Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny     Za své novodobé existence vyrobila Želina 42 378 MWh energie

Za své novodobé existence vyrobila Želina 42 378 MWh energie

Publikováno: 28.1.2013
Rubrika: Elektrárny, Vodní, Tiskové zprávy

Malá vodní elektrárna Želina na Kadaňsku dodala během roku 2012 do rozvodné sítě pomocí dvou Francisových turbín 1 482 MWh elektrické energie. Na výrobu stejného množství energie klasickou cestou by bylo zapotřebí 1 335 tun uhlí. Podle průtoku vody je maximální výkon elektrárny 450 kW.

Klíčová slova: vodní elektrárna, turbína, energie

„Také vloni jsme se v době nízkých stavů říční hladiny zaměřili na průběžnou revizi a údržbu celého soustrojí. Samozřejmostí pak byly pravidelné kontroly jezu a drobné údržbářské práce, včetně úprav zeleně v okolí elektrárny,“ říká Antonín Volák, vedoucí oddělení zabezpečení ETU I a provozu malé vodní elektrárny Želina. Podle jeho dalších slov byly kvůli nedostatku dešťových srážek a tím i nízké hladině řeky Ohře i dny, kdy obě turbíny stály. „Doslova suchý byl srpen. To ovšem na druhou stranu kvitovali návštěvníci elektrárny, neboť se nestává tak často, aby bylo vidět i obě turbíny, které jsou jinak pod vodou.“
Jak Antonín Volák dodal, zvláště během obou prázdninových měsíců se kolem elektrárny trousili lidé, jednotlivci i rodiny s dětmi. Dá se říci, že třetina návštěvníků z celkového počtu 516 jich zavítala na prohlídku historického a po technické i stavební stránce unikátního vodního díla právě v červenci a srpnu. „Byla doba dovolených, takže přespolní, kteří se nějakým způsobem dozvěděli o Želině a trávili přitom čas v jejím okolí, se na ni přijeli či přišli podívat. Nejvzdálenější byli tentokráte z Českého Krumlova. Místní pak chodili často na procházky kolem řeky, takže jsme tu měli například jednoho dědu se dvěma malými vnuky hned třikrát, v červenci, srpnu a první víkend v září,“ poznamenal Antonín Volák.
Na výrobu 1 MWh je zapotřebí přibližně 900 kg uhlí. Loňská výrobou elektrické energie na malé vodní elektrárny Želina tak teoreticky znamená úsporu 1 335 tun uhlí, což je v přepočtu vlaková souprava s 33 vozy. V jednom vagónu by přitom bylo 40 tun uhlí. Od svého znovuzprovoznění v roce 1994 až do konce roku 2012 pak dodala malá vodní elektrárna Želina do rozvodné sítě 42 378 MWh elektrické energie, což odpovídá 38 140 tunám uhlí. „To představuje vlak s 954 vagóny, tedy zhruba 64 vlakových souprav, z nichž každá má 15 vagónů + lokomotivu,“ uzavírá Antonín Volák s tím, že Želina je tak smysluplným příspěvkem Skupiny ČEZ k ekologizaci výroby elektrické energie a ukázkou jejího kladného vztahu k obnovitelným zdrojům.
Vyrobenou energii malou vodní elektrárnou Želina v letech 1995 až 2012 by za rok spotřebovalo 21 189 domácností, budeme-li brát v úvahu, že průměrná spotřeba elektrické energie v ČR je nyní 2 MWh na domácnost a rok. V Ústeckém kraji by stačilo 42 378 MWh energie všem domácnostem (330 981obydlených bytů podle sčítání lidu 2011) zhruba na čtyři dny (přesně 3,905). Stowattových žárovek nepřetržitě svíticích jednu hodinu by bylo 423 780 000.

Všeobecné informace

Malou vodní elektrárnu Želina nechalo vybudovat město Kadaň, zprovozněna byla 6. dubna 1908. Ve dvou horizontálních kašnách byly umístěny dvojité Francisovy vodní turbíny, každá o výkonu 294 kW, které poháněly dva generátory. Vodu na turbíny přiváděl 166 metrů dlouhý tunel od želinského jezu. Brzy však nestačila uspokojit vzrůstající požadavky města a okolních obcí na odběr elektřiny. I když každoročně přinášela slušný zisk, začali Kadaňští uvažovat o výstavbě nové vodní elektrárny v nedalekých Lomazicích. Ta byla zprovozněna v roce 1925. „Stará“ vodní elektrárna v Želině tak přestala sloužit svému účelu a stala se jen jakýmsi vstupním a čistícím objektem pro lomazickou elektrárnu, k níž vedl od Želiny téměř sedmikilometrový vodní tunel. Lomazická elektrárna dnes neexistuje. V roce 1965 musela ustoupit Nechranické přehradě. Malá vodní elektrárna Želina ale mezitím chátrala, byla totiž ponechána svému osudu, a to jak samotná stavba, tak i její technické vybavení. Prakticky se tak znovu narodila v roce 1991, kdy bylo rozhodnuto o její obnově. Znovuzprovoznění se dočkala v roce 1995, přičemž nejdříve proběhla rekonstrukce jezu Želina a poté celé malé vodní elektrárny. Obě původní dvojité Francisovy turbíny byly repasovány a nově instalovány na původní místo. Celkové náklady vynaložené na stavbu nového jezu, jezové klapky, stavidel na vtoku do kanálu a rekonstrukci vlastní elektrárny, včetně jejího vybavení činily na 55 milionů korun.Původně městskou elektrárnu později vlastnily Severočeské rozvodné závody Děčín, poté podnik Elektrárny SSM Tušimice a následně zase město Kadaň. To nakonec Želinu opět svěřilo do trvalého užívání Elektrárnám Tušimice. Dnešní Skupina ČEZ tak vlastní jednu z unikátních technicko-historických památek na vodních tocích v Česku.

Více o vodních elektrárnách skupiny ČEZ na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny-cez.html.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor

Související články


Fotogalerie
Martin Novák strojník neblokových zařízení, shrabuje zachycený nános na česlech malé vodní elektrárny Želina.

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Třinecké železárny čeká rok velkých investic do modernizace (429x)
Přes tři miliardy korun letos Třinecké železárny investují do modernizace a obnovy zařízení. Je to nejvíc za posledních ...
Skupina ČEZ vydělala za loňský rok 14,5 miliardy korun, meziročně o 4 miliardy korun více (142x)
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) Skupiny ČEZ dosáhl 60,2 mld. Kč, meziročně o 21 % více. Čistý zisk vzrostl o 38 % na ...
ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínkyČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky (140x)
Česká exportní banka (ČEB) v době virové pandemie poskytuje klientům veškeré služby v plném rozsahu a ve spolupráci s ex...