuce, a.s. pod vedením koordinátora oddělení Optimalizace technických řešení (Michal Fink). Prověřovány byly zejména návaznosti na další připravované  stavby, zejména zdvojení V1278 a V1279 Drmoul – Planá – Tachov a posílení stávajícího V1283/377 Vítkov – Jindřichov s celkovou realizační cenou přes 600 mil. Kč.

Novou skutečností byl i pozitivní vliv nových vedení během připravované úpravy R110 kV v souvislosti s výstavbou nové R420kV v uzlové transformovně Vítkov. Zohledněny byly i opakující se havárie vlivem kritické námrazové situace v oblasti Slavkovského lesa na V1241, 1242 a 1243. Bylo potvrzeno, že pozitivní význam nového vedení se plně projeví až po dokončení 2. etapy zdvojení vedení v trase Drmoul – Tachov a po posílení vedení Jindřichov – Vítkov. Po těchto úpravách lze očekávat roční úsporu na technických ztrátách v porovnání se současným stavem ve výši 9,8 mil Kč/rok.

Po zasmyčkování nového vedení 110 kV do vedení V377 Vítkov – Jindřichov a úpravách na vedeních 110 kV před TR Drmoul dojde k vytvoření nových úseků vedení 110 kV, a to V1279 Planá ČD - Vítkov a V1282 Drmoul - Jindřichov. Nové vedení 2x110 kV je projektováno na průřez
vodičů v provedení 362-AL1/59-ST1A. Koncové stožáry projektovaného úseku vedení již budou dimenzovány na pokračování stejnými vodiči.

Projekční práce se dále neúměrně prodlužovaly z důvodů problematického projednávání trasy. Nejzávažnější byla situace u třech majitelů pozemků dotčených stavbou vedení, kde muselo být přikročeno k jejich vyvlastnění. Případ jednoho z majitelů byl řešen až u Nejvyššího správního soudu. Aby nedošlo k propadnutí platného územního rozhodnutí, byla stavba v roce 2015 v nesporném úseku zahájena.

Naplno se stavba vedení rozběhla v září 2017 po vyřešení práv ke sporným pozemkům. Stavbu zajišťovala firma OMEXOM GA Energo s.r.o. Během realizace bylo přistoupeno k nestandardnímu způsobu výstavby dvou stožárů. V prvním případě musel být stožár umístěn v podmáčeném terénu, který neumožňoval přístup potřebné techniky. Ve druhém případě by zřízení přístupové cesty podle podmínek OŽP bylo nákladnější než použití vrtulníku. Všechny stožáry byly dle požadavku OŽP natřeny speciální nereflexní matnou barvou v odstínu šedé s výjimkou stožárů s výstražným značením v blízkosti komunikace I/21. Na KZL nad touto komunikací byly instalovány i výstražné koule k vizuálnímu zvýraznění vodičů vedení pro leteckou dopravu IZS.

Nové vedení bylo uvedeno do provozu v září roku 2018.

Stavba v číslech:

  • délka vedení 27,93 km
  • plocha odstraněné lesní a nelesní zeleně 5,5 ha
  • počet stožárů 120 ks
  • celková hmotnost stožárů: 774,7 tuny,
  • nátěrová plocha stožárů: 20 242 m2
  • objem betonu pro základy stožárů 4 444 m3, což je 900 běžných domíchávačů
  • celková délka fázových vodičů 362-AL1/59-ST1A: 175,2 km
  • celková hmotnost fázových vodičů 258,2 tuny
  • pro izolátorové závěsy bylo použito 1 461 ks izolátorů L 120 C 550
  • použito KZ typu 2S 2/24 (M133/R89-130) se zkratovou odolností 11,42 kA/s délky 31,6 km a hmotnosti 19,6 tuny
  • celková realizační cena 214,9 mil. Kč

V současné době se projektují navazující stavby. První z nich je posílení vedení Vítkov – Jindřichov (realizace 2020, celková realizační cena 208 mil. Kč). Další projektovanou stavbou je zdvojení vedení s posílením průřezu Drmoul – Planá – Tachov (předpokládaná realizace 2023, celková realizační cena 167 mil. Kč). Následovat bude obnova a rozšíření R110 kV Tachov (2023), doplnění pole v R110 kV Drmoul (2023) a zdvojení V1277 Tachov – Stříbro (2025). Zároveň se připravují nové transformovny 110/22 kV u Boru, Horšovského Týna a Rozvadova, které reagují na razantní nárůst spotřeby a požadavků na připojení, zejména v rozvojové ose při dálnici D5.

Rekonstruovaná R110 kV v Tachově již bude připravena na zaústění druhého potahu vedení Tachov – Domažlice. Po celkové rekonstrukci R110 kV Domažlice (po roce 2030) bude zdvojení tohoto vedení realizováno a tím bude dovršena koncepční změna zapojení systému 110 kV při jihozápadní hranici Čech, zahájená po roce 1990.

Foto: Kamil Šašek

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Vedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (Foto: Kamil Šašek)Schéma elektrizační soustavy při západní hranici Plzeňského a Karlovarského kraje v roce 2018Schéma elektrizační soustavy při západní hranici Plzeňského a Karlovarského kraje v roce 2019. Barevně zvýrazněno nové V110 kV Jindřichov - DrmoulRozvojové záměry elektrizační soustavy v regionu Západ (zpracoval EGÚ Brno)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Rozvodna Karlín: nová energie pro PrahuRozvodna Karlín: nová energie pro Prahu (753x)
Pražská čtvrť Karlín roste jako z vody. Což je vlastně pravda, protože ničivá povodeň, která se přes něj převalila v roc...
Vedení 110 kV Jindřichov - DrmoulVedení 110 kV Jindřichov - Drmoul (258x)
Od konce druhé světové války až do roku 1990 bylo západní pohraničí tehdejšího Československa z hlediska systematického ...
Modernizace 110 kV rozvodny v Energetice TřinecModernizace 110 kV rozvodny v Energetice Třinec (216x)
V článku je popsána modernizace 110 kV rozvodny ve společnosti ENERGETIKA TŘINEC, a.s. (ET). Z pohledu výše spotřeby ele...