Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Velkých zdrojů elektrické energie v ČR ubývá. Aby bylo zajištěno pokrytí spotřeby elektrické energie, musí se postavit nové. Spotřebu by totiž podle nejnovější studie nepokryl ani dovoz elektřiny ze zahraničí

Velkých zdrojů elektrické energie v ČR ubývá. Aby bylo zajištěno pokrytí spotřeby elektrické energie, musí se postavit nové. Spotřebu by totiž podle nejnovější studie nepokryl ani dovoz elektřiny ze zahraničí

Publikováno: 22.10.2019
Rubrika: Aktuality, Rozvody energií

Postupné odstavování dosluhujících uhelných zdrojů i v kontextu s ekologizací, ukončení životnosti současných jaderných zdrojů a přírodními podmínkami limitované obnovitelné zdroje energie (OZE).  Klíčové faktory, které mají zásadní vliv na dodávky elektřiny a energetickou soběstačnost nejen České republiky (ČR). Podle nejnovějšího Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 (MAF CZ), kterou zpracovala společnost ČEPS, by se už od roku 2030 - pokud by se situace neřešila - Česká republika stala postupně závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vyplývá to ze scénářů, s kterými MAF CZ 2019 pracuje. 

Základní zjištění

Vnitrostátní report doplňuje evropský výhled „Mid-term Adequacy Forecast“ (ENTSO-E MAF), který hodnotí situaci se zdroji elektrické energie v celé Evropě. MAF CZ 2019 ukazuje, že do roku 2040 Českou republiku čeká poměrně výrazný úbytek výrobních zdrojů, které je třeba nahradit. Pracuje přitom se dvěma scénáři: Scénář A (základní) počítá s celkovým útlumem na fosilních zdrojích ve výši 6 342 MW a poklesem instalovaného výkonu jaderných elektráren na výši 2 137 MW a rozvojem OZE (FVE a VTE) ve výši 6 560 MW. „Scénář B (nízkouhlíkový) zahrnuje celkový útlum na uhelných zdrojích ve výši 7 818 MW. Instalovaný výkon jaderných elektráren a OZE jsou stejné jako v případě scénáře A. V obou scénářích se už nepočítá s provozem jaderné elektrárny Dukovany a naopak se zahrnuje rozvoj elektromobility a akumulace,“ říká předseda představenstva ČEPS Martin Durčák a dodává: „Výsledná bilance pro ČR vychází v obou scénářích jako výrazně deficitní, ČR by se tak od roku 2030 postupně začínala stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by tak došlo k zásadní změně bilance oproti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme. Česká republika by k roku 2040 naopak sama potřebovala import elektřiny 23 TWh ve scénáři A a až 30 TWh ve scénáři B.“

Co s tím

První scénář v praxi navíc znamená, že v roce 2040 (bez nových zdrojů elektrické energie) existuje riziko nepokrytí spotřeby elektrické energie dodávkami v celkem 678 hodinách (ukazatel LOLE - viz níže). Jedná se o ukazatel založený na pravděpodobnostních simulacích, je nutné ho tedy takto vnímat.„Druhý scénář dokonce říká, že by se riziko nepokrytí spotřeby elektrické energie dodávkami v roce 2040 mohlo týkat celkem až 3 622 hodin. Zajistit dostatek elektrické energie je přitom naprosto klíčové pro zachování chodu státu. Jak je z údajů ČEPS zřejmé, není čas ztrácet čas. Chybějící výrobní zdroje elektrické energie musíme nahradit tak, aby Česká republika byla energeticky soběstačná, dodávky elektrické energie byly bezpečné a nehrozily výpadky dodávek,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává:  „Činíme pro to konkrétní kroky. V souladu s evropskou legislativou připravujeme tzv. strategické rezervy pro roky 2025-2035, dokončili jsme novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, díky které se mají nově podporovat aukce pro obnovitelné respektive podporované zdroje energie. Zejména  máme ale jasný jízdní řád dostavby jaderných zdrojů, podle kterého intenzivně a průběžně připravujeme výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. A během dalších pěti let se musí otevřít diskuse nad dalšími bloky v Temelíně. Jádro v České republice umíme a nezbytně potřebujeme, a to, jak je zřejmé z MAF CZ 2019, i z evropského pohledu. Od strategické výstavby nových jaderných bloků v ČR nelze ustoupit.“

Rizika a vlivy

V rámci MAF CZ 2019 se sleduje i ukazatel „Loss of Load Expectation“ (LOLE). Ten znamená počet hodin, kdy je v daném období spotřeba vyšší než předpokládaná výroba včetně importu, včetně požadavků na potřebné rezervy pro regulaci soustavy. Už v roce 2030 LOLE při scénáři A vychází v průměru na 256 hodin, v roce 2040 by se mohlo jednat o už dříve zmiňovaných 678 hodin. „V jednotlivých scénářích je indikováno riziko neplnění spolehlivých dodávek elektrické energie. S ohledem na vývoj výkonových bilancí okolních zemí v našem regionu však nelze pro zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky spoléhat pouze na import,“ doplňuje předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák.

Výrobu elektrické energie ovlivňuje fakt, že v celé Evropě ubývají konvenční kapacity. Jednotlivá, často uhelná zařízení, dožívají a kromě toho musí s ohledem na životní prostředí a udržitelný rozvoj splňovat nové environmentální limity (BAT a BREF). Situaci sice částečně pomáhají řešit obnovitelné zdroje energie, jenže i ty mají limity dané charakterem, resp. přírodními podmínkami, jednotlivých zemí. Bez výstavby nových zdrojů elektrické energie by situaci nepomohla řešit ani obchodní výměna mezi jednotlivými zeměmi Evropy, mimo jiné proto, že by takové množství nebylo možné přepravit.     

Scénáře a zdroje studií

Predikce spotřeby elektřiny, s kterou studie pracuje, se provádí v souladu s metodologií ENTSO-E. Scénáře vychází z predikce vývoje HDP, kdy se předpokládá průměrný ekonomický růst, a energetické náročnosti jeho tvorby. Pokles elektroenergetické náročnosti tvorby HDP se postupně zpomaluje. Tempo růstu celkové spotřeby se postupně snižuje, zejména v pozdějších časových horizontech po roce 2030, kdy se předpokládá nasycení ekonomiky a vybavenosti domácností elektrospotřebiči, které však mají lepší účinnost a zároveň se výrazněji projevují celkové energetické úspory. V roce 2040 se předpokládá spotřeba na úrovni 78 TWh (ENTSO-E netto – bez čerpání přečerpávacích vodních elektráren se zahrnutím ztrát v přenosové a distribuční soustavě).

Kromě základních scénářů MAF CZ zahrnuje i další, které zohledňují možné varianty vývoje elektroenergetiky. Všechny pracují s předpokládaným vývojem zdrojové základny, vývojem spotřeby elektřiny na vnitrostátní i evropské úrovni, požadavky z tzv. Zimního balíčku i s očekávanou obchodní výměnou (importem a exportem) elektrické energie v Evropě. Vychází se přitom z centrálních evropských scénářů, informací od výrobců a dalších účastníků trhu o využívání zdrojů a poptávce po elektřině. Vstupy pro scénáře pro evropské i vnitrostátní posouzení jsou tedy obdobné, tuzemský MAF CZ 2019 zjištění rozšiřuje o údaje, pro které v evropském dokumentu není dostatečný prostor.

Historie

Data pro hodnocení zdrojové přiměřenosti na evropské úrovni poskytuje provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS, už od roku 2009. Samostatné detailní vnitrostátní posouzení MAF CZ vytváří od roku 2016. Zveřejňuje se na webu MPO ČR a webu společnosti ČEPS. Kromě toho se výpočty odborné veřejnosti prezentují na mnoha workshopech a konferencích v ČR a zahraničí. Povinnost sledovat přiměřenost výrobních kapacit na evropské i vnitrostátní úrovni ukládá členským státům legislativa Evropské unie. Sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E) tak každoročně publikuje střednědobé hodnocení zdrojové přiměřenosti, tzv. ENTSO-E MAF. V návaznosti na něj provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS zpracovává detailní zprávu o stavu zdrojové přiměřenosti v ČR nazvanou Hodnocení zdrojové přiměřenosti. Letos ČEPS rozšířila hodnocení o výhled až do roku 2040, podobně jako některé další členské státy ENTSO-E. 


Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040 (MAF CZ) v PDF

Prezentace ČEPS - Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Rozvodna Karlín: nová energie pro PrahuRozvodna Karlín: nová energie pro Prahu (417x)
Pražská čtvrť Karlín roste jako z vody. Což je vlastně pravda, protože ničivá povodeň, která se přes něj převalila v roc...
V Třineckých železárnách vyvinuli těžký beton z vedlejších produktů hutní výrobyV Třineckých železárnách vyvinuli těžký beton z vedlejších produktů hutní výroby (304x)
Unikátní složení takzvaného těžkého betonu na bázi vedlejších produktů z hutního podniku vyvinuli v rámci aplikovaného v...